Vypalování OLED panelů je jedna z nejčastějších obav lidí, kteří zvažují přechod z klasického LCD monitoru. Výhodou OLED technologie je, že reguluje jas na úrovni každého pixelu. Tam, kde má být černá, může obrazovka pixely skutečně vypnout. Dále si dokáže udržet sytost barev i při vysokém jasu.
U OLEDu ale můžete bojovat s takzvaným burn-in efektem. Vzniká především při zobrazování statických prvků. Může jít o loga u televizních kanálů anebo lišty s nabídkou Start ve Windows. V krajním případě se může objevit trvalý otisk známý jako vypalování. Aby se toto riziko omezilo, umí tato technologie při detekci statických prvků postupně snižovat jas.
Mohlo by vás zajímat
Ajťák radí: OLED, LCD nebo LED televizi? Kupujte ji podle toho, kde na ni chcete koukat
Web TechSpot se uchýlil k náročnému testu monitoru, který využívá QD-OLED technologii (tedy OLED displej s kvantovými tečkami Quantum Dots). Konkrétně se jednalo o MSI MPG 321URX QD-OLED s rozlišením 4K.
Monitor slouží výhradně ke kancelářské a kreativní práci, což znamená neustálé zobrazování statických prvků jako jsou webové prohlížeče, dokumenty, tabulky nebo pracovní prostředí aplikací typu Photoshop a Premiere.
Během dlouhého 30měsíčního testu nebyly aktivovány žádné ochranné prvky. Tester nepoužíval tmavý režim ani schovávání hlavní lišty v systému Windows. Cílem bylo nasimulovat identické podmínky, jakým byl dříve vystaven klasický IPS LCD monitor.
Opotřebení po osmi tisících hodinách
Celkový čas provozu monitoru dosáhl hranice přibližně 8 000 hodin, přičemž displej běžel denně 8 až 10 hodin při jasu kolem 200 nitů.
Během této doby proběhlo 865 kompenzačních cyklů. Doporučený interval pro tyto údržbové procesy je přitom každé čtyři hodiny, avšak kvůli minimalizaci vyrušování při práci se cyklus spustil pouze jednou denně po přechodu obrazovky do spánku.
Displej tak absolvoval zhruba polovinu doporučeného počtu obnovovacích procesů, což zátěž ještě dále zvyšovalo.
Při běžném pohledu na tmavě šedé pozadí je nejvýraznějším defektem svislá čára uprostřed obrazovky. Jedná se o důsledek práce se dvěma okny vedle sebe.
Technicky jde o takzvané inverzní vypálení, kdy světlé plochy aplikací degradují okolní pixely rychleji než tmavé rozhraní mezi nimi.
Výraznější stopy zanechává také spodní lišta systému Windows spolu s ikonami a systémovými hodinami v rohu. Posun pixelů sice zabraňuje vzniku zcela ostrých hran, v pravém dolním rohu se však vytvořil viditelný stín.
Změna barev a chování podpixelů
Podrobná analýza subpixelů ukázala rozdílnou rychlost jejich opotřebení. Nejlépe si vedl červený subpixel, zatímco modrý vykázal mírnější pokles výstupu.
Největší míru degradace a nerovnoměrného stárnutí zaznamenal zelený subpixel, který se na celkovém efektu vypálení podílí nejvýrazněji. V důsledku toho dochází k posunu barevné teploty celého panelu. Původní hodnota bílého bodu 6 440 K klesla po 30 měsících na 6 292 K, což znamená, že obraz získal o něco teplejší nádech.
Měření maximálního SDR jasu potvrdilo hypotézu, že kompenzační algoritmy ve snaze vyrovnat opotřebení panelu postupně snižují jeho celkový výkon.
Během prvních 18 měsíců držel monitor stabilní hodnotu 243 nitů. K prvnímu poklesu na 238 nitů došlo po 21 měsících a po 30 měsících hodnota klesla na 231 nitů. Jedná se o zhruba 5% ztrátu maximálního jasu během 8 000 hodin. Úbytek jasu se projevil výhradně během posledních 12 měsíců testování.
Mohlo by vás zajímat
Escape #15: Zaklínač 3 je zpátky. Geralt má ve vlasech tunu gelu a postrádáme pořádný wow efekt
Reálné dopady na používání a doporučení
Pro běžné sledování obsahu, hraní her nebo kombinované využití nepředstavuje vypalování zásadní hrozbu, protože se statické prvky na obrazovce nestřídají dostatečně dlouho.
Při statické práci je však otisk oken a lišt postupně znatelný i na jednolitých světlejších pozadích. Pro minimalizaci rizika se doporučuje sjednotit jas aplikací i systémových lišt pomocí tmavého režimu, zkrátit čas do vypnutí monitoru při nečinnosti a nenechávat obrazovku zbytečně rozsvícenou.
Tester konstatoval, že první stovky hodin proběhly bez problémů. Po 200 až 250 hodinách nebyly žádné známky vypalování patrné. Slabá svislá čára a nerovnoměrné opotřebení se začaly objevovat až okolo 650 až 750 hodin provozu.
Redakce webu TechSpot podle toho odhaduje, že při intenzivní produktivní zátěži by se OLED displej mohl stát problémem až po zhruba dvou až třech letech používání.
Zdroj: TechSpot