V elektromobilech se některým cestujícím dělá špatně
Nevolnost při jízdě autem není nic neobvyklého, podle některých výzkumů ale mohou být její projevy výraznější právě v elektromobilech. Studie provedená v Číně porovnávala zkušenosti cestujících v elektrických, benzinových a naftových vozech a u elektromobilů zaznamenala silnější příznaky kinetózy. Podobné zkušenosti popisují i cestující na sociálních sítích a diskusních fórech.
Kinetóza souvisí s tím, že mozek nedokáže vždy správně odhadnout, jaký pohyb bude následovat. Pokud se jeho očekávání neshoduje s tím, co zaznamenají oči a vnitřní ucho, může se dostavit nevolnost, závrať nebo bolest hlavy. U elektromobilů může být pohyb hůře předvídatelný, protože zrychlují a zpomalují jinak než spalovací vozy a jejich jízdu nedoprovázejí stejné zvuky a vibrace.
Elektromobil se při jízdě chová jinak
Elektromotor reaguje na sešlápnutí akcelerátoru prakticky okamžitě, zatímco spalovací motor nabírá výkon postupněji. Rozdíl je také ve zpomalování. Po uvolnění akcelerátoru začne elektromobil brzdit a část pohybové energie přemění na elektřinu, kterou uloží zpět do baterie. Právě rekuperační brzdění se objevuje i mezi možnými příčinami silnější nevolnosti. Studie zaměřená přímo na rekuperační brzdění zjistila, že při jeho vyšší intenzitě se kinetóza objevovala u většího počtu cestujících.
Další rozdíl představuje tichý provoz. Rostoucí otáčky spalovacího motoru cestujícím napovídají, že vůz začne zrychlovat, ještě než změnu rychlosti skutečně pocítí. V elektromobilu podobné zvukové vodítko chybí. Jeho vliv potvrdila i studie z roku 2020, která spojila absenci zvuku motoru se silnějšími projevy nevolnosti. Část potíží může souviset také s tím, na jaký typ auta je člověk zvyklý. Mozek zná reakce spalovacích vozů z předchozích zkušeností, zatímco pohyb elektromobilu se musí teprve naučit předvídat.
Mohlo by vás zajímat
Pomoci může výhled na silnici, automobilky hledají další řešení
Schopnost předvídat další pohyb vysvětluje také to, proč kinetózou častěji trpí cestující než řidiči. Řidič ví, kdy začne zrychlovat, brzdit nebo zatáčet, protože tyto změny sám vyvolává. Odborníci proto cestujícím doporučují sedět vpředu a sledovat silnici, aby viděli blížící se zatáčky nebo změny provozu. Čtení nebo sledování telefonu naopak nevolnost zhoršuje, protože člověk přichází o vizuální informace o pohybu auta. Pomoci může také čerstvý vzduch nebo léky proti kinetóze užité před cestou.
Další možnosti zkoumají vědci i automobilky. Výzkumníci z Nagojské univerzity například testovali minutový poslech zvuku o frekvenci 100 Hz, který při kontrolovaných pokusech zmírnil příznaky nevolnosti. Automobilky pracují s úpravami akcelerace a rekuperačního brzdění a zkoušejí také světelné, obrazové nebo vibrační signály, které mají cestující předem upozornit na brzdění nebo změnu směru.
Zdroj: Drivingeco, The Guardian
10 foto
