Co je termotisk a jak funguje?
Termotisk, označovaný také jako přímý termotisk, patří mezi nejjednodušší a provozně nejlevnější metody tisku etiket. Nevyžaduje totiž žádný inkoust, toner ani barvicí pásku. Celý proces zvládne každá tiskárna s podporou přímého termotisku.
Použít se ale musí tzv. termopapír se speciální vrstvou citlivou na teplo. Tisková hlava se skládá z miniaturních topných tělísek (pixelů), které se selektivně zahřívají a tím na papír vykreslují požadovaný motiv, text nebo čárový kód. Pokud byste do termotiskárny vložili obyčejný papír, nic se nevytiskne – chybí v něm aktivní chemická vrstva.
Kdy termotisk stačí a v čem naopak selhává?
Termotisk se ideálně hodí tam, kde rozhodují hlavně rychlost a nízké náklady bez požadavků na dlouhou životnost.
Typickým příkladem jsou:
- adresní štítky pro kurýrní služby (balík se doručí do pár dní, pak je štítek zbytečný),
- účtenky z pokladen a terminálů,
- označení potravin a rychloobrátkového zboží,
- vstupenky či lístky do vyvolávacích systémů.
Slabinou termotisku je nestálost materiálu – papír totiž nereaguje jen na teplo, ale i na okolní prostředí.
Působí na něj:
- sluneční záření (UV paprsků),
- vyšší teploty (např. zapomenutý štítek za oknem auta),
- běžné mechanické otěry,
- lidský pot.
Vlivem těchto faktorů papír zčerná, nebo jeho motiv vybledne. A případný text už je po několika měsících nečitelný. Zásadním rizikem je také kontakt s mastnotou nebo chemickými prostředky, které dokážou tisk vymazat během několika hodin.
Tisk vhodných etiket, které splňují nároky na kvalitu i estetiku, si můžete objednat tady.
Zajímavost: Evropské firmy si dlouho mohly tisknout etikety sloužící k označování potravin, jak se jim líbí. Společná pravidla v rámci Evropského hospodářského společenství začala platit až v 70. letech. Ta současná jsou důsledkem nařízení z roku 2011.
Co je termotransferový tisk a kdy se uplatní?
Tento tisk představuje pokročilejší, průmyslovou metodu potisku etiket. U termotransferového tisku na rozdíl od přímého termotisku barva nevzniká chemickou reakcí v samotném papíru, ale tiskne se na běžné (necitlivé) materiály – barvivo se na ně přenáší ze speciální termotransferové barvicí pásky.
Tisková hlava svým teplem roztaví pigment na pásce a ten se pod tlakem přenese (de facto přiškvaří) na povrch etikety. Tiskárna proto musí mít mechanickou konstrukci, která umožní navinutí a odvíjení této barvicí pásky.
Kvalita a odolnost výsledného tisku závisí na správné kombinaci materiálu etikety a typu pásky:
- Voskové pásky (Wax): Nejlevnější, ideální pro běžný matný či pololesklý papír. Hodí se na standardní logistické štítky s delší trvanlivostí.
- Voskově-pryskyřičné pásky (Wax/Resin): Nabízejí vyšší odolnost proti otěru a rozmazání. Používají se na hlazené papíry a některé plastové fólie.
- Pryskyřičné pásky (Resin): Nejdražší a nejodolnější varianta. Používají se výhradně ve spojení s plastovými etiketami z polyethylenu a polyesteru. Výsledek odolá extrémním teplotám, vodě, rozpouštědlům, chemii i drsnému mechanickému namáhání.
Kde termotransferový tisk využijete?
Největší výhodou je univerzálnost a extrémní životnost. Touto technologií lze potisknout papír, plasty, textilní stuhy i hliníkové štítky. Potřebná je ve chvíli, kdy informace na etiketě musí být čitelné měsíce či roky, například:
- označení regálů a pozic ve skladech,
- výrobní štítky elektroniky a automobilových dílů (odolnost vůči teplu motoru),
- inventární štítky na majetek firem,
- laboratorní a chemické značení (odolnost vůči kyselinám a alkoholům).
V kostce se dá říct, že když štítek potřebujete jen na pár dní pro doručení balíku, stačí levný termotisk. Pokud ale musí vydržet měsíce v regálu nebo roky ve výrobě, připlaťte si za odolný termotransfer.
6 foto
