BYOD: aneb je používání vlastního notebooku v práci výhodné?

Každá firma chce svým zaměstnancům dopřát takové IT vybavení, které zajistí jejich efektivitu a spolehlivost při práci. Zaměstnanci často disponují vlastním kvalitním notebookem či tabletem a pořizovat jim podobné IT vybavení i do práce znamená nadbytečné výdaje. Firmy nyní řeší, zda na tomto vybavení ušetřit a umožnit zaměstnancům používat vlastní počítače. S tím jsou ale spojené další náklady, zejména v oblasti zabezpečení. Nabízí se také otázka, zda zaměstnance využívající svá zařízení nějak odměňovat.

V poslední době se trend BYOD (Bring Your Own Device) skloňuje v prakticky každém IT oddělení větších firem. Mnohé zaměstnance frustruje to, že musí pracovat na jiných strojích, než jsou zvyklí ze svého osobního života. Raději by pracovali na počítačích, které jim vyhovují a které si sami vybrali. Hlavním důvodem pro ně bývá ergonomie, ale i výkon nebo výdrž přístroje. Neuvědomují si však rizika, která zaměstnavatel musí v případě celoplošného povolení BYOD podstoupit. „Povolení práce na vlastních přístrojích zaměstnanců neznamená pouze často zmiňované nebezpečí vynášení citlivých dat z firmy, ale otevírá také problematiku softwarových licencí pro komerční využití,“ upozorňuje Lenka Uzun ze společnosti Servodata. Méně zkušení uživatelé často o potenciálních hrozbách nemají dostatek informací a nedisponují ani příslušnými zkušenostmi. Pouhým otevřením přílohy e-mailu mohou způsobit problémy celé podnikové síti. V případě firemních počítačů, které jsou spravovány IT oddělením, je toto riziko minimální. Toto oddělení by v případě využití trendu BYOD muselo dohlížet i na soukromé přístroje zaměstnanců. Současně je nutné zajistit také ochranu osobních dat zaměstnanců, kteří mají na svých počítačích uložené osobních fotografie a dokumenty, které mohou být zneužitelné.

Notebook jako auto

Podle zkušeností společnosti Servodata aktuálně naprostá většina firem v České republice zaměstnávající více než 200 lidí BYOD nevyužívá. Prozatím si pouze některé z nich nechávají zpracovat studie rizik a výhod tohoto systému a zvažují jeho zavedení. Do budoucna by totiž díky němu mohly ušetřit značnou část pravidelných nákladů. Zatím se však management společností obává především zmíněných bezpečnostních rizik. Svoji roli hraje také nákup softwarových licencí. Kromě pořízení specializovaných aplikací se někdy liší licence pro soukromé a komerční využití. Otázkou pro IT oddělení proto zůstává, jak ošetřit zodpovědnost za používání legálního software při práci. BYOD bývá také často spojováno s větší volností zaměstnanců a jejich flexibilitou. Na druhou stranu však mohou být vystaveni většímu stresu. Kvůli nepřetržité dostupnosti řeší pracovní záležitosti mnohdy i ve svém volném čase, což může mít v důsledku negativní vliv na produktivitu práce i vztah k zaměstnání.

Otázkou také zůstává, zda zaměstnance za použití vlastního zařízení nějakým způsobem odměnit. „Pokud zaměstnanci využívají k pracovním potřebám soukromý vůz, je logické, že si nechávají proplácet náklady na pohonné hmoty, ale i za jeho opotřebení a s ním související servis. Minimální výši těchto náhrad určuje Ministerstvo práce a sociálních věcí. Používání vlastní IT techniky a náklady spojené s jejím využitím k pracovním účelům ale prozatím legislativa neupravuje,“ upozorňuje Uzun.

Malé firmy licence neřeší

BYOD v České republice tak zatím získává oblibu zejména u nových menších firem do deseti zaměstnanců. Ty naopak BYOD využívají velmi často. Protože malé firmy většinou nemají vlastního IT administrátora, problematiku bezpečnosti a softwarových licencí mnohdy podceňují. Před podnikateli se tak otevírá otázka, zda bude výhodnější investovat do vlastního hardwaru, nebo do zabezpečení hardwaru zaměstnanců. Největší výhodou BYOD by mohlo být společné podílení se na nákladech. Zaměstnanec by využíval při práci vlastní hardware, zaměstnavatel by zajistil softwarové licence, které by mohl zaměstnanec využívat i pro osobní potřebu.