Švédský startup Nordic Air Defence na začátku července poprvé veřejnosti ukázal zachytávací dron K100XR v bojové ukázce. Stroj při demonstraci sám vyhledal nepřátelské drony, v reálném čase je detekoval a zasáhl. Dron je velký zhruba 30 centimetrů a vývojáři u něj lákají využití umělé inteligence a především na režim nazývaný radio silence. Díky němu má K100XR fungovat i bez průběžného spojení s operátorem.
Malý stroj, který sází na rychlost a krátký dosah
Dron K100XR patří do kategorie lehkých zachytávacích prostředků na krátkou vzdálenost. Firma Nordic Air Defence uvádí, že dokáže vyvinout maximální rychlost až 354 km/h. Stroj má konstrukci z uhlíkových vláken, což výrobci umožňuje držet nízkou hmotnost a zároveň odolnost celého zařízení.
Švédský dron má najít uplatnění v situacích, kdy je potřeba urychleně reagovat na menší bezpilotní cíle v omezeném prostoru.
Společnost Nordic Air Defence zveřejnila i další parametry dronu. Dokáže se dostat až do výšky 1 000 metrů a dosah zásahu je přibližně 3 000 metrů. Nejde tedy o systém určený pro hlídkování na velké ploše území, ale zasáhnout může na menším území v momentě, kdy se v blízkosti objeví nepřátelský dron.
O dronech se mluví stále častěji. Současné válečné konflikty ukazují, že jejich výroba a efektivita může být mnohem levnější než nasazení dosavadních prostředků, jako jsou drahé letouny a rakety. V tomto ohledu svůj výrobek prezentuje i Nordic Air Defence.
„Drony již změnily moderní bojiště. To je jasné. Otázkou je nyní rychlost – jak rychle lze systémy postavit, škálovat a učinit ekonomicky udržitelnými a přitom si zachovat jejich výkon,“ napsal spoluzakladatel Nordic Air Defence Karl Rosander k dronu K100XR. Z toho se tak stává alternativa k drahé munici, která se dnes používá pro likvidaci bezpilotních letounů UAV.
Tichý režim odolá nepřátelskému rušení
Klíčovou vlastností švédského dronu K100XR nejsou jen jeho rozměry a nízké náklady na výrobu, ale také speciální tichý režim. V odborných kruzích se o něm mluví jako o režimu „radio-silent“. Dron v něm během akce nevysílá signály, přesto všechno dokáže zachytávat potenciální cíle.
V prostředí, kde se počítá s elektronickým bojem, je to praktická výhoda. Operátor dronu totiž nemusí mít strach, že protivník zachytí signál a pokusí se toho využít k odhalení pozice či k rušení komunikace, která by mohla omezit možnosti řízení stroje.
Součástí systému je totiž umělá inteligence, která zvládne rozpoznání cíle, jeho sledování a nakonec ho také zasáhne. To vše bez práce operátora nebo spojení s centrálním serverem. Významně se tím zjednodušuje obsluha malého stroje a zvyšuje se šance, že systém bude použitelný i v okamžiku, kdy je datové spojení mezi dronem a operátorem nestabilní.
Dron K100XR zvládne samostatně pracovat až 20 minut
Za pozornost stojí také vytrvalost K100XR. Výrobce uvádí dobu letu až 20 minut, takže si teoreticky nemusí vybírat nejbližší cíl, ale může ve vzduchu určitou dobu vyčkávat, případně sám vyhledávat potenciální hrozby. I tady platí, že stroj je schopný ve vzduchu zůstat bez kontaktu s řídicím stanovištěm.
Nordic Air Defence o K100XR mluví jako o obraně před sebevražednými drony typu Šáhid. Obstát však může také proti průzkumným bezpilotním strojům.
Švédský dron by tak momentálně mohl zalepit díru v protivzdušné obraně. Jak ukázal například konflikt na Blízkém východě, některé země nebyly připravené na moderní drony Šáhid, které pronikly přes vzdušnou obranu.
Spojené arabské emiráty či Katar pak proti nim musely nasazovat drahé rakety či stíhací letouny. Po této zkušenosti se pak země v Perském zálivu začaly zajímat o tuto technologii. Dron K100XR se v tomto ohledu jeví jako rychlé, levnější a co nejméně viditelné řešení.