Proti jednorázové pětiprocentní dani se vyslovilo 53 % voličů, zatímco pro bylo 47 %. Neúspěch této iniciativy vyvolal silné reakce v centru Silicon Valley, kde do kampaně proti dani masivně investoval například spoluzakladatel Googlu Sergey Brin. Ukazuje se totiž, že zdaňovat technologické bohatství navázané na nerealizované akcie, nehmotná aktiva a kolísavé odhady hodnoty firem není vůbec administrativně ani technicky jednoduché a zásadně se liší od běžného zdanění příjmů.
Technologický majetek (pouze) na papíře
Kalifornský návrh počítal s tím, že by jednorázovou 5% daň zaplatili obyvatelé s čistým jměním přesahujícím 1 miliardu dolarů. Zásadní odlišností oproti tradičním daním bylo, že se opatření nemělo týkat pouze hotovosti nebo vykázaných příjmů, ale veškerých aktiv včetně akcií, majetkových podílů ve firmách či duševního vlastnictví. Odhady kalifornského Legislative Analyst’s Office naznačovaly, že by opatření mohlo přinést státu desítky miliard dolarů pro zdravotnictví, školství a potravinovou pomoc. Upozornily však zároveň na riziko dlouhodobého poklesu výnosů z daně z příjmu o méně než jednu miliardu dolarů ročně, pokud by zasažení miliardáři změnili své chování nebo stát opustili.
Největší technologickou i praktickou překážkou se stal samotný způsob výpočtu daňového základu. Bohatství zakladatelů a investorů v IT sektoru je z drtivé většiny vázáno v akciích veřejně obchodovaných společností, v podílech v neveřejných startupech, patentech a nehmotném vlastnictví. Zatímco tržní cena veřejně obchodovaných akcií kolísá každý den, hodnota neveřejných podílů či duševního vlastnictví se určuje pouze odhadem. Daň z celkového jmění by vyžadovala stanovení přesné hodnoty aktiv k určitému datu a následné řešení situací, kdy vlastník nedisponuje dostatkem likvidní hotovosti na zaplacení daně, což by v praxi plátce daně nutilo prodávat části majetku nebo podíly ve firmách.
Sto milionů od spoluzakladatele Googlu a obavy o Silicon Valley
Není moc divu, že se proti návrhu zformoval silný odpor technologických a finančních elit. Spoluzakladatel Googlu Sergey Brin vložil do kampaně proti Proposition 40 přibližně 102 milionů dolarů prostřednictvím politického výboru Building a Better California. Celkové výdaje skupin spojených s bohatými představiteli sektoru převýšily rozpočet zastánců daně více než desetinásobně a dosáhly stovek milionů dolarů. Odpůrci, mezi které se zařadil i kalifornský guvernér Gavin Newsom, varovali, že daň vyvolá odchod nejbohatších rezidentů.
Tento odliv by podle nich mohl vážně poškodit kalifornský technologický ekosystém. Silicon Valley spoléhá na vysokou koncentraci kapitálu, zakladatelů a investorů, kteří zpětně financují nové startupy a zaměstnanecké akciové programy. Zavedení daně by navíc vedlo k vlně právních sporů ohledně oceňování majetku a komplikovanému administrativnímu vymáhání u těžko likvidních aktiv.
Americké státy začínají spíše progresivně zdaňovat jasné finanční příjmy
Zatímco Kalifornie pokus o zdanění celkového bohatství zamítla, jiné americké státy jako Massachusetts, Havaj, Maine, Rhode Island a Washington sázejí na úpravu daně z vysokých příjmů. Zdaňují tedy kapitál, který poplatník skutečně získá při prodeji investic, výplatě dividend nebo ve formě mzdových bonusů, což je administrativně přímočařejší proces než odhadování hodnoty veškerého majetku.
Massachusetts od roku 2023 uplatňuje 4% příplatek k dani z příjmu nad 1 milion dolarů, přičemž výnosy financují školství a dopravu. Havaj zase plánuje od roku 2027 zavést nejvyšší sazbu osobní daně z příjmu ve výši 13 % pro manželské páry s příjmem nad 1 milion dolarů s odhadovaným výnosem 53 milionů dolarů.
Stát Maine zavedl 2% příplatek k dani z příjmu nad 1 milion dolarů pro jednotlivce a nad 1,5 milionu dolarů pro společné přiznání s uplatněním už pro daňový rok 2026. Rhode Island zavádí příplatek postupně: 1 % od roku 2027, 2 % od roku 2028 a 3 % od roku 2029, čímž konečná sazba nad stanovenou hranicí vzroste z 5,99 % na 8,99 %. Washington schválil daň ve výši 9,9 % z příjmu přesahujícího 1 milion dolarů s platností od 1. ledna 2028 a prvním vyrovnáním v roce 2029.
Dopady na strukturu IT investic
Rozdíl mezi oběma přístupy je pro fungování technologických firem významný. Daň z příjmu se vztahuje na reálně vytvořené peněžní toky, jako jsou mzdy, bonusy, dividendy nebo zisk z prodeje akcií. Daň z majetku by naopak zasáhla papírové zhodnocení akcií a startupových podílů, které vlastník nepřeměnil na hotovost. Vzhledem k tomu, že bohatství technologických zakladatelů tvoří převážně akcie jejich vlastních společností, podléhá jeho hodnota tržním výkyvům, aniž by zakladatelé disponovali odpovídající likviditou.
Případný tlak na nucený prodej majetku kvůli zaplacení daně z nerealizovaného zisku by mohl měnit majetkové struktury ve firmách. Výsledek kalifornského hlasování ukazuje, že zdanění nerealizovaného majetku naráží na systémové i ekonomické překážky, zato model vyššího zdanění realizovaných příjmů se postupně prosazuje v řadě amerických států.
Zdroj: The Times of India, Fortune, CBC News