Volební týmy se nově soustředí na to, jak budou jejich lídři prezentováni v odpovědích nástrojů ChatGPT, Claude nebo Gemini. Tradiční volební plakáty a vyhledávače tak doplňuje nový fenomén: boj o přízeň algoritmů.

Od klasického SEO k optimalizaci pro generativní AI

Dosavadní strategie politických týmů cílily na umístění webových stránek na předních příčkách ve výsledcích vyhledávání. Tento přístup, známý jako SEO, ale u generativní AI naráží na své limity. Chatbot uživatelům obvykle neposkytuje seznam odkazů, ale sestavuje plynulou odpověď z dat, která nalezne a vyhodnotí. Vzniká tak nová disciplína nazvaná generative engine optimization (GEO), jejímž cílem je zvýšit pravděpodobnost, že se kandidát nebo jeho program objeví přímo v textu vytvořeném umělou inteligencí.

Součástí nových postupů je vytváření stovek stránek s podrobnými politickými informacemi a budování zpětných odkazů na webech, které systémy AI často využívají jako své zdroje. Volební týmy následně průběžně testují, jak ChatGPT, Claude či Gemini odpovídají na otázky týkající se kandidáta. Pokud výstupy neodpovídají požadovanému obrazu, týmy upravují dostupný obsah na internetu a ověřují, zda se odpovědi algoritmů změní. Cílem není pouze přesvědčování veřejnosti, ale cílené utváření informačního prostředí, ze kterého jazykové modely čerpají.

Skrytá doporučení přímo v odpovědích chatbotů

Tradiční politická reklama oslovuje voliče přímo, zatímco strategie zaměřená na AI funguje nepřímo. Základní myšlenkou je proměnit kandidáta v přirozené doporučení uvnitř odpovědi. Voliči se totiž často nepotřebují ptát přímo na to, koho mají volit. Dotazují se na konkrétní témata, jako je dostupnost bydlení, řešení bezpečnosti, výše daní nebo shoda kandidátů s jejich vlastními prioritami.

Pokud chatbot předloží uživateli zdánlivě neutrální srovnání, může mít takto formulované doporučení podstatně vyšší přesvědčovací silu než označená reklama. Uživatel vnímá systém jako objektivního pomocníka, který informace třídí. Nemusí si však uvědomit, že výsledný text závisí na výběru dat, formulaci dotazu, datu aktualizace i způsobu kombinování informací konkrétním modelem.

Riziko osobních informačních bublin

Vliv AI se projevuje i při nenápadněji formulovaných dotazech. Popíšete své preference v oblastech ekonomiky či zdravotnictví a požádáte o porovnání jednotlivých politiků. Systém může v takové situaci zdůraznit témata vyhovující uživateli nebo popsat vybrané kandidáty podrobněji, čímž vás nasměruje k určité volbě i bez explicitního doporučení.

Rozsáhlé výzkumy navíc ukazují, že jazykové modely mají tendenci být až příliš vstřícné a přizpůsobovat své výstupy uživateli. Namísto vyváženého posouzení tak mohou posilovat výchozí přesvědčení tazatele. Vzniká tak specifická informační bublina: uživatel zadá své preference, model mu nabídne kandidáty, kteří jim zdánlivě odpovídají, a celý proces působí jako objektivní analýza, přestože je ovlivněn již samotným zadáním.

Přesvědčivost konverzace potvrdily rozsáhlé studie

Schopnost konverzačních AI nástrojů měnit politické postoje ověřoval výzkum zahrnující tisíce účastníků. Sledoval reakce lidí v souvislosti s americkými prezidentskými volbami v roce 2024 a plánovanými volbami v Kanadě a Polsku v roce 2025. V americké části výzkumu komunikovalo přibližně 2 300 voličů s chatbotem, který předkládal argumenty ve prospěch Kamaly Harrisové. U voličů podporujících Donalda Trumpa došlo k posunu názorů v její prospěch o 3,9 bodu na stobodové škále.

Tento výsledek dokládá, že konverzační forma, personalizace a možnost reagovat na konkrétní námitky mají měřitelný dopad. Chatbot umožňuje uživateli doplňující dotazy a přizpůsobení argumentů jeho vlastním obavám. Vzniká tak dojem osobní diskuse, ačkoliv odpovídá automatizovaný systém.

Stylistická jistota maskuje faktické chyby a halucinace

Vedle možné zaujatosti představují zásadní riziko faktické chyby. Testované chatboty opakovaně chybovaly nebo odkazovaly na neexistující, nesouvisející či chybné zdroje. Mezi běžné nedostatky patří záměna postojů kandidátů, použití zastaralých dat, směšování programu s mediálními komentáři, uvádění neexistujících citací nebo vynechání klíčových částí volebního programu.

Jelikož je formulace odpovědí plynulá a sebejistá, chybná informace nepůsobí na první pohled podezřele. Uživatel tak snadno zamění stylistickou přesvědčivost za faktickou správnost.

Strategie pro ovlivnění zdrojových dat a nový trh monitoringu

Jelikož modely čerpají z veřejně dostupného obsahu a některé vyhledávají informace na webu v reálném čase, kampaně usilují o masivní zastoupení vlastních interpretací událostí. Taktiky zahrnují publikování rozsáhlých programových materiálů ve formátech vhodných pro strojové zpracování, získávání citací na klíčových webech, šíření obsahu na platformách YouTube či Reddit, pravidelné testování výstupů hlavních systémů a následnou úpravu obsahu.

Současně vzniká nový trh specializovaných služeb, které monitorují odpovědi chatbotů na politické otázky. Tyto nástroje v cenových relacích od 9 do 250 dolarů měsíčně (v přepočtu 200 až 5 500 korun) nabízejí kampaním přehled o tom, jak často je kandidát zmiňován, jaký tón model používá, které zdroje opakuje nebo zda nevynechává důležitá témata. Politická komunikace se tak posouvá k nepřetržitému sledování a úpravám digitální stopy.

Jak přistupovat k informacím z chatbotů

Využití AI může pomoci při orientaci v tématech, systém by však neměl sloužit jako jediný podklad pro volební rozhodnutí. Zkušenosti prvovoličů i odborné doporučení ukazují, že je nutné zachovat si vůči detailům kritický odstup. Při ověřování informací je vhodné dodržovat následující postupy:

• Požadovat po chatbotu odkazy na konkrétní zdroje a samostatně je otevřít.
• Ověřovat klíčové údaje na oficiálních stránkách kandidátů a institucí.
• Porovnávat odpovědi s více nezávislými médii.
• Kontrolovat datum aktualizace každé informace.
• Cíleně se ptát na argumenty pro i proti, nikoli pouze na potvrzení vlastního názoru.
• Nenahrazovat vlastní posouzení programu automatickým doporučením.
• Věnovat zvýšenou pozornost citacím, které nelze dohledat.

Otázkou zůstává, kdo si skutečně s volebním rozhodováním dá takovou práci.

Netransparentnost a výzvy do budoucna

Zatímco u tradičních médií a vyhledávačů existuje dlouholetá zkušenost s optimalizací, u generativní AI je kontrola náročnější. Uživatel nevidí, proč model zvolil konkrétní zdroj ani proč vynechal určité části programu. Odpovědi jsou navíc proměnlivé v čase i napříč různými službami.

Volební prostředí tak čelí kombinaci politicky motivovaného obsahu cílícího na AI, nepřesných údajů, personalizovaného přesvědčování a nízké transparentnosti zdrojů. Chatboty představují užitečný nástroj pro rychlé shrnutí komplexních témat, jejich výstupy však nelze automaticky považovat za neutrální volební poradce. Vypadá to, že nás nečeká jasná (volební) budoucnost.

Zdroj: IBTimes, Reuters, NPR