Smlouva běží dál, dokud ji někdo nezruší
Podle Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) se opakovaně stává, že pozůstalí neoznámí operátorovi, že jeho klient zemřel. Úřad o tom informuje s železnou pravidelností každý rok.
Spotřebitelé si totiž ne vždy uvědomují, že operátor nemá žádný zákonný způsob, jak se o smrti dozvědět sám – žádná automatická vazba mezi matrikou a operátory neexistuje. Služby proto pokračují dál, jako by se nic nestalo.
A protože smlouva stále platí, chodí faktury, a pokud se neplatí, naskakují penále. V krajním případě může operátor dluh vymáhat i soudní cestou. Teprve až se dozví, že klient zemřel, přechází pohledávky na dědice – ale to už může být pozdě na rozumné řešení.
Zdroj: Midjourney (vygenerováno pomocí AI)
Jak správně postupovat
Aby se předešlo problémům, je potřeba operátora co nejdříve informovat o úmrtí uživatele služeb. Stačí zajít na prodejnu nebo zavolat na infolinku, ideálně s připraveným úmrtním listem či jiným úředním dokladem o úmrtí. Po doložení dokumentů lze smlouvu ukončit zpětně ke dni úmrtí.
Možností je i převod tarifu na jinou osobu – třeba pokud někdo z rodiny potřebuje pokračovat v používání čísla nebo služby. V každém případě ale platí, že včasná reakce zabrání nárůstu dluhů a zbytečným komplikacím.
Mohlo by vás zajímat
Dluhy spadají do dědictví
Z právního hlediska je důležité vědět, že smrtí člověka závazky nezanikají. Pokud se tedy smlouva neukončí včas, může operátor dluh vymáhat po dědicích. Ti pak musí v rámci dědického řízení řešit i tyto pohledávky – přestože šlo jen o opomenutí.
ČTÚ zdůrazňuje, že operátoři v těchto situacích pouze dodržují platné smlouvy; zákon o elektronických komunikacích je nijak neopravňuje kontrolovat stav klientů, či snad nahlížet do matriky. Klíčem je tedy rychlá reakce pozůstalých a aktivní komunikace s operátorem. Jen tak lze předejít nepříjemnostem, které v těžkých chvílích opravdu nikdo nechce řešit.
Zdroj: ČTÚ, monitorovací zpráva 7/2025
5 foto