Nemoc, která bere lidem svět
Věkem podmíněná makulární degenerace patří k nejčastějším příčinám ztráty zraku ve stáří. Postihuje světlocitlivé buňky v zadní části oka a postupně ničí centrální vidění, tedy tu část zorného pole, kterou používáme ke čtení, sledování obrazovky nebo rozpoznávání obličejů. Takzvanou geografickou atrofií, pokročilou formou této nemoci, trpí podle odhadů přes pět milionů lidí na světě. Až doteď pro ně neexistovala žádná léčba, která by ztracené vidění vrátila.
Jak implantát PRIMA funguje
Čip PRIMA vyvinula francouzská firma Pixium Vision, kterou Science Corporation koupila v roce 2024. Jde o tenký fotovoltaický implantát, který se při hodinovém ambulantním zákroku umístí pod sítnici, přímo pod poškozenou část oka.
Pacient poté nosí speciální brýle s kamerou. Ta snímá okolní svět a promítá obraz pomocí infračerveného světla na implantát. Čip tento signál převede na elektrické impulsy, které stimulují zbylé nervové buňky v oku, a mozek tak dostává informaci, kterou dříve zprostředkovávaly zničené fotoreceptory.
Brýle navíc umí obraz přiblížit, takže si pacient může písmena podle potřeby zvětšit. Implantát je podle výrobce tenký a funguje bezdrátově, bez nutnosti kabelového propojení s brýlemi. Podstatné je, že implantát nijak nepoškozuje zbytek přirozeného vidění, které pacientovi ještě zůstalo.
Co ukázala klinická studie
Účinnost zařízení ověřovala klinická studie na 38 pacientech ze 17 pracovišť v pěti zemích, jejíž výsledky vyšly v prestižním odborném časopise New England Journal of Medicine. Tyto závěry jsou podle vědců i lékařů velmi povzbudivé.
U pacientů se v průměru zlepšilo vidění o 25,5 písmene na standardizované oční tabulce, což odpovídá více než pěti řádkům. Čtyřiaosmdesát procent pacientů díky implantátu znovu dokázalo číst písmena, čísla a slova. U 80 procent lidí došlo během dvanácti měsíců k výraznému zlepšení zrakové ostrosti. Vedoucí lékař studie Frank Holz z Univerzitní nemocnice v Bonnu popisuje, že u pacientů, kteří kompletně přišli o centrální vidění, se ho podařilo obnovit natolik, že dokážou znovu číst.
Zařízení zdaleka nevrací zrak v plném rozsahu, jaký měl pacient před nemocí. I tak ale jde o první schválenou technologii, která dokáže funkční centrální vidění vrátit tam, kde předtím žádná léčba nefungovala.
Evropské schválení otevírá cestu k pacientům
PRIMA nyní jako první implantát svého druhu získala v Evropě takzvanou CE značku podle evropského nařízení o zdravotnických prostředcích. Tu udělila německá certifikační organizace DEKRA, implantát tak může být komerčně dostupný ve třiceti evropských zemích. První komerční zákroky se plánují v Německu, kde probíhaly i klinické testy, a mohly by se uskutečnit už v září.
V USA zatím zařízení prochází schvalovacím procesem u tamního úřadu FDA. Získalo už ale takzvané označení Breakthrough Device, tedy status, který umožňuje zrychlené posuzování u zdravotnických prostředků s velkým potenciálem pomoci pacientům.
Cena jednoho implantátu PRIMA se má podle firmy pohybovat ve stovkách tisíc dolarů, tedy v přepočtu zhruba v řádu jednotek milionů korun. Science Corporation proto nyní jedná se zdravotními pojišťovnami v jednotlivých evropských zemích o tom, aby byl zákrok pacientům hrazen.
Kdo stojí za firmou Science Corporation
Firmu založil Max Hodak, který dříve spoluzakládal a vedl společnost Neuralink, tedy projekt na propojení mozku s počítačem, který spoluvlastní Elon Musk. Hodak z Neuralinku odešel v roce 2021 a založil vlastní firmu s ambicí propojit křemíkové čipy s živými buňkami.
Podle svých slov ale nejprve potřeboval postavit fungující byznys, který dokáže generovat stabilní příjmy a financovat další, mnohem ambicióznější výzkum. Právě k tomu má sloužit PRIMA. Hodak řekl, že bez zdravého byznysu postaveného na obnově zraku by si firma nemohla dovolit dlouhodobý výzkum takzvaných biohybridních implantátů, tedy senzorů kombinujících elektroniku s živou tkání, na kterých firma spolupracuje i s Yaleovou lékařskou fakultou.
Zdroj: Science, Ophthalmology times, Business wire, Mass device, Tech Crunch