Loňské rekordy můžou padnout už na podzim
Březen letošního roku se do historie českého internetu nezapsal zrovna v pozitivním duchu. Za pouhých jedenatřicet dní přibylo 2 533 nových případů kybernetické kriminality, což představuje meziroční nárůst o drtivých 37 %, informovala česká policie.
Pokud by podobné zběsilé tempo pokračovalo i nadále, loňské celkové statistiky pravděpodobně padnou už v průběhu října.
Pro tuzemské uživatele to znamená nepříjemný střet s realitou. Útočníci mají obrovské pole působnosti a díky kvantitě svých pokusů jim sázky na lidskou nepozornost bohužel stále častěji vycházejí.
1/3 Máme tu smutný rekord. Letošní březen je nejhorším měsícem v historii z pohledu kybernetické kriminality. 2533 případů za měsíc je skutečně alarmující číslo, neméně děsivý je i meziroční nárůst o více než 37 %!! Tímto tempem dosáhneme loňských hodnot již v polovině října! pic.twitter.com/3qMWMm4oJM
— Policie ČR (@PolicieCZ) April 14, 2026
Prudký nárůst kriminality v on-line prostoru s sebou nese i jeden nebezpečný vedlejší efekt. Začínáme ztrácet přehled o tom, co je běžný hovor a kde začíná propracovaná past. Útočníci totiž v drtivé většině případů nepotřebují žádný geniální software nebo nemusí složitě nabourávat systémy.
Bohatě si vystačí s psychickým nátlakem, časovým stresem a pocitem ohrožení. Stačí jen malý moment zaváhání, kdy oběť podlehne autoritativnímu tónu, a cesta k vybílení bankovního účtu je volná.
Kdo je nejčastěji v akci? Falešný bankéř a falešný policista
Tuzemská policie upozornila i na speciální podkategorii současných podvodů. V nich se opakuje scénář s „falešným bankéřem“ či „policistou“.
Mohlo by vás zajímat
Ajťák radí: Falešné e-maily od bank přicházejí den co den. Jak se proti nim účinně chránit?
Bezpečnost
Jen od začátku roku tyto útoky způsobily škody přesahující 322 milionů korun, přičemž průměrná částka, o kterou jedna oběť přijde, se pohybuje kolem astronomických 720 tisíc korun.
Existují i extrémní případy, kdy jeden jediný člověk přišel o více než 24 milionů korun. Tato čísla jasně dokazují, že útočníci jsou v manipulaci neuvěřitelně přesvědčiví a dokážou z lidí vytáhnout i celoživotní úspory během pár desítek minut.
Kdo je typická oběť podvodů?
Data české policie vyvracejí i jednu zažitou představu, že těmto útokům naletí jen senioři. Průměrnému podvedenému je 46 let, jde tedy o člověka v produktivním věku, který s technologiemi běžně pracuje.
Zajímavým a varovným faktem je, že plných 80 % obětí tvoří ženy. Podvodníci totiž mistrně cílí na emoce, vyvolávají dojem naléhavosti a zneužívají přirozený respekt k institucím.
Často svou oběť donutí k rychlému rozhodnutí bez toho, aniž by si v klidu ověřila, jestli je na druhé straně skutečně zástupce banky, nebo jen protřelý kriminálník.
Zdroj: Shutterstock
Proč „rychlé řešení“ končí tragédií?
V praxi je dopad těchto útoků až přímočarý. I když se značná část pokusů omezí „pouze“ na vylákání přihlašovacích údajů, čím dál více incidentů končí přímým převodem peněz na účty bílých koní nebo do kryptopeněženek.
Hlavní pravidlo obrany je přitom triviální, ale v zápalu stresu na něj zapomínáme: nikdy, za žádných okolností, nepřistupujte na kroky, které mají vyřešit údajný problém okamžitě. Seriózní instituce vás nikdy nebudou nutit k nestandardním operacím pod časovým tlakem.
Základní pravidla, která pomáhají snížit riziko, jsou přitom přímočará:
- Nikomu nesdělujte údaje o kartě.
- Neposílejte peníze policistům ani bankéřům po telefonu. Takovou platbu po vás chtít nebudou.
- Jakýkoli podezřelý hovor okamžitě ukončete.
Pokud si z tohoto typu útoků máte odnést jednu věc, pak to, že bezpečnost nestojí na tom „být technický typ“. Základem je nepřijmout pravidla hry, která určuje volající.
Jakmile vás někdo po telefonu tlačí k tajným nebo rychlým krokům kolem peněz, je to signál k ukončení hovoru a ověření situace jinou cestou.
Zdroj: Policie ČR
