Recenze: Kolem slavného odkazu se našlapuje po špičkách. Legendární Salierii se v DLC do Mafia: Domovina jen tak mihne

Na úvod malé přiznání. Vydání prvního (a patrně i posledního) DLC Muž cti pro Mafii: Domovina mě přimělo po roce znovu hru nainstalovat a hlavně ji konečně dohrát. 

Prequel slavné domácí série, jejíž encyklopedická znalost patří v našich krajích k dobrému hráčskému vychování, mě bohužel nenadchl tak, jak by se i vzhledem k atraktivnímu zasazení dalo čekat. A nutno hned zkraje dodat, že na tom ani nové rozšíření nic moc nezměnilo.

Hra, v níž prostě nelze selhat

Důvodů k mým vlažným dojmům je vícero. Prim mezi nimi ale hraje naprostá absence pamětihodných momentů, kterýžto nešvar notně podporuje prakticky nulová obtížnost, schematičnost misí a linearita tak přísná, že je i závodní mise přísně naskriptovaná a ve hře prakticky nelze selhat. 

Ano, Mafia: Domovina čas od času nabídne zábavné střílendo, ale zatímco z prvního (a do značné míry i druhého) dílu umí moje hráčská generace doslovně citovat, Domovina se podobnému kultovnímu statutu ani nesnaží přiblížit a její skvostné středomořské prostředí bohužel tvoří kulisu ryze průměrnému hráčskému zážitku.

V Mafii: Domovina se konečně ukáže Salieri...

Dnes jsme tu ale čistě proto, abychom zhodnotili DLC Muž cti, které po roce titul připomíná veřejnosti a láká na seznámení s mladým Enniem Salierim, dávno předtím, než se z něj stal velevážený don operující z jistého baru v americkém Lost Heaven. 

První Mafia se jen velmi letmo otřela o Salieriho sicilskou minulost a jeho někdejší vztahy s pozdějším úhlavním nepřítelem Morellem. Studio Hangar 13 tak mělo skvělou příležitost naservírovat hráčům šťavnatý fan service, který by charakter a minulost staříka se zálibou v italské kuchyni pořádně vykreslil.

... ale moc se o jeho minulosti nedozvíme

Bohužel se ale příběhová část DLC rozprostírá na rozloze pouhých dvou misí, které svým obsahem ze základní hry nikterak nevyčnívají. Rozehrál jsem Domovinu zcela od začátku, nové mise jsou vloženy za pátou kapitolu základního příběhu a tím pádem na něj logicky nemají žádný vliv. 

Salieri se zkrátka na čas objeví a pak zase zničehonic zmizí, navíc se toho o něm dozvíme pramálo, snad vyjma toho, že je to odrzlý chlapík s notnou dávkou kuráže a vězeňskou zkušeností, který se chce pomstít bývalým společníkům. 

Ve hře sice padne droboučká zmínka o Franku Colettim, kterého si všichni pamatujeme jako přísného účetního a starostlivého manžela a otce, ale to je doslova vše. 

Nevím, zda autoři chtěli kolem odkazu první Mafie našlapovat po špičkách, ale mají za sebou její kompletní remake, kde se často velmi výrazných charakterových změn ikonických postav nijak neobávali.

Vyjma dvou zmíněných misí pak DLC přináší řadu dalšího obsahu, ať už jsou to nové Salieriho úkoly do volné jízdy, nové zbraně, nové typy misí a také další zbraně, vozidla, koně a oblečení. Suma sumárum toho za 10 eur není málo a cena DLC je rozhodně velmi příznivá. A je to právě ona, která mi brání Muže cti kategoricky nedoporučit.

Verdikt k DLC Muž cti pro Mafia: Domovina

Věc se má takhle. Pokud máte chuť vrátit se do nádherného Valle Dorata a vyzobat nějaké ty nové collectibly, případně se znovu pustit do výzev volné jízdy a zkusit něco nového, může pro vás být Muž cti dostatečným a cenově dostupným odůvodněním.

Pokud jste se ale těšili na pořádnou novou příběhovou kapitolu, můžete tenhle přídavek s klidem pustit z hlavy a čekat, jaká bude další plnohodnotná hra ze série Mafia.

Zdroj: autorský text