Další zbraň, která zatopí dronům. Ericsson chce proti nim využívat mobilní sítě

Proč jsou malé drony takový problém

Malé a levné drony se v posledních letech staly běžnou hrozbou. Slouží k nelegálnímu sledování, organizovanému zločinu, sabotážím i válečným operacím. Potíž je v tom, že létají nízko, rychle a jsou malé, takže je tradiční radary často nezachytí. Přibývá incidentů na letištích i kolem vojenských základen.

Citlivá místa dnes hlídají speciální senzory. Ericsson ale upozorňuje, že jejich rozmístění na velkých plochách je drahé a náročné, protože vyžaduje spoustu nové infrastruktury. A nabízí vlastní řešení, které nazývá Ericsson ISAC System. Vychází z technologie Integrated Sensing and Communication. Základní myšlenka je jednoduchá: mobilní síť neslouží jen k přenosu dat, ale zároveň funguje jako radar.

Jak ISAC funguje

Jedna základnová stanice vyšle signál, ten se odrazí od dronu a zachytí ho několik dalších stanic v okolí. Síť pak z odražených signálů spočítá, kde se objekt nachází, a sleduje jeho pohyb. Odborně se tomu říká multistatický systém, protože vysílání a příjem jsou rozdělené mezi několik od sebe vzdálených míst. Díky tomu je dron vidět z více úhlů najednou, což zvyšuje přesnost určení polohy i spolehlivost sledování.

Systém využívá 5G signál, který se zpracovává přímo na místě za pomoci AI. Využívá rovněž stožáry, spoje a frekvence, které už v terénu existují. Nejde ale o pouhou aktualizaci softwaru. Ericsson uvádí, že je potřeba i úprava hardwaru rádií s podporou snímání, vyhrazený výpočetní výkon a software a že 5G rádiové stanice musí splňovat určité požadavky na technologii Massive MIMO a na frekvence.

Data o poloze dronů a jejich klasifikaci lze přes standardizovaná rozhraní předávat bezpečnostním systémům i systémům velení a řízení. Ericsson zdůrazňuje, že ISAC má radary a další senzory doplňovat, ne nahrazovat.

Co ukázaly testy

Podle výrobce systém při ověřovacích testech spolehlivě detekoval a sledoval mikrodrony na vzdálenosti v řádu kilometrů, včetně přesného určení polohy ve 3D. Skutečný výkon se ale liší podle typu, způsobu letu, uspořádání stanic, terénu i okolního prostředí.

Systém byl vyzkoušen i v praxi:

• Arlington v Texasu: s operátorem AT&T šlo o demonstraci u stadionu. Několik synchronizovaných snímacích uzlů na třech věžích sledovalo více dronů ve výšce zhruba 90 až 120 metrů. Systém zobrazoval polohu, rychlost i výšku. Během ukázky se na displeji objevil neočekávaný objekt, který byl označen jako cizí dron, a síť ho sledovala, dokud neodletěl. Ke každému objektu zobrazuje AI klasifikaci s mírou jistoty.
• Helsinki: s finskou státní společností Erillisverkot, která odpovídá za kritickou komunikaci, detekovalo a sledovalo drony několik 5G vysílačů.
• Polsko: Ericsson spolu s firmami Play a Asseco spojil snímání mobilní sítí s akustickým detekčním systémem PUSZCZYK, aby zvýšil přesnost určování polohy.

Kdy to bude k dispozici

Ostrý provoz zatím nezačal. V roce 2027 začnou menší komerční pilotní projekty s vybranými zákazníky. Širší nasazení se čeká od roku 2028. Počáteční verze bude umět jen snímání. Komunikační část se přidá až s přechodem k 6G.

Cílovými zákazníky jsou armáda, bezpečnostní složky a provozovatelé kritické infrastruktury, například při ostraze hranic a pobřeží, přístavů a elektráren. Další využití Ericsson vidí v dopravě, v průmyslu a při řízení provozu dronů ve městech. Detekce dronů v civilním prostředí je potřebná a jinými technologiemi se těžko řeší. Antény mobilních sítí už dnes pokrývají nízké výšky těsně nad zemí, kde drony létají, a to tradiční radary nedokážou. 

Ericsson v tiskové zprávě neuvádí přesné hodnoty dosahu ani úspěšnosti detekce, pouze vzdálenosti v řádu kilometrů s výhradou, že výsledek závisí na podmínkách. Nezávislé ověření v běžném provozu teprve přijde. Pro operátory navíc nejde o drobnou úpravu. Ericsson sám přiznává, že dedikované senzory zůstanou pro ochranu nejdůležitějších objektů potřeba.

Zdroj: Ericsson, Defence Industry, Gadgets now, The Register