Co Trump vlastně chce
Americký prezident dlouhodobě tlačí na to, aby se co nejvíc technologií vyrábělo přímo ve Spojených státech. V listopadu loňského roku k tomu přidal i program Genesis Mission, který má využít americkou sílu v oblasti umělé inteligence k posílení v robotice, biotechnologiích, polovodičích a jaderných technologiích. Podle Trumpa to funguje nejlépe tehdy, když má země vlastní, soběstačné dodavatelské řetězce.
Asociace CTA, největší technologická obchodní organizace v USA, před takovým plánem varuje už delší dobu. Teprve teď ale přišla s konkrétními čísly. Studii zpracovala ve spolupráci s poradenskou společností Kearney a zveřejnila ji 6. října 2026. Navazuje na dřívější práci z roku 2023 a zkoumá deset produktů, které najdeme téměř v každé americké domácnosti: počítačové monitory, notebooky, robotické vysavače, chytré reproduktory, chytré telefony, chytré hodinky, televizory, herní konzole, bezdrátová sluchátka do uší a bezdrátová sluchátka přes hlavu.
Mohlo by vás zajímat
Kolik by to celé stálo
Podle CTA by plná výroba všech deseti kategorií ve Spojených státech vyžadovala investice mezi 185 a 230 miliardami dolarů, tedy zhruba 3,9 až 4,8 bilionu korun. Model přitom počítá s tím, že se vyrábí nejen hotové výrobky, ale i všechny součástky. Do nákladů se promítají stavba továren a infrastruktury, energie i práce lidí.
Pro srovnání: kdyby se do USA přesunula jen závěrečná montáž a součástky by se dál dovážely, vyšla by investice na 16 až 19 miliard dolarů, tedy asi 336 až 399 miliard korun. To je zhruba desetkrát méně.
Mohlo by vás zajímat
Lidé a elektřina jsou větší problém než peníze
Peníze se dají sehnat, horší je to s lidmi. Plná výroba by podle studie potřebovala 555 000 až 668 000 nových zaměstnanců na plný úvazek. To je víc než dvojnásobek současného počtu lidí, kteří v USA pracují ve výrobě počítačů a elektroniky. Při pouhé montáži by stačilo 61 000 až 73 000 lidí.
Podobně je to s energií. Plná výroba by ročně spotřebovala o 19,1 až 19,5 miliardy kilowatthodin elektřiny navíc, což CTA přirovnává k roční spotřebě města San Francisco. V případě montáže by šlo o 1,4 až 1,8 miliardy kilowatthodin. Zároveň je třeba počítat s tím, že ve stejném období výrazně roste i spotřeba datových center pro umělou inteligenci. Obě poptávky by se tak potkaly ve stejný čas na stejné síti.
Mohlo by vás zajímat
Telefony jsou v jiné lize
Nejhůř by na tom byly chytré telefony. Pokud by se vyráběly celé v USA, jejich výrobní náklady by vzrostly o 152 procent, a to už při započtení cel, která platí dnes. CTA je označuje za produkt v „jiné lize“, protože jde o nejdražší výrobek na přesun a zároveň o věc, bez které si lidé život jen těžko představí.
Další produkty by na tom byly lépe, ale pořád špatně:
- chytré hodinky: o 97 procent dražší výroba
- notebooky: o 93 procent
- herní konzole: o 58 procent
- robotické vysavače: o 52 procent
- televizory: o 41 procent.
Nejvíc zdražují výrobky, které obsahují procesory, paměti a pokročilé displeje. Tedy právě to, co dnes ve velkém dělají podniky v Asii.
Mohlo by vás zajímat
Kolik by zaplatili zákazníci
Výrobci by podle CTA nepřevedli celé zvýšení nákladů na zákazníky najednou. Studie počítá s tím, že by se do cen promítla čtvrtina až polovina nákladů navíc. I tak by ale ceny deseti sledovaných produktů vzrostly v průměru o 27 až 55 procent.
Po jednotlivých kategoriích by se maloobchodní ceny zvýšily takto:
- chytré telefony: o 38 až 76 procent
- chytré hodinky: o 24 až 49 procent
- notebooky: o 23 až 46 procent
- herní konzole: o 14 až 29 procent
- robotické vysavače: o 13 až 26 procent
- televizory: o 10 až 21 procent
Pro představu: pokud by dnes telefon stál 25 000 Kč, zdražení o 38 až 76 procent by znamenalo příplatek zhruba 9 500 až 19 000 Kč. Jde o ilustrativní příklad, ne o předpověď cen konkrétních modelů.
Studie také upozorňuje, že zdražení by se opakovalo při každé další koupi. Domácnost, která za typický životní cyklus vymění telefon, notebook i televizi, by příplatek platila třikrát.
Mohlo by vás zajímat
Co je podle CTA rozumnější cesta
Asociace nechce tvrdit, že se do USA nemá vracet žádná výroba. Doporučuje ale začít montáží a až potom postupně přidávat výrobu součástek. U montáže by cena v obchodě vzrostla podstatně méně:
- chytré telefony: o 17 až 33 procent
- notebooky: o 12 až 25 procent
- herní konzole: o 7 až 15 procent
- chytré hodinky: o 7 až 14 procent
- televizory: o 2 až 3 procenta
- robotické vysavače: o 1 až 2 procenta.
Důležitý je podle CTA ještě jeden krok. Největší efekt by mělo snížení nebo zrušení cel na součástky, zejména od spojenců a důvěryhodných obchodních partnerů. Cla na součástky zvyšují náklady na montáž v USA a nejvíc zasahují výrobky, které lidé považují za nejdůležitější. Až bude montáž v zemi funkční, mohou firmy podle CTA samy posoudit, které produkty se jim vyplatí vyrábět celé doma.
Apple pod největším tlakem
Nejvíc na sobě tlak cítí Apple, který CTA také zastupuje. Loni na jaře Trump pohrozil clem ve výši 25 procent poté, co firma oznámila rozšíření výroby iPhonů v Indii. Analytici z Wall Street tehdy odhadovali, že by iPhone vyrobený v USA mohl stát 1 500 až 3 500 dolarů, tedy zhruba 31 500 až 73 500 korun. Bývalý inženýr Applu Matthew Moore pak upozornil, že v Americe by bylo prakticky nemožné sehnat tolik výrobních pracovníků, kolik by bylo potřeba pro světovou poptávku.
Studie CTA ceny konkrétních výrobků nepředpovídá, takže ani u Applu nejde o oficiální propočet, ale o odhady analytiků.
Velké firmy jako Apple si s nepříjemnými změnami poradí. Jinak je to s menšími podniky, které tvoří asi 80 procent členské základny CTA. Ty na přesun celých dodavatelských řetězců obvykle nemají peníze. Asociace upozorňuje, že vyšší náklady by mohly znatelně zasáhnout i celkovou inflaci v USA, která je už teď nad cílem a podle CTA dál roste.
Velkou pochybnost vyslovil i předseda správní rady CTA Gary Shapiro, který označil za nereálný záměr, aby USA během zhruba dvou let vyráběly víc než polovinu polovodičů. Podle něj je to nemožné jak kvůli lidem, tak kvůli kapacitám, a to i kdyby se do projektu okamžitě nalila obrovská částka.
Studie CTA nepopírá, že větší výroba doma má smysl. Ukazuje ale, že cena za rychlé a úplné přestěhování elektroniky do USA by byla vysoká, a to pro firmy, pro zaměstnance i pro obyčejné zákazníky. Realističtější se zdá postupný přesun po jednotlivých produktech, který nejdřív zvládne montáž a teprve potom součástky.
Zdroj: CTA, Digital Today, Ars Technica
16 foto
