Přejít k hlavnímu obsahu
Tipy a triky

Snadná výroba elektřiny: výhody a nevýhody balkonové fotovoltaiky

Josef Mika 08.12.2023
Zdroj: Pixabay/Franz Bachinger

Díky minifotovoltaickým systémům s možností připojení do sítě se dokonce i obyvatelé městských bytů mohou stát alespoň trochu nezávislými na vysokých cenách energie. Zjistěte, jak lze vyrábět vlastní elektřinu bez velkého úsilí a nákladů. A také jaká úskalí na vás číhají.

Kapitoly článku

I když je vůle, zdaleka ne každý z nás má možnost snížit svou spotřebu elektřiny dodávané z klasických zdrojů. Zatímco majitelé domů si na střechu instalují fotovoltaický systém na výrobu elektřiny, mnoho majitelů nebo nájemníků bytů tuto možnost nemá. Přesto pro ně existuje jakési východisko: mini fotovoltaické systémy na balkoně, které mohou zapojit do běžné zásuvky. Tento stále populárnější typ systému se u nás i v zahraničí nazývá různě, například balkonová elektrárna, gerilová fotovoltaika nebo šuplíkové solární systémy.

Je pravda, že taková minielektrárna neprodukuje výkon několika kilowattů jako běžné fotovoltaické systémy na střechách domů. Balkonové elektrárny mají obvykle výkon 300 až 600 wattů. Přesto se doporučují kvůli jednoduché instalaci a přijatelným nákladům. Bohužel příslušná česká legislativa připojování minielektráren a jejich zavádění příliš neusnadňuje (na rozdíl například od sousedních Německa a Rakouska), takže se nedá obecně říct, že balkonové elektrárny si u nás může každý nainstalovat sám, aniž by se musel spoléhat na elektrikáře nebo pokrývače.

Minisoláry se ale nabízejí již za několik tisíc korun – na rozdíl od fotovoltaických systémů na střeše, které většinou přijdou na několik stovek tisíc korun. Náklady na balkonové elektrárny však nejsou úplně zanedbatelné i kvůli vysokým cenám fotovoltaických modulů, protože oba systémy jsou založeny na stejných konstrukčních prvcích. Liší se pouze počet: balkonové elektrárny obvykle používají pouze jeden nebo dva panely.

Balkon FV panel
Jednoduchá montáž: solární souprava Sunpay 300 (koupíte i u nás za cca 24 000 Kč) s maximálním výkonem 300 Wp se dodává i s držákem pro snadnou instalaci.
Zdroj: Sunpay

Stačí je připojit k zásuvce. U nás většinou ne

Ještě jeden rozdíl tu je, a to je měnič. Balkonové elektrárny používají speciální mikroinvertory. Stejně jako jejich větší příbuzní přeměňují stejnosměrný proud vyráběný fotovoltaickými moduly na střídavý vhodný pro domácí spotřebiče. Ale pouze verze s mikroinvertorem může být připojena přímo do zásuvky pomocí běžné zástrčky – tedy teoreticky. Prakticky k tomu potřebujete v České republice splnit řadu povinných legislativních požadavků. 

Mikroměniče jsou často již z výroby připevněny na zadní stranu fotovoltaických modulů a jsou tak součástí kompletní sady. K dispozici jsou také montážní sady pro speciální instalační místa. Nejsou určeny k montáži na balkonový parapet, ale k instalaci na střechu, zahradu, terasu nebo zahradní plot.

Dodržování zákonných požadavků

To, co platí v jiných zemích EU, nemusí vždy platit u nás. Zatímco v Německu, Rakousku, Portugalsku nebo Holandsku mohou být solární minisystémy při dodržení určitého maximálního výkonu Wp připojeny přímo k domácí elektrické síti bez nutnosti revize, u nás je legislativa přísnější. 

V ČR i balkonové mikroelektrárny spadají do skupiny tzv. mikrozdrojů, tj. zařízení na výrobu elektřiny, jejichž výkon je maximálně 10 kW a na která se vztahují podmínky zjednodušeného procesu připojení podle § 16 vyhl. č. 16/2016 Sb. Jedná se většinou o tzv. provozování mikrozdroje bez nutnosti licence, tedy bez dodávání vlastní vyrobené elektřiny do rozvodné sítě. 

  • > O připojení mikrozdroje je potřeba zažádat u příslušného distributora elektřiny.

  • > Elektřinu můžete vyrábět pouze pro vlastní potřebu v daném odběrném místě a vyrobená elektřina nesmí být dodávána do sítě (případná neoprávněná dodávka do distribuční sítě může být dokonce penalizována). 

  • > Žadatel si na vlastní náklady musí nechat odbornou firmou / revizním elektrikářem změřit hodnotu impedance proudové smyčky v místě připojení k distribuční síti. Ta musí splňovat v závislosti na instalovaném výkonu mikrozdroje a počtu fází určité mezní hodnoty. 

Rychlá amortizace

Není divu, že obchod s minisolárními elektrárnami kvete právě v zemích, kde je jejich nasazení legislativně bezproblémové. V německých internetových obchodech můžete koupit typickou kompletní sadou balkonové plug and play elektrárny s výkonem 375Wp/380Wp za necelých 500 eur (12 500 Kč). Součástí balení je vždy fotovoltaický modul s maximálním výkonem 375 nebo 380 Wp (watty ve špičce) a mikroinvertor. Moduly mají většinou rozměry obvyklé pro solární panely 1,7 x 1 m.

Podle výrobců je možné s takovou minielektrárnou dosáhnout ročního výnosu 357 kWh a teoretické roční úspory kolem 2500 Kč, to vše samozřejmě za předpokladu úplné vlastní spotřeby vyrobené elektřiny. Podle tohoto výpočtu by se tak obdobné systémy měly zaplatit do 5 let. Od té doby šetříte peníze, protože systém vydrží mnohem déle. Na fotovoltaický modul je poskytována záruka 25 let a na měnič 12 let.

Vyrobenou elektřinu využijte co nejvíce sami

Balkonová FV
Kompletní balíček jako příklad: balkonová elektrárna 750Wp/760Wp Canadian Solar (cca 930 eur, tj. 23 000 Kč) od Alpha Solar se dvěma fotovoltaickými moduly a měničem.
Zdroj: Canadian Solar

Zda se investice do dvou modulů a dvojnásobného výkonu vyplatí, závisí především na tom, kolik elektřiny potřebujete během slunečných hodin dne. Vyrobenou solární elektřinu byste totiž ideálně měli spotřebovat sami. Teoreticky můžete prodávat vyrobenou elektřinu do veřejné sítě, ale byrokratické úsilí, které je k tomu třeba vynaložit, nedává pro minifotovoltaické systémy smysl. Nehledě na často nízké výkupní ceny.

Potřeba elektřiny během dne se samozřejmě v jednotlivých domácnostech značně liší. U pracujícího páru je přes den obvykle v provozu pouze lednička, Wi-Fi router a čerpadlo topení. Balkonová elektrárna s výkonem 375 Wp tuto potřebu obvykle snadno pokryje. Jiná situace je u rodin s dětmi, které jsou odpoledne doma. Vyrobená elektřina se pak rychle spotřebuje na vaření, televizi a provoz několika počítačů.

Otázka sladění

ČEZ distribuce
Na portále ČEZ Distribuce najdete podmínky pro připojení mikrozdrojů a on-line průvodce „Žádostí o připojení“.
Zdroj: ČEZ Distribuce

Aby bylo využití balkonových elektráren co nejefektivnější, je potřeba je umisťovat na vnější stranu balkonu. Pro konvenční fotovoltaické systémy je ideální jižní orientace a úhel 30 až 35 stupňů. To umožňuje dosáhnout nejvyššího výnosu v průběhu roku. Při takto plochém úhlu však systém získává málo energie v období, kdy je slunce převážně nízko, takže strmější úhel by byl lepší. Upevnění na balkonové zábradlí pod úhlem 90 stupňů zajistí, že elektrárnu můžete rozumně používat i v zimě. Pro optimální výnos by balkon neměl být zastíněný – listnaté koruny stromů velmi snižují energetický výnos.

Někdy se vyplatí postavit balkonovou elektrárnu spíše na východ nebo západ než na jih. To znamená, že sluneční energie je k dispozici buď dříve ráno (východ), anebo naopak déle večer (západ). Pokud během dne pravidelně jezdíte do práce, získáte tak ve vhodnou dobu více elektřiny vyrobené vlastními silami.

Mohlo by vás zajímat

Investice raději do dlouhé životnosti

Při výběru balkonové elektrárny byste měli porovnávat nejen údaje o výkonu a ceně. Dlouhá garance zaručí, že s balkonovou elektrárnou ušetříte náklady na elektřinu po mnoho let. To se však vyplatí pouze v případě, že produkty kupujete od spolehlivého výrobce nebo prodejce, který bude na trhu i za 20 let. Výhodná objednávka v Číně se vám může krátkodobě vyplatit, ale nemusí být výhodná i dlouhodobě. 

ČEZ Distribuce doporučuje všem zájemcům o balkónovou fotovoltaiku před koupí zkontrolovat a např. v kanceláři místně příslušné energetické distribuční společnosti ověřit, jestli zařízení je kompatibilní s českými standardy. Některé typy je možné zapojit přímo do domácích elektrických zásuvek, jiné vyžadují k oddělení od elektrické sítě ještě instalaci dodatečných transformátorů. Nebo dokonce speciálně vyhrazené zásuvky.

Měřící zásuvka
Určení solárních výnosů: síťová venkovní spínací zásuvka od výrobce AVM, model FRITZ!DECT 210 (cca 1 700 Kč), vám také přesně změří výkon balkonové elektrárny.
Zdroj: AVM

Pro sledování výroby elektřiny je nejlepší použít síťovou spínanou zásuvku, která měří elektřinu v obou směrech. Ty jsou k dispozici například od výrobců AVM, Homematic IP nebo myStrom – většinou vás také dokážou informovat prostřednictvím vašeho chytrého telefonu. V příslušných aplikacích si můžete zobrazit aktuální data výroby a sledovat výnosy elektřiny v čase pomocí grafů. Vždy tak budete mít přehled o tom, kolik peněz šetříte a jak daleko se váš soukromý přechod na zelené zdroje dostal.

Mohlo by vás zajímat

Maximalizujte spotřebu vlastní energie

Čím více elektřiny ze slunce doma spotřebujete, tím je pravděpodobnější, že se vám balkonová elektrárna vyplatí. Nejvhodnější je spouštět elektronické spotřebiče právě v době, kdy se solární energie vyrábí. 

> Připojte fotovoltaický systém k síťové spínací zásuvce s funkcí měření elektrické energie. Ta vás bude informovat o překročení nastavené prahové hodnoty výroby elektřiny, abyste mohli pračku, myčku nebo sušičku zapnout přesně ve správnou dobu. Pokud mají vaše chytré spotřebiče připojení k aplikaci, funguje to i na cestách.

Bateriové úložiště
Bateriové úložiště není levná věc: designová baterie Solmate Naked od německého výrobce EET (s kapacitou 20 Ah), která stojí přibližně 2100 eur (cca 52 000 Kč).
Zdroj: Solmate

> Některé zasíťované domácí spotřebiče mají funkci Smart Start nebo Flex Start. Pokud je aktivována, spotřebiče se spustí, jakmile obdrží příkaz k zapnutí od kompatibilního systému chytré domácnosti nebo systému správy energie. To znamená, že pračka nebo sušička se spustí automaticky, jakmile se vyrábí dostatek elektřiny.

> Další možností, jak zvýšit vlastní spotřebu energie z fotovoltaického systému, jsou bateriová úložiště. Mohou dočasně skladovat elektřinu, kterou nepotřebujete, a pak ji použít, když nesvítí slunce. Pro balkonové elektrárny se používají jen zřídka kvůli jejich vysoké ceně. Příkladem může být designová baterie Solmate Naked od německého výrobce EET (s kapacitou 20 Ah), která stojí přibližně 2100 eur (cca 52 000 Kč). Úložiště sice zvyšuje míru vlastní spotřeby vyrobené solární elektřiny, ale jeho ekonomická návratnost je obvykle velmi dlouhá.


Máte k článku připomínku? Napište nám

Sdílet článek

Mohlo by se vám líbit








Všechny nejnovější zprávy

doporučujeme


články odjinud