Největší elektrické letadlo poprvé vzlétlo. Let vyšel jen asi na 100 korun

Let, který stál méně než oběd

Firma Heart Aerospace ve středu 12. srpna otestovala svůj prototyp letadla X1 na letišti Plattsburgh International Airport ve státě New York. Stroj vydržel ve vzduchu 27 minut, vystoupal do výšky zhruba 335 metrů a celý let, včetně vzletu a přistání, zvládl údajně na elektrickou energii z baterie v ceně zhruba 105 korun. 

Podle výrobce jde o největší čistě elektrické letadlo, jaké kdy vzlétlo. Rozpětí křídel má přes 32 metrů, tedy podobně jako běžné regionální turbovrtulové stroje, a maximální vzletová hmotnost přesahuje 11 tun. Pohon zajišťují čtyři elektromotory umístěné na křídlech, které během letu dohromady dodávaly výkon přes jeden megawatt.

Let proběhl v rámci zvláštního zkušebního povolení amerického Federálního leteckého úřadu a letoun při něm zvládl celý profil letu, tedy pojíždění, vzlet, stoupání, manévrování i přistání.

Technické parametry X1

• Rozpětí křídel: 32,3 metru
• Délka: 23,2 metru
• Výška: 7,3 metru
• Vzletová hmotnost: přes 11 340 kilogramů
• Pohon: 100% elektrický, na baterie
• Maximální rychlost: 259 km/h
• Maximální výška letu při testech: 610 metrů nad terénem
• Maximální přetížení: 1,5 G
• Posádka: jeden pilot
• Testovací základna: letiště Plattsburgh (KPBG)

Cesta k hybridnímu letadlu ES-30

X1 sám o sobě nikdy nebude sloužit k přepravě cestujících. Jde o technologický prototyp pro demonstraci možností, který má firmě pomoct otestovat pohonný systém pro její skutečný produkt – hybridní elektrické letadlo ES-30 pro 30 cestujících. Baterie totiž zatím zvládnou pohánět letadlo jen na krátkou vzdálenost, řádově 160 až 320 kilometrů, a proto se podobná řešení zatím používají spíš u malých letadel pro takzvané létající taxi, jako jsou stroje firem Joby nebo Archer.

ES-30 má tento limit obejít kombinací dvou elektromotorů a klasických turbovrtulových motorů na letecký petrolej. Na čistě elektrický pohon by letadlo mělo zvládnout asi 200 kilometrů, v hybridním režimu pak dolet naroste až na 800 kilometrů. To by mělo stačit na většinu krátkých tras mezi menšími evropskými i americkými městy.

Firma plánuje, že přípravný stroj X2 poletí v roce 2028, samotné ES-30 by mělo do provozu vstoupit v roce 2031. Vzhledem k tomu, jak dlouho obvykle trvá certifikace nových letadel, jde o poměrně ambiciózní termín.

Technické parametry připravovaného ES-30

• Kapacita: 30 cestujících
• Zavazadla na cestujícího: 25 kilogramů
• Dolet na čistě elektrický pohon: 200 kilometrů
• Dolet v hybridním režimu: 800 kilometrů
• Doba nabíjení baterií: 30 minut
• Plánovaná certifikace: rok 2031

Aerolinky stojí v řadě

Do vývoje ES-30 už investovaly hned tři velké letecké společnosti, konkrétně United Airlines, Air Canada a Mesa Air Group. United si dokonce objednala 100 těchto letadel a další dopravci podepsali alespoň nezávazné memorandum o budoucím nákupu. 

Finanční ředitel United Airlines Michael Leskinen k tomu uvedl, že elektrická komerční letadla mají potenciál zlepšit zážitek cestujících a zároveň posílit byznys aerolinky. Podobně se vyjádřili i zástupci dalších firem, které projekt podporují. Heart Aerospace původně vznikla ve Švédsku, později se ale přesunula do Los Angeles, kde nyní staví první předvýrobní kus ES-30 ve své výrobní hale.

Zájem aerolinek o alternativní pohon dává smysl i kvůli aktuální situaci na trhu s palivem. Kvůli válce mezi USA, Izraelem a Íránem a narušení dodávek přes Hormuzský průliv ceny leteckého paliva prudce vzrostly. V USA se cena galonu paliva zvedla z částky mírně přes 2 dolary před válkou na dnešní více než 3 dolary.

Podle Mezinárodní asociace leteckých dopravců by letecké firmy měly letos za palivo utratit celosvětově asi 350 miliard dolarů, tedy přibližně 7,35 bilionu korun, což je zhruba o 70 procent víc než loni. Náklady na palivo tak dnes tvoří skoro třetinu provozních nákladů aerolinek a podle odhadů srazí jejich zisky zhruba na polovinu. Heart Aerospace tvrdí, že provoz ES-30 by mohl vyjít o víc než 40 procent levněji než u srovnatelných konvenčních regionálních letadel, a to díky nižším nákladům na energii i menším nárokům na údržbu elektromotorů.

Konkurence i technická omezení

Heart Aerospace není v oboru sama. O budoucnost letecké dopravy se podobně snaží třeba Boom Supersonic, Harbour Air, ZeroAvia nebo Rolls-Royce, každý s vlastní vizí, od nadzvukových letů po vodíkový pohon.

Hlavní překážkou pro čistě elektrické létání zůstávají baterie. Na rozdíl od leteckého paliva, jehož hmotnost během letu klesá, váha baterií se nemění, což u velkých strojů výrazně omezuje počet cestujících, které letadlo unese, nebo jeho dolet. Dokud se hustota energie v bateriích výrazně nezvýší, bude mít podle odborníků čistě elektrické létání smysl hlavně u malých strojů a krátkých vzdáleností. Právě proto Heart Aerospace vsadila na hybridní řešení, které kombinuje výhody obou světů.

Zdroj: Heart Aerospace, Engadget, New Atlas, ain online, Ars Technica