Menu

25 let Googlu: jak firma získala své jméno díky překlepu

20.09.2022 12:00 | Jiří Palyza + Přidat komentář
25 let Googlu: jak firma získala své jméno díky překlepu

25 let Googlu: jak firma získala své jméno díky překlepu | foto: Kai Wenzel/Unsplash

Společnost Google slaví 25. narozeniny. K jejímu jménu se váže jedna vtipná skutečnost, která není moc známá. Google získal své jméno díky textovému překlepu.

Své narozeniny slaví značka, která před čtvrtstoletím odstartovala velkou věc. Slova "gůglit" nebo "vygůglovat" se staly synonymy pro vyhledávání na internetu. Ale mohlo to dopadnout i jinak.

Když v roce 1996 začali studenti Stanfordu Larry Page a Sergej Brin vyvíjet internetový vyhledávač, jeho původní jméno bylo "Backrub", což je něco jako masáž zad. Měl to být hravý odkaz na základní průkopnickou myšlenku, že výsledky vyhledávání jsou relevantnější, pokud je na ně více zpětných odkazů.

Po několika měsících ale Page a Brin dospěli k závěru, že pokud by měl být vyhledávač úspěšný, potřebuje chytlavější název. Svého času bylo oblíbenou variantou označení "The Whatbox". Zmiňuje se o tom známý novinář ze Silicon Valley, Steven Levy, ve své knize o historii Googlu.

Jednoho zářijového dne roku 1997 ale spolubydlící Laryho Page hodil do placu výraz "Googol", což je matematický výraz pro číslo, které se skládá z jedničky a následujících sto nul. Larrymu se slovo líbilo. Spolubydlící chtěl ihned slovo vyhledat v seznamu dostupných doménových jmen, ovšem dopustil se překlepu a zadal "Google". To bylo volné, takže během několika hodin byla doména Google.com obsazena Larrym Pagem.

Jako firma byl Google zaregistrován ale až o rok později

googleandroid

Původně se Google měl zřejmě jmenovat Googol. | Zdroj: Brett Jordan/Unsplash

Pak ale trvalo ještě bezmála jeden rok, než byl 4. září 1998 Google zaregistrován jako společnost.
Bylo třeba proplatit šek na 100 tisíc USD spoluzakladateli Sun Microsystems, Andreasovi von Bechtolscheimovi. Firma vznikla s vizí uspořádat všechny informace na světě a zpřístupnit je všem. Krédo, o kterém se dnes už nemluví, bylo "Don't be evil", nebuď ďábel – neubližuj. Servery začínající firmy byly nejprve provozovány za studentské koleje, poté si Page s Brinem vyhlédli garáž v srdci Silicon Valley, kde vznikla jejich první kancelář. Její tehdejší pronajímatelka, Susan Wojcicki, je dnes CEO dceřiné video společnosti YouTube.

Page se stal prvním šéfem společnosti, ale investorům se brzy nelíbilo, že rychle rostoucí firmu přenechali dvěma zakladatelům, kterým v té době nebylo ani 30 let. Proto byl v roce 2001 do Googlu přiveden zkušený manažer, Eric Schmidt, který hrál roli seniorního dozoru. Dalších deset let, než se kormidla opět ujal už zralý Page, firmu řídila trojice šéfů: Schmidt byl ředitel koncernu, ale původní zakladatelé měli volnost v rozhodování. Například mohli koupit start-up, který byl původcem dnešního nejrozšířenějšího operačního systému pro mobily, Androidu, a to aniž by se Schmidta předtím zeptali.

Google dosáhl v loňském roce obratu 69,7 miliardy USD

Stejně inovativní, jako algoritmus vyhledávače, byl i nápad Googlu, jak na něm vydělat: pomocí malých reklam v blízkosti výsledků vyhledávání, které odpovídají tomu, co uživatel hledá. K platbě dojde pouze v případě, že uživatel na reklamu klikne a přesná cena je určena v procesu aukce.

Takové mini prodeje ale u velikosti Google vedou k miliardám. Navzdory všem novým podnikatelským aktivitám jsou reklamy ve vyhledávači stále základem podnikání Googlu, a dnes už také celé mateřské společnosti Alphabet. V posledním čtvrtletí dosáhla mateřská společnost celkových příjmů ve výši přibližně 69,7 miliard USD, z čehož 56,3 miliardy USD tvořily příjmy z reklamy Googlu. Dlouholetý šéf Googlu, Sundar Pichai, po Pageovi také převzal vedoucí pozici v mateřské společnosti.

Hned v prvních letech bylo jasné, že ambice Googlu se neomezují pouze na internetové vyhledávání. Firma v duchu své vize uspořádání všech informací na světě začala ve velkém skenovat knihy. A právě v tomto projektu si svými dobročinnými záměry zakladatelé Googlu tak trochu rozbili nos. Autoři a vydavatelé si všimli porušování svých autorských práv a ohrožení podnikání, začali se bránit a odpověděli právními kroky. Poté postupovaly GoogleBooks velmi pomalu.

Historii koncernu provází mnoho konfliktů

Další problémy na sebe nenechaly dlouho čekat. Mediální domy Google obvinily, že bezplatným šířením jejich informací ničí jejich obchodní model. Recenzní služby, jako například Yelp, vyhledávač kritizovaly za to, že vysává jejich obsah a uživatelé pak zůstávají u Googlu. Ve velké nevýhodě se ocitají i cenové vyhledávače a srovnávače.

V regionu Evropy už proti Googlu zasáhla komisařka pro otázky hospodářské soutěže, Margrethe Vestagerová, a to celkem třikrát. V roce 2017 byla firmě udělena pokuta ve výši 2,4 miliardy EUR za nekalou soutěž při vyhledávání v oblasti internetového nakupování. V červenci 2018 následovala žaloba s rekordní pokutou ve výši 4,34 miliardy EUR za jednání Googlu v souvislosti s Androidem, která byla letos v polovině září snížena na 4,1 miliardy EUR. Mimochodem potvrzení této pokuty je pro Google vážnou ranou a posiluje pozici antimonopolních ochránců EU. O osm měsíců později, v březnu 2019, byla přidána částka 1,49 miliardy EUR. Tentokrát šlo o to, že podle názorů komise Google v rámci služby "AdSense for Search" neoprávněně bránil ostatním poskytovatelům reklamy ve vyhledávačích. Finanční částky ale pro Google neznamenaly nic zásadního.

Google je stále více v hledáčku politiků

Po Evropě se nyní do boje proti Googlu pustili i politici republikánské a demokratické strany v USA. Ještě za vlády minulého prezidenta, Donalda Trumpa, Americké ministerstvo spravedlnosti podalo žalobu, v níž Google viní z nezákonného bránění svého dominantního postavení v oblasti internetového vyhledávání a související reklamy. Společnost obvinění odmítá.

Stále se také objevují obavy v souvislosti s ochranou osobních údajů. Ví už toho Google o svých uživatelích příliš mnoho? Myšlenka počítačových brýlí Google Glass se bezmála před deseti lety neujala kvůli obavám, že by jejich uživatelé mohli nepozorovaně natáčet ostatní. Google se z toho poučil: v případě momentálně testovaných brýlí, které mimo jiné umí zobrazit text překladu při konverzaci v cizích jazycích, je výslovně uvedeno, že nezaznamenávají videa. Budeme tomu věřit?

Zdroj: National TodayEuroNewsThe Verge

Komentáře

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.

Zajímavosti ze světa IT v e-mailu

Stačí odeslat svoji e-mailovou adresu


Nemusíte se obávat, váš e-mail ochráníme. Postupujeme podle těchto zásad a obchodních podmínek. Budeme vás pravidelně informovat o novinkách ve světě počítačů a technologií. Díky newsletteru snadno vyhodnotíme, jestli jsme se vám trefili do vkusu.




Komerční sdělení