Provozovatelé sociálních sítí se ocitají pod velkým tlakem. Austrálie zakázala používání těchto platforem u dětí pod 16 let. O podobném zákazu se uvažuje i ve Velké Británii a také v Dánsku.
Omezení by se tak dotklo populárních aplikací, jako jsou Facebook, Instagram, TikTok, Snapchat nebo X. Podle řady studií mají vliv na psychické zdraví dětí a dospívajících.
Mohlo by vás zajímat
Nejdepresivnější den v roce je tady. Tyto mobilní aplikace pomohou překonat splín a úzkosti
Tipy a triky
Nyní se do této oblasti vydali výzkumníci z univerzity v Manchesteru. Po dobu tří let sledovali 25 tisíc dětí ve věku od 11 do 14 let. Zaznamenávali jejich zvyky při používání sociálních sítí nebo při hraní videoher.
Účastníci odpovídali, kolik času denně stráví v aplikacích Instagram, Snapchat, TikTok a další, nebo jak často a dlouho hrají videohry. Dále se výzkumníci zajímali i o emoce a pocity, které z používání těchto platforem mají.
Studie překvapivě nenalezla žádné důkazy o tom, že by intenzivnější používání sociálních médií nebo častější hraní her u chlapců a ani u dívek zvyšovalo příznaky úzkosti nebo deprese během následujícího roku.
„Víme, že rodiny mají strach, ale naše výsledky nepodporují myšlenku, že pouhé trávení času na sociálních sítích nebo hraní her vede k problémům s duševním zdravím. Je to mnohem složitější,“ řekla hlavní autorka studie Čchi Čcheng.
Rozdíl mezi aktivním sdílením a pasivním sledováním
Studie se zaměřila i na zkoumání vlivu, jak mladiství používají digitální platformy. Ukázalo se, že záleží na tom, jestli se pouštíme do aktivní interakce nebo jen pasivně projíždíme příspěvky.
Mohlo by vás zajímat
Tisíce zájemců věřily futuristickému projektu na dvou kolech. Ze stroje Reevo se ale stalo fiasko
Elektromobilita
Aktivní interakce, jako je sdílení vlastních zážitků, hledání podpory nebo kreativní tvorba, podle výzkumníků prokazatelně posilují sebevědomí.
Problém nastává ve chvíli, kdy se dospívající stávají pasivními pozorovateli. Nekonečný doomscrolling, kdy jen tupě procházíme příspěvky, totiž často vede k nezdravému srovnávání se s nerealistickými ideály a k pocitům méněcennosti.
Zdá se, že největší rizika pro duševní pohodu nepředstavuje jen nadměrné vysedávání u obrazovek, ale paradoxně i úplná izolace od digitálního světa. Pro většinu dospívajících je totiž mírné používání technologií cestou k lepší náladě a pocitu sociálního začlenění.
„Spíše než vinit samotné technologie, musíme věnovat pozornost tomu, co mladí lidé dělají online, s kým se spojují a jakou podporu cítí ve svém každodenním životě,“ řekl spoluautor studie Neil Humphrey.
Mohlo by vás zajímat
Tým z univerzity v Manchesteru ale varoval, že jejich výsledky ještě neznamenají, že zážitky z online světa jsou rázem neškodné. Nevhodné zprávy, nátlak nebo kyberšikana mohou být zraňující pro duševní zdraví.
Není to jen o čase, ale o hledání zlaté střední cesty
Na podobné výsledky narazil i výzkum odborníků z Texas A&M University (TAMU). Ti se zaměřili na špatné a dobré stránky používání sociálních sítí. Jejich data odhalila, že dospívající, kteří sociální sítě nepoužívají vůbec, vykazují často nižší míru spokojenosti než jejich vrstevníci, kteří jsou online v rozumné míře.
Klíčovou roli zde hraje věk i pohlaví. Zatímco u chlapců potřeba digitálního kontaktu s věkem roste, u mladších dívek na základní škole může být nulová aktivita naopak prospěšná. S postupem času se však i u nich stává mírná online přítomnost faktorem, který přispívá k lepšímu psychickému stavu.
Mohlo by vás zajímat
Ukazuje se, že extrémy jsou spojeny s vyšším výskytem depresí a úzkostí, ať už se bavíme o totální abstinenci nebo závislosti na neustálém připojení.
Cesta k digitální gramotnosti a zdravým návykům
Namísto plošných zákazů a striktních časových limitů se dnes odborníci přiklánějí k podpoře takzvaného cílevědomého používání technologií. Cílem je naučit mladé lidi, jak si v online prostoru budovat pozitivní vztahy a jak se vyhnout pastem pasivního sledování obsahu.
Digitální gramotnost by se měla stát součástí výchovy i vzdělávání, aby dospívající dokázali sami rozpoznat moment, kdy jim sociální sítě přestávají sloužit a začínají jim škodit. Najít cestu k umírněnému používání je klíčem k tomu, aby moderní technologie duševnímu zdraví spíše pomáhaly, než aby ho podkopávaly.
Zdroj: Journal of Public Health, stories.tamu.edu, The Guardian
video
