Není to poprvé, kdy došlo k odstávce urychlovače částic na pomezí francouzsko-švýcarské hranice. Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN) například v roce 2013 zastavila urychlovač na dlouhé dva roky, aby notně navýšila jeho výkon.
Jak vůbec zastavit největší zařízení svého druhu, v němž se srážejí částice 99,85 % rychlostí světla více než 30 milionkrát za sekundu? Velmi opatrně a rozvážně. Jen přerušit srážky nestačí, následně je potřeba v rámci přísně dodržovaných postupů uvést supravodivé magnety do pokojové teploty, což zabere několik dní, protože jejich provozní teplota se blíží absolutní nule.
Osvětlení temných částic
Tentokrát je odstávka dvojnásobná. Urychlovač se promění z LHC (Large Hadron Collider) na HiLumi-LHC. Silnější magnety a lepší detektory umožní efektivnější zkoumání temné hmoty a doufejme, že i definitivní detekci temných částic. Všechny výzkumy naznačují jejich existenci, ale nikomu se je ještě nepodařilo „nachytat“.
Mohlo by vás zajímat
Totéž platilo i o Higgsově bosonu, tzv. božské částici. Jeho existenci se podařilo prokázat právě díky experimentům v urychlovači.
Jak už naznačuje název nového urychlovače, HiLumi nabídne vyšší luminozitu - detekci záření až desetkrát citlivější než u současné techniky. To umožní detailnější sledování srážek, ale také úplně nové, dříve nemyslitelné výzkumné experimenty. Na modernizaci se podílí 50 institucí ze 20 zemí světa.
Spěchat pomalu
Čtyřletá modernizace zahrnuje kompletní výměnu zhruba kilometrového úseku v sedmadvacetikilometrovém oválu na hranici Švýcarska a Francie. Sídlo CERNu je na švýcarské straně v Ženevě a jeho návštěvu rozhodně doporučuji, měl jsem tu čest vyzkoušet i soukromou komentovanou prohlídku s několika českými zaměstnanci, kteří přímo na urychlovači pracují.
Zdroj: CERN
V roce 2015 oznámili v Pekingu, že plánují vlastní cyklotronový urychlovač. Měl mít průměr až 100 km, ale Čína loni oznámila, že projekt pozastavuje. CERN v tom vidí příležitost, jak začít budovat vlastní urychlovač s oválem o průměru 91 kilometrů. Bude při výzkumu temné hmoty potřeba, až doslouží ten stávající, jehož životnost je projektována na dalších cca 15 let.
Nový urychlovač by měl stát v těsném sousedství toho stávajícího, respektive ležet 200 metrů pod zemí. Náklady na takovou stavbu jsou ovšem astronomické, takže zbývá přesvědčit členské země Evropské organizace pro jaderný výzkum, že taková investice dává smysl.
Zdroj: autorský text, CERN
