Tradiční vojenská i civilní navigace stála po celá desetiletí na satelitních systémech. Armády si však začínají uvědomovat, jak velkou slabinu tento přístup představuje. Běžný GPS signál přichází z oběžné dráhy velmi slabý, což z něj dělá snadný terč pro systémy elektronického boje. Lze jej bez větších obtíží rušit, nebo dokonce podvrhnout falešnými daty. Nejnovější experimenty ukazují, že budoucnost orientace ve vzduchu se bude muset obejít bez bezvýhradné důvěry v satelity na oběžné dráze.
Kvantové senzory v akci na bezpilotním letounu
Společnosti Northrop Grumman a SandboxAQ uspořádaly test bezpilotního letounu Lumberjack. Jedná se o stroj třídy Group 3, který je navržen jako relativně levný a postradatelný systém určený mimo jiné pro jednosměrné úderné mise. Dron byl vybaven systémem AQNav (využívajícím technologii MagNav), jenž spoléhá na mimořádně citlivé kvantové senzory. Šlo o první veřejně zaznamenané nasazení této technologie na podobné platformě a zároveň o první kombinaci magnetické a vizuální navigace u jednorázového útočného dronu.
AQNav has been flight tested by commercial aerospace entities and the United States Air Force.https://t.co/IlSkpuN0Ex
— Interesting Engineering (@IntEngineering) September 10, 2026
Principy magnetické navigace staví na skutečnosti, že zemské magnetické pole není všude stejné. Horniny uložené pod povrchem planety vytvářejí drobné lokální odchylky a anomálie, které dohromady tvoří jakousi unikátní magnetickou krajinu. Citlivý kvantový snímač dokáže tyto hodnoty změřit a palubní počítač je následně porovná s předem připravenou mapou. Dron tak čte nepatrné rozdíly v magnetickém poli jako neviditelné orientační body rozprostřené po celé Zemi.
Jednoduchá integrace bez nutnosti nových počítačů
Ačkoliv se v souvislosti s touto technologií mluví o kvantové navigaci, dron v sobě nenese žádný kvantový počítač. Kvantový prvek slouží výhradně k extrémně přesnému měření magnetických hodnot, zatímco samotné zpracování dat probíhá softwarově. Zástupci SandboxAQ uvedli, že software AQNav zvládli integrovat do stávajících systémů dronu Lumberjack za méně než jednu hodinu. Systém navíc dokáže využít již dostupný výpočetní výkon na palubě a nevyžaduje instalaci samostatného, rozměrného počítače.
Zdroj: SpaceX
Dostupná technologie i pro levné jednorázové stroje
Pro drahé transportní letouny nepředstavují kilogramy navíc ani vysoké finanční náklady na novou technologii zásadní překážku. U levných dronů určených k usmrcení či zničení při jediné misi je však situace zcela odlišná. Zmenšení systému MagNav na lehký senzor spojený se softwarovou aplikací běžící na stávajícím počítači umožní posunout tuto navigaci do nižších a masovějších tříd výzbroje. Zde technologie dostává zcela nový rozměr využití.
Ačkoliv byl test úspěšný, neznamená to okamžitý vznik dronů absolutně imunních vůči elektronickému boji. Magnetická navigace vyžaduje kvalitní mapy anomálií a sama konstrukce letounu generuje rušení prostřednictvím motorů, kabeláže a elektroniky. Výrobci proto neplánují GPS zcela odhodit, ale spíše vrstvit různé systémy přes sebe. Lumberjack úspěšně propojuje magnetickou navigaci s vizuální, přičemž do budoucna lze přidat i inerciální systémy a při dobrém signálu stále využívat i satelity.
Mohlo by vás zajímat
Od obřích letounů k masovému nasazení
Technologie AQNav vznikala postupně a od roku 2023 probíhalo její testování s vojenskými i civilními partnery, jako jsou Airbus nebo Boeing. Americké letectvo tento systém dříve zkoušelo na velkých strojích C-17 Globemaster III a C-130J Super Hercules. Úspěšný pokus s dronem Lumberjack tak nepředstavuje úplný počátek této metody, ale klíčový okamžik, kdy se pokročilá navigace přesouvá z nákladných velkých platforem na dostupnější a masově vyráběné bezpilotní prostředky.
Zdroj: Chip.pl
16 foto
video