Evropa chce dohnat USA a Čínu. Plánuje stavbu sedmi obřích AI datových center za 735 miliard korun

O co v tendru jde

Evropská komise otevřela veřejnou soutěž na výstavbu až sedmi velkých datových center určených výhradně pro umělou inteligenci. Nejsou to tedy běžné serverovny. Jde o zařízení nabitá špičkovými specializovanými čipy, která zvládnou trénovat nejnáročnější modely současnosti, hlavně velké jazykové modely pracující s obrovským množstvím dat.

Peníze, které jsou v sázce, jsou nemalé. Komise počítá s tím, že se podaří uvolnit kolem 20 miliard eur ze soukromých zdrojů, tedy asi 480 miliard korun. K tomu má přidat Unie a členské státy dalších přibližně 10 miliard eur, tedy zhruba 240 miliard korun. Dohromady tak celková investice může dosáhnout kolem 30 miliard eur, v přepočtu okolo 725 miliard korun. Finance má sbírat a rozdělovat společný podnik EuroHPC JU, který vznikl v roce 2018 a stará se o budování evropského superpočítačového ekosystému. O peníze se mohou ucházet konsorcia složená z technologických firem, poskytovatelů cloudu, veřejných institucí i investorů.

Kdo dostane přístup a proč to Evropa dělá

Smysl celého projektu je jednoduchý: dát start-upům, menším a středním firmám, vědcům i státní správě přístup k výpočetnímu výkonu, na který dnes běžně nedosáhnou. Právě nedostatek výkonu je jedním z hlavních důvodů, proč evropské firmy zaostávají za americkou a čínskou konkurencí.

Trénování moderní umělé inteligence spotřebuje ohromné množství výpočetního výkonu, a ten je v Evropě drahý a vzácný. Nová centra to mají změnit a zároveň zajistit, aby modely trénované v Evropě odpovídaly zdejším pravidlům pro ochranu dat, bezpečnost a etiku.

Evropská komise plánuje čtyři menší a tři větší centra. Menší mají stát na 25 000 až 75 000 specializovaných AI čipech, větší na 40 000 až 100 000 čipech. Menší projekt může získat veřejnou podporu až kolem jedné miliardy eur, tedy asi 24 miliard korun, větší až kolem dvou miliard eur, zhruba 48 miliard korun.

Háček jménem hardware

Tady se ukazuje slabina celého plánu. Evropa chce budovat vlastní nezávislou infrastrukturu, jenže nejmodernější AI čipy vyrábějí prakticky jen americké firmy. Aby vítězové tendru vůbec měli z čeho stavět, podepsala Komise dopisy o záměru se třemi výrobci čipů, a to s firmami Nvidia, AMD a Qualcomm. Pokud budou chtít, mohou vítězové zvolit i evropský hardware.
Kritici upozorňují, že se tím původní myšlenka soběstačnosti trochu vytrácí. Mezi hodnoticími kritérii jsou proto i opatření, která mají zabránit tomu, aby se projekty staly závislými na jednom dodavateli.

Další problém jsou peníze. Původně to vypadalo velkoryseji. Komise nejdřív mluvila o fondu ve výši 20 miliard eur přímo na gigafactory. Postupně ale své finanční závazky zmenšovala. Veřejná část se scvrkla zhruba na třetinu celkové investice, zbytek mají dodat soukromí investoři. A z té třetiny má polovinu zaplatit Brusel a polovinu podporující státy. Ve výsledku by měl Brusel přispět zhruba 5 miliardami eur, tedy asi 120 miliardami korun, další podobnou částku mají dát evropské vlády a kolem 20 miliard eur pak soukromí investoři.

Zádrhel je v tom, že podle současného rozpočtu může Brusel hned teď slíbit jen jednu miliardu eur, tedy okolo 24 miliard korun. Zbytek má přijít z příštího víceletého rozpočtu Unie, o kterém se ale teprve tvrdě vyjednává. Právě proto Komise rozdělila celou soutěž do dvou fází a stavbu rozložila do zhruba šesti a půl roku.

Zájem je, o hostitele není nouze

Přes všechny výhrady je zájem velký. Předběžně se přihlásilo 76 možných konsorcií. Právě kvůli tomuto zájmu Komise navýšila původní záměr ze čtyř nebo pěti center až na sedm.

O hostování gigafactory projevilo zájem deset zemí, konkrétně Německo, Itálie, Francie, Polsko, Česko, Dánsko, Finsko, Řecko, Portugalsko a Španělsko. Německo, Řecko, Portugalsko, Itálie a Španělsko podporují stavbu těch větších center, zatímco Česko, Dánsko, Finsko, Francie a Polsko míří na menší. Možné jsou jak projekty jedné země, tak spojení více států. Francie už dala najevo, že do toho půjde sama.

Že má Evropa co dohánět, je vidět z čísel. Unie dnes provozuje devatenáct datových center rozmístěných od Španělska po Finsko. To ale na globální souboj nestačí. Evropa zůstává silně závislá na zahraničních dodavatelích techniky, což ji činí zranitelnou.
Ambice jsou přesto velké. Unie chce v příštích pěti až sedmi letech ztrojnásobit kapacitu svých datových center. Naráží ovšem na tvrdou konkurenci, hlavně na to, že v USA a Číně je energie výrazně levnější.

Stavba obřích výpočetních center nevzbuzuje nadšení všude. Tato zařízení mají velký apetit na vodu i elektřinu a vydávají i značný hluk. Kvůli tomu už podobné projekty narazily na odpor po celém světě. Komise proto po uchazečích požaduje, aby doložili, jak hodlají technologii provozovat udržitelně a energeticky úsporně. Zároveň se snaží mírnit obavy části veřejnosti, kterou kromě životního prostředí trápí i strach z rušení pracovních míst.

Jestli tempo Evropě stačí na dohnání USA a Číny, ukáže až čas. Jasné ale je, že bez vlastního výpočetního výkonu se o technologické samostatnosti nedá vážně mluvit.

Zdroj: Evropská komise, DW, Politico, Euronews