První krok: Odhalit neviditelnou hrozbu
Než je vůbec možné dron zastavit nebo zneškodnit, je potřeba o něm vědět. Právě včasná a přesná detekce je základem každé účinné obrany. Tradiční radarové systémy, používané hlavně na letištích, ale mohou mít problém s malými a pomalu letícími objekty. Moderní obrana sází na kombinaci více technologií a primárně se soustředí na detekci a identifikaci dronů, jejich pilotů a vyhodnocování chování.. Citlivé kamery a mikrofony dokáží rozpoznat dron podle jeho vzhledu i charakteristického zvuku motorů. Důležité jsou detektory rádiových frekvencí, které pátrají po signálech mezi dronem a jeho pilotem.
Systémy analyzují rádiovou komunikaci mezi dronem a ovladačem, odliší ji od běžné mobilní komunikace a dovedou zaměřit pozici dronu i pilota. Jiné systémy zase využívají optickou a radarovou detekci, např. na drony řízené po optickém vlákně. Jsou schopné detekovat drony na vzdálenost několika kilometrů a rozliší běžný provoz od letů, které se blíží k vládním budovám, továrnám nebo jiným kritickým oblastem.
V pozadí takových systémů už často pracuje umělá inteligence, která zvládne v reálném čase analyzovat data ze senzorů, identifikovat hrozbu a odfiltrovat falešné poplachy, které by mohl způsobit například pták nebo jiný neškodný objekt.
Když detekce nestačí: Jak drony zneškodnit
Jakmile je dron odhalen, je čas přejít do protiútoku. Způsobů, jak jej zneškodnit, existuje hned několik. Mezi nejrozšířenější patří elektronické rušení, takzvaný jamming. Speciální zařízení vyšle silný signál, který přeruší komunikaci mezi dronem a operátorem nebo ho oslepí tím, že mu zaruší signál GPS. Dron se v takovém případě nejčastěji sám snese k zemi nebo se vrátí na místo vzletu.
Pro fyzické zastavení se používají síťové zbraně, které dron doslova polapí do sítě. Tyto systémy mohou být jak ruční, tak automatizované, a často je nosí speciální obranné „interceptor drony“, které vetřelce pronásledují a znehybní.
Ačkoli sestřelování dronů může pro laickou veřejnost působit populárně, takové řešení je v praxi krajně nebezpečné. Výrazně výhodnější je dron pomocí přesných dat lokalizovat, popsat jeho chování a zareagovat tak, aby jeho eliminace ještě nestupňovala riziko.
Na technologické špičce pak stojí zbraně využívající koncentrovanou energii. Vysoce výkonné lasery dokážou na dálku spálit citlivou elektroniku dronu nebo poškodit jeho konstrukci. Jejich výhodou je vysoká přesnost a fakt, že nepotřebují žádnou munici, nevýhodou je vysoká cena a nutnost přímé viditelnosti na cíl. Podobně fungují i elektromagnetické pulzní zbraně (EMP), které zničí elektroniku dronu, aniž by došlo k fyzickému kontaktu. EMP se tak dobře hodí pro boj s celými roji dronů.
Obrana se ale neodehrává jen ve fyzickém světě. Stále častěji se uplatňují kybernetické útoky, kdy se specialisté snaží dron hacknout, převzít nad ním kontrolu nebo mu podvrhnout falešné souřadnice a navést ho na bezpečné místo.
Chytrá pasivní obrana. Je na ni potřeba myslet předem
Ne vždy je možné nebo žádoucí dron sestřelit, zvláště v hustě obydlených oblastech. Velký významu tak mají i pasivní metody ochrany. Mezi ně patří fyzické zabezpečení budov a důležitých míst, které ztíží dronu přístup k cíli nebo zmírní dopady případného útoku. Důležitou roli při tom hraje i promyšlené uspořádání okolí – například správně vysazené stromy a další umístěné překážky mohou dronu výrazně zkomplikovat manévrování a zaměření cíle.
Chytrá obrana: Vše v jednom pod dohledem AI
Trend jednoznačně směřuje k plně automatizovaným systémům, které všechny popsané prvky spojují do jednoho funkčního celku. Takový systém dokáže s pomocí umělé inteligence sám detekovat hrozbu, vyhodnotit její nebezpečnost a zvolit nejvhodnější způsob zneškodnění – to vše v řádu sekund a s minimálním zásahem člověka. Tyto komplexní platformy už nefungují pouze na armádní úrovni, ale začínají chránit letiště, průmyslové areály nebo soukromé pozemky.
Dosavadní postupy pozorování a čekání na zásah bezpečnostních složek totiž prodlužují dobu ohrožení na dlouhé hodiny, moderní, plně automatizované systémy dokážou neoprávněný let dronu ukončit během několika vteřin nebo minut. Například na velkém letišti, kde minuta provozu stojí desítky tisíc eur, se investice do těchto systémů obvykle rychle vrátí. Příkladem jsou nedávná omezení na letištích v Německu nebo Dánsku, která provozovatele stála miliony euro.
Budoucnost boje s drony
Podobně jako v IT bezpečnosti i v oblasti dronů bude souboj mezi útočnými a obrannými systémy pokračovat. Největší výzvou do budoucna je obrana proti rojům dronů, které útočí koordinovaně a ve velkém počtu. Klíčovou roli bude hrát umělá inteligence, která se bude muset neustále učit rozpoznávat nové typy dronů a taktiky útoků. Důležitý bude i vývoj co nejpřesnějších a nejšetrnějších metod likvidace, které minimalizují riziko vedlejších škod.
Zdroj: AIRSEC, ZenaDrone, Defence Industries, Virginia Tech, Lockheed Martin
Midjourney (vygenerováno pomocí AI)
Vygenerováno v Gemini, redakce
Vygenerováno v Midjourney
PŘEJÍT DO GALERIE
(7 FOTOGRAFIÍ)