Polští vědci představili pokročilé podmořské roboty, které vznikly v rámci evropského projektu SABUVIS II. Celý program vznikl v Akademii námořnictva v Gdyni. Malé autonomní stroje dokážou fungovat v týmech a vytvářet formace připomínající rybí hejno.
Společně zvládají měnit uspořádání, obcházet překážky, předávat si data a plnit úkoly, které by samotný dron nedokázal realizovat. Projekt byl úspěšně dokončen začátkem února 2026 po přibližně čtyřech letech prací a celá technologie již prošla testy v reálném mořském prostředí.
Mohlo by vás zajímat
Inspirace z přírody bez centrálního velení
Systém SABUVIS II staví na dlouholetém výzkumu autonomních systémů. Vývojáři se inspirovali přírodou, konkrétně rybami, které se pohybují v obřích hejnech bez potřeby jednoho hlavního velitele. U roje dronů to je trochu jinak, protože je tu jeden vedoucí stroj, kterému lidský operátor naprogramuje trasu. Ostatní bezpilotní drony s ním udržují neustálé spojení, sledují jeho pohyb, udržují pozici a přizpůsobují formaci.
Pokud u některého ze strojů dojde k poruše, zbytek roje jeho výpadek automaticky vykompenzuje, takže selhání jednoho kusu neohrozí celou misi.
🫧Swarms of drones to simplify underwater missions with EDA's #SABUVIS II project With field demonstrations in Poland, Germany, & Portugal during #REPMUS2025, mixed swarms of drones were tested in real-life settings. ➡️ Read the story: https://t.co/0G3NNpvbrR #StrongerTogether https://t.co/E82f7GLrQM
— European Defence Agency (@EUDefenceAgency) February 19, 2026
Pohyb a orientace pod hladinou moře přinášejí zcela jiné výzvy než létání ve vzduchu. Standardní signál GPS pod vodu nepronikne a rádiové vlny se ve vodním prostředí šíří velmi špatně.
Pro projekt SABUVIS II proto odborníci museli vyvinout speciální metody navigace bez využití GPS, systémy pro podmořskou komunikaci a akustické technologie pro detekci překážek. Skupina autonomních strojů tak musí zvládat výměnu informací a reakce na okolní dění v prostředí, kde dochází ke zpožděním přenosu a podmínky se mohou měnit velmi nečekaně.
Mohlo by vás zajímat
Mezinárodní spolupráce pod vedením Polska
Na projektu se podílela také Evropská obranná agentura a celkový rozpočet se vyšplhal na přibližně 3,7 milionu eur (v přepočtu zhruba 90 milionů korun). Do práce se zapojily čtyři státy – Polsko, Německo, Portugalsko a Slovinsko, přičemž Polsko vystupovalo jako vedoucí země.
Mohlo by vás zajímat
Ochrana potrubí i bojové nasazení
Využití podmořského roje je podle vývojářů velmi široké, ale klíčovou úlohu hraje v průzkumu pod hladinou. Drony mohou monitorovat stav potrubí, telekomunikačních kabelů a další energetické infrastruktury na dně moře, což je zásadní pro ochranu kritických objektů a bezpečnost přístavů.
Dále najdou uplatnění při vyhledávání min, kdy více menších strojů prohledá velkou plochu efektivněji než jedno drahé plavidlo. Dokumentace projektu počítá i s bojovými scénáři.
Po odhalení cíle mohou drony změnit režim a provést útok, například samostatně vplout do přístavu, rozdělit se a zaútočit na určené nepřátelské lodě. Ideálním místem pro jejich nasazení je oblast Baltu, kde se nachází kritická infrastruktura a je ve zdejším moři čilý provoz. Toto rybí hejno dronů by tak mohlo posloužit jako tichá hlídka.
Zdroj: Europa.eu, SpidersWeb
5 foto
