Microsoft zrychlil spouštění aplikací. Zkontrolujte si, že trik s procesorem běží i na vašem počítači

Co se změnilo

Microsoft začal Low Latency Profile nasazovat všem uživatelům Windows 11 v rámci srpnové aktualizace, konkrétně balíčku KB5121003. Ten je určený pro všechny podporované edice systému. Zásadní je rozsah. V červnu funkce pokrývala jen prvky prostředí systému, tedy nabídku Start, vyhledávání, Centrum akcí a podobné panely. Srpnová aktualizace ji rozšiřuje na běžné aplikace včetně programů třetích stran postavených na klasických rozhraních typu Win32.

Podrobně jsme o původní podobě funkce psali v červnu v článku o tom, jak aktualizace Windows 11 zrychluje procesor a přitom šetří baterii. Princip zůstává stejný, mění se jen to, na co všechno se vztahuje.

Jak to funguje

Za funkcí stojí přístup, kterému se říká race to sleep, tedy závod ke spánku. Windows dosud nechávaly procesor zvyšovat frekvenci postupně podle toho, jak rostla zátěž. Nově plánovač úloh přeskočí toto rozjíždění. V okamžiku, kdy něco spustíte, vyšplhá procesor téměř na maximální frekvenci, náročnou část práce odbaví rychle a pak se vrátí do hlubokého úsporného stavu dřív, než tomu bylo dosud. Špička trvá zhruba jednu až tři vteřiny.

Zní to protismyslně, ale spotřeba tím neroste. Procesor, který stráví více času ve spánku a krátkodobě běží na maximum, spotřebuje méně energie než procesor, který delší dobu běží na střední frekvenci.

Jak dopadl test

Server Windows Latest funkci vyzkoušel na stejném počítači před instalací aktualizace a po ní, přičemž frekvenci procesoru sledoval v reálném čase v nástroji HWiNFO.

Před aktualizací se nic zvláštního nedělo. Takty se při načítání aplikací mírně pohnuly, ale šlo jen o přirozený nárůst daný tím, že aplikace na chvíli zatížila procesor. Žádný záměrný skok se nekonal a náročnější program, konkrétně Epic Games Store, se otevíral obvyklých několik vteřin.

Po instalaci srpnové aktualizace vypadala situace jinak. V okamžiku kliknutí vyskočila výkonná jádra na svoje maximum a úsporná jádra na zhruba osmdesát procent svého stropu. Test běžel na procesoru Intel Core i5-13420H, tedy na čipu Raptor Lake-H se čtyřmi výkonnými a čtyřmi úspornými jádry. Výkonná jádra se dostávala blízko k maximální hodnotě 4,6 GHz, úsporná se dostala výrazně přes 2 GHz.

Testovaly se aplikace postavené na různých technologiích, tedy Poznámkový blok, Kalkulačka, Chrome, Epic Games Store, PowerPoint, VLC a Počasí. Podle výsledků se všechny otevírají rychleji. Zajímavý je hlavně případ aplikace Počasí, která je proslulá svou paměťovou náročností a je postavená na komponentě WebView2. I ta se načítá znatelně svižněji.

Neublíží to procesoru ani baterii

Obava, že krátké špičky poškodí procesor nebo vysají baterii, je pochopitelná, ale podle testů neopodstatněná. Vysvětlení je logické. Nezvyšuje se vytížení procesoru, mění se jen frekvence, a to na velmi krátkou dobu. Špička v délce jedné až tří vteřin počítač nezahřeje ani citelně nezkrátí výdrž. Testy provedené na baterii i v síti neukázaly rozdíl ve spotřebě. Nároky softwaru na hardware rostou, o to zajímavější je, že tady jde o zrychlení bez jakéhokoli hardwarového upgradu.

Funkce má i své odpůrce. Objevily se hlasy, že jde o trik, který uměle nafukuje rychlost špatně optimalizovaného systému místo skutečné práce na výkonu. Microsoft se brání. Viceprezident firmy Scott Hanselman poukázal na to, že plánování typu race to sleep používají macOS i Linux už roky a že tento princip je běžnou součástí čipů architektury Arm, například u Snapdragonu X2 nebo u připravovaného řešení Nvidia RTX Spark. Právě tam jsou přechody mezi napájecími stavy otázkou mikrosekund, takže je efekt ještě výraznější.

Jak zjistit, jestli funkci máte

Instalace aktualizace neznamená, že funkce hned poběží. Microsoft ji nasazuje postupně přes systém Controlled Feature Rollout, takže na některé počítače dorazí později.

Ověření je jednoduché. Spusťte bezplatný nástroj HWiNFO, sledujte panel s frekvencí jednotlivých jader a otevřete nějakou aplikaci. Pokud takty okamžitě vyskočí na maximum a pak zase klesnou, funkce běží. Pokud frekvence roste jen pozvolna, aktivní zřejmě není.

Poslouží i Správce úloh na kartě Výkon. Pozor ale na to, co sledujete. Zajímá vás údaj o taktu procesoru, ne procento využití, protože to jsou dvě zcela odlišné věci. Netrpěliví uživatelé mohou funkci zapnout ručně přes nástroj ViVeTool. Postup jsme popsali v našem červnovém článku, jde ale o zásah do interních přepínačů systému, takže se hodí spíše pro zkušenější uživatele.

Největší přínos mají levnější a starší počítače, kde bývá plynulost systému problém. Právě tam je rozdíl v odezvě nejlépe znát. Windows 11 dlouho čelily kritice, že jsou proti Windows 10 pomalejší. Microsoft se to teď snaží otočit a Low Latency Profile je jedním z konkrétních kroků. Zároveň jde o pěknou ukázku toho, že chytrá optimalizace na úrovni plánovače úloh dokáže přinést výsledky, na které hardwarový upgrade nestačí.

Zdroj: Windows Latest, PCMag, TechPowerUp