Síť Altus Schools pořídila dva humanoidní roboty Ameca od britské společnosti Engineered Arts. Téměř 190 centimetrů vysocí roboti mají silikonovou kůži a propracovanou mimiku, která má napodobovat lidské emoce a usnadnit komunikaci se studenty. Hardwarové stroje pohání pokročilý model ChatGPT, takže dokážou odpovídat v přirozeném jazyce a vysvětlovat látku. V rozvrhu mají nastavené čtyři role: učitele, kouče duševní pohody, kariérního plánovače a překladatele.
Digitální parťák pod přísným dohledem
Vedení školy si uvědomuje rizika generativní AI, a proto žáci s roboty nepracují sami – v každé hodině asistuje lidský pedagog. Škola se tím jistí proti chybám, vymýšlení faktů nebo nevhodnému obsahu, který by mohl děti zmást. Experti na vzdělávání však nadšení krotí a zvedají varovný prst. Upozorňují, že pro takto masivní nasazení drahých technologií ve třídách stále chybí jakékoli nezávislé studie, které by potvrdily jejich reálný přínos.
If technology is the body, then AI is the soul—and we are the architects of their meeting point. 🌉
— Engineered Arts (@engineeredarts_) June 27, 2026
For 20 years, we've been refining that connection. We don't just build machines—we craft the physical pulse for Embodied AI.
From Ameca’s haunting smile to Azi’s quiet… pic.twitter.com/TPXTRhgddO
Kritici varují, že vizuálně atraktivní humanoid je ve třídě spíše drahým cirkusem, který pozornost studentů roztříští, místo aby ji zvýšil. Pokud děti fascinovaně sledují gesta a mimiku stroje, přestávají vnímat samotnou látku. Psychologové navíc dodávají, že křemíkový čip nikdy nenahradí empatii živého učitele. Ten totiž na rozdíl od stroje umí číst atmosféru v lavicích, rozpoznat frustraci žáků a okamžitě tomu přizpůsobit tempo výuky.
Když Nikola Tesla začne kulhat a koktat
Že nejde o teoretické obavy, potvrdil test v hodině, kde Ameca simulovala fyzika Nikolu Teslu. Výklad dopadl neohrabaně: robot mluvil příliš rychle a monolog trhaly softwarové záseky a dlouhé pauzy. Incident znovu rozvířil debatu, zda půl milionu dolarů nešlo využít lépe. Podle kritiků i rodičů měly peníze raději směřovat na platy chybějících asistentů pedagoga, živé učitele nebo na tolik potřebnou psychologickou podporu studentů.
Kalifornský experiment přichází ve chvíli, kdy se pohled na digitalizaci školství začíná štěpit. Zatímco některé americké školy bezhlavě zkouší novinky, Evropa tahá za záchrannou brzdu. Příkladem je Norsko, které plošně zakázalo AI nástroje pro žáky na prvním stupni. Severská země tak reagovala na varovný propad dětí v testech čtení a matematiky s tím, že prioritou je návrat k tradičnímu budování dovedností pomocí tužky a papíru.
Zdroj: Se svolením společnosti Figure
Hranice mezi wow efektem a reálným věděním
Pro ostatní školy z tohoto příběhu plyne jasné ponaučení: je nutné striktně oddělovat krátkodobý wow efekt od skutečného přínosu. U technologií v lavicích totiž v konečném důsledku nerozhoduje to, jak moderně vypadají na propagačních videích. Klíčové je pouze to, zda prokazatelně zlepšují studijní výsledky, nezvyšují psychologická rizika a zda dávají ekonomický smysl v porovnání s investicemi do živých lidí.
Zdroj: Dexerto
