Prodali byste svoji tvář za 300 korun? V Číně se rozjel nový byznys, AI platformy skupují obličeje lidí jako surovinu

Katalog obličejů, ve kterém se listuje jako v katalogu nábytku

V Číně se objevil nový způsob, jak si přivydělat. Stačí prodat práva ke své tváři. Roste počet online platforem, které lidem platí za to, že mohou jejich podobu využít v obsahu vytvořeném umělou inteligencí. Sazby se pohybují zhruba od 315 do 14 700 korun podle platformy, rozsahu použití a počtu produkcí, ve kterých se tvář objeví.

Fungování těchto služeb připomíná spíš e-shop než castingovou agenturu. Platformy budují katalogy fotografií, které buď nahrávají sami uživatelé, nebo vznikají ve smluvních studiích. Producenti pak procházejí tváře podle pohlaví, věku a kategorií s názvy typu „holka od vedle“, „drsňák“ nebo „supermodelka“. Filtrovat mohou i podle žánru, tedy zda hledají obličej do thrilleru, komedie nebo romance.

Lidé si přitom mohou nastavit vlastní podmínky. Určí, v jakých produktech a prostředích se jejich tvář smí objevit, ať už jde o televizní reklamy, videohry, nebo krátká dramata, a stanoví si cenu podle typu obličeje, povolených způsobů použití a počtu produkcí.

Mikrodramata jsou motorem celého byznysu

Za poptávkou stojí čínský průmysl mikrodramat. Jsou to velmi krátké seriály natočené na výšku a určené výhradně pro mobilní telefony. Jednotlivé díly trvají často jen minutu nebo dvě a spoléhají na rychlý spád, dramatické zvraty a cliffhangery. Točí se kolem miliardářských románků, pomsty, rodinných sporů, kriminálních zápletek i fantasy.

Rozsah je ohromující. Jen za první čtvrtletí roku 2026 vyšlo v Číně přibližně 128 tisíc mikrodramat a více než 95 procent z nich použilo umělou inteligenci někde v procesu výroby. Jde o odvětví, ve kterém se točí miliardy dolarů.

Umělá inteligence umožňuje producentům vytvářet postavy, pozadí, scénáře i celé sekvence rychleji a levněji než tradiční natáčení. Reálná lidská tvář v tom má jednu konkrétní funkci: výsledek díky ní působí méně synteticky.

Jak to vypadá v praxi

Šenčenská platforma ActID spustila provoz v březnu a zaregistrovala kolem 800 uživatelů. Zhruba 300 z nich souhlasilo s tím, že svou podobu poskytnou pro AI produkci. Jsou mezi nimi profesionální komparzisté, influenceři i lidé bez jakékoli herecké zkušenosti.

Reálné obchody zatím nejsou masové. Dvě produkce AI dramat si přes ActID pronajaly zhruba deset tváří. Ceny se pohybují zhruba od 315 do 1 550 korun za epizodu a platforma si z toho bere desetiprocentní provizi. 

Služba zároveň pomáhá uživatelům se správou licenčních smluv, hlídá internet kvůli neoprávněnému použití registrovaných tváří a v případě potřeby zprostředkuje právníka.

Zajímavé je, po čem producenti sahají. Vedle atraktivních obličejů pro hlavní role je poptávka i po výrazných a netypických tvářích, například po starších lidech. Herecké schopnosti nikdo neřeší, protože tvář slouží jako zdrojový materiál.

Firmy, které AI připravila o práci, teď prodávají tváře

Symbolickým příkladem je platforma New Claw z Čcheng-tu. Původně šlo o produkční společnost. Jenže nástup AI dramat její dosavadní byznys rozmetal. Klasická tvorba seriálů ustoupila, reklamní rozpočty se ztenčily a k obsahu generovanému umělou inteligencí začaly přecházet i luxusní značky. Firma proto přešla právě na obchod s licencemi tváří.

Ekonomika je přitom nemilosrdně jednoduchá. Pronajmout si něčí obličej vyjde levněji než najmout toho člověka, aby si roli skutečně zahrál. New Claw proto zavedla minimální cenu zhruba 1 550 korun za snímek, aby si uživatelé navzájem nepodráželi ceny a trh se nezhroutil.

Legální trh s tvářemi má i nečekaný vedlejší efekt. Diváci si na sociálních sítích stěžují, že postavy v AI dramatech vypadají všechny stejně. Skutečné lidské obličeje mohou přinést pestrost. Platforma Hongguo od společnosti ByteDance dokonce v červenci oznámila, že proti seriálům s uniformními tvářemi zakročí.

Krádeže obličejů plní soudy

Celý trh vznikl jako reakce na problém, který už dávno existuje. Běžní lidé v Číně zjišťují, že jejich tvář hraje v seriálech, ke kterým nikdy nedali souhlas. Dvě influencerky obvinily zmíněnou platformu Hongguo, že jim bez svolení převzala a upravila obličeje. Sporný seriál nasbíral přes 40 milionů zhlédnutí a nakonec byl stažen.

Rozsah je znát z jednoho čísla. ByteDance od začátku roku 2026 odstranila více než 85 tisíc videí, která neoprávněně reprodukovala tváře a hlasy lidí pomocí umělé inteligence. Firma přitom vlastní i čínskou obdobu TikToku, aplikaci Douyin.
Soudy jsou zahlcené. Internetový soud v Kantonu projednal za tři roky přibližně 700 případů souvisejících s krádežemi tváří pomocí AI. V březnu pak pekingský internetový soud vydal průlomové rozhodnutí ve sporu o AI drama, které využilo podobu celebrity bez souhlasu. Soud potvrdil, že použití něčí podoby při výměně obličejů pomocí umělé inteligence je bez svolení nezákonné, a to i tehdy, když byl obraz upraven.

Problém, který platformy vyřešit nedokážou

Právě tady začíná hlavní háček. Podle právníků je vznik legálního trhu krok správným směrem, protože vytváří obchodní a právní rámec pro všechny strany. Jenže nedokáže odstranit rizika, která umělá inteligence přináší.

Jakmile jednou obličejová data vstoupí na AI trh, člověk nad svou biometrickou identitou fakticky ztrácí dlouhodobou kontrolu. Platformy neumí zabránit neoprávněné výměně obličejů, nelegálnímu sběru dat ani tomu, že se nahrané snímky v budoucnu použijí k trénování dalších modelů.

Největší slabinou zůstává nejasný rozsah svolení. Řada agentur vyplácí lidem jen pár stovek korun za nasbírání obličejových dat, ale smluvní podmínky bývají tak vágní, že z nich nejde vyčíst, kdo a k čemu podobu nakonec použije.

Ne všichni na nabídku slyší. Jednadvacetiletý model ze Šanghaje, který se sám soudí s módní značkou kvůli tomu, že podle něj použila jeho tvář na výrobcích, které nikdy nepředváděl, prodej práv ke své podobě odmítá. Jeho argument je prostý. Nemá jak zjistit, jak umělá inteligence jeho obličej nakonec změní a jestli ho nezobrazí ponižujícím způsobem.

Riziko navíc nekončí u zábavního průmyslu. S rozšířením rozpoznávání obličeje a biometrického ověřování vyvstává otázka, co se stane, když se do takové platformy dostane útočník a získá nejen biometrická data, ale i osobní a finanční údaje s nimi spojené. Ochránci soukromí dlouhodobě varují před budováním biometrických databází využitelných ke sledování lidí, tvorbě deepfake a k propracovanějším krádežím identity. Čínské právo přitom souhlas se zpracováním biometrických údajů vyžaduje a zakazuje vytvářet něčí podobu bez svolení. Potíž je s vymáháním.

Zdroj: Rest of World, Cybernews, The next web, Tech Brew, NBC