Evropská odpověď na Starlink je nakonec o 50 % dražší. Už se ví, co všechno bude umět

Z plánování do realizace

Evropská komise a průmyslové konsorcium SpaceRISE podepsaly 7. srpna prováděcí dohodu, která projekt posunula z fáze vyjednávání do plnohodnotné realizace. Jednání o finální podobě projektu probíhala od ledna 2026 a jejich výsledkem je potvrzený detailní návrh soustavy družic, příprava jejich skutečné výroby a plány na zajištění pozemní infrastruktury i startovacích služeb.

Zkratka IRIS² (Infrastructure for Resilience, Interconnectivity and Security by Satellite) znamená infrastruktura pro odolnost, propojení a bezpečnost pomocí družic. Jde o vlajkový projekt bezpečného spojení, který má evropským vládám poskytnout alternativu k zahraničním sítím, tedy hlavně ke Starlinku od SpaceX a k Amazon Leo. Podpisem se otevírá cesta k objednávkám na stavbu družic, k zajištění raketových startů a k budování pozemních stanic. Jinými slovy, teď se začne skutečně stavět.

Co přesně přibude

Nejviditelnější změnou je změna počtu družic. Původní plán počítal s 282 satelity, nově jich má být 348, tedy o 66 více. Z toho bude 330 na nízké oběžné dráze a 18 na střední oběžné dráze.

Nové družice nejsou jen doplněním počtu. Budou umístěné ve vyšší části nízké oběžné dráhy a mají tvořit samostatnou bezpečnostní vrstvu. Jejich úkolem je zajistit spojení odolné proti výpadkům i proti pokusům o narušení, a to pro armádu, zpravodajské služby a civilní záchranné složky.

Podle Evropské komise se tím zvýší kapacita zabezpečeného vládního spojení o 60 procent v rámci Unie a o 54 procent celosvětově. Zároveň se má výrazně rozšířit schopnost Evropy podporovat náročné mise během krizí. Původně plánované družice navíc dostanou další funkce a silnější bezpečnostní prvky. Architektura navíc počítá s velmi nízkou oběžnou vrstvou určenou mimo jiné pro přímé připojení mobilních telefonů a zařízení IoT.

O rok dřív a peníze navíc

Druhou podstatnou změnou je časový plán. Podle původního záměru se měly družice dostat na oběžnou dráhu v roce 2030, nově se první starty posunuly na rok 2029. Od téhož roku se mají služby postupně a co nejrychleji uvádět do provozu.

Rychlejší nasazení a větší počet družic ale něco stojí. Když se v prosinci 2024 podepisovala koncesní smlouva, mluvilo se o zhruba 10,55 miliardy eur, tedy asi 255 miliardách korun. Nyní partneři uvádějí celkovou plánovanou investici přes 15,6 miliardy eur, což je zhruba 377 miliard korun.

Financování má být kombinací prostředků z příštího rozpočtu Evropské unie, ESA, členských států a soukromých partnerů. Některé země už se zavázaly. Polsko přislíbilo 656 milionů eur, tedy zhruba 15,9 miliardy korun. Maďarsko 500 milionů eur, přibližně 12,1 miliardy korun. Španělsko oznámilo plány investovat až 2 miliardy eur, tedy zhruba 48 miliard korun. Další státy o svých příspěvcích stále jednají. V aktuálně zveřejněných materiálech k novému financování se Česká republika mezi uvedenými přispěvateli neobjevuje.

Kdo to staví

Za provoz odpovídá konsorcium SpaceRISE, které tvoří tři velcí evropští satelitní operátoři, konkrétně SES, Eutelsat a Hispasat. Koncesní smlouvu na dvanáct let podepsali koncem roku 2024.

Na stavbu a pozemní infrastrukturu je napojená široká evropská průmyslová síť. Patří do ní Airbus Defence and Space, Thales Alenia Space, OHB a Aerospacelab. Zapojit se mají i menší firmy a začínající podniky. Do projektu vstupují také Deutsche Telekom a Orange.

Jednotliví hráči už oznámili své investice. Hispasat získal roli hlavního dodavatele u zakázky na pozemní stanice v hodnotě 1,6 miliardy eur (39 miliard korun). SES počítá s výdaji až 1,35 miliardy eur (32,7 miliardy korun) na družice pro střední oběžnou dráhu, jejichž provoz má začít v roce 2030. Eutelsat plánuje mezi lety 2027 a 2034 investovat 2,23 miliardy eur (54 miliard korun) do sdílené infrastruktury a dalších 1,16 miliardy eur (28 miliard korun) do komerční části.

Eutelsat zároveň vyzývá k evropské jednotě a varuje před rizikem, že by celý trh ovládl jediný hráč, čímž míří na americkou konkurenci.

Není to Starlink a ani jím být nemá

Srovnání se Starlinkem se nabízí, ale je v mnohém zavádějící. Starlink má přes deset tisíc aktivních družic, takže IRIS² je proti němu malý.

Rozdíl je ale hlavně v účelu. Starlink je od začátku komerční síť soukromé firmy, která prodává širokopásmové připojení zákazníkům po celém světě, nově i připojení přímo do telefonu. IRIS² není evropský Starlink v klasickém spotřebitelském smyslu. Jeho hlavním účelem je bezpečná vládní a kritická komunikace, vedle ní ale má mít i komerční služby. Má zůstat funkční i tehdy, když selžou pozemní sítě nebo když se přístup k zahraničním systémům stane politicky nejistým.

Počítá se s nasazením při mimořádných událostech, při humanitární pomoci, při ochraně důležité infrastruktury a při ostraze hranic. V budoucnu má být dostupný i firmám a občanům v oblastech, kde běžné sítě nefungují nebo nejsou spolehlivé.

Šifrované spojení bude k dispozici nejen členským státům Unie, ale i vybraným partnerským zemím. Zapojené jsou už Norsko a Island, účast byla nabídnuta také Británii a Ukrajině. Zapojené firmy budou moci nad rámec vládních služeb nabízet i komerční připojení.

Souboj o připojení telefonů

Komise se už dívá i o krok dál. Chce najít dodavatele, který k soustavě IRIS² přidá schopnost připojovat přímo koncová zařízení (Direct-to-Device), tedy mobilní telefony. Právě tady by evropská síť konkurovala i Starlinku. Komise proto navrhla vyhradit třetinu frekvenčního pásma vhodného pro tento typ satelitní komunikace pro poskytovatele suverénních služeb a další třetinu pro komerční službu provozovanou evropskou firmou.

Podstata celého kroku je jednoduchá. Evropa si uvědomila, že spoléhat na cizí satelitní sítě je v napjaté době rizikem, a rozhodla se raději zainvestovat. Cena vzrostla zhruba o padesát procent oproti původnímu odhadu a termín se posunul o rok dopředu, což jsou dvě věci, které jdou obvykle proti sobě. Zda se to podaří skloubit, ukáže až praxe. Zásadní zkouškou bude rok 2029, kdy mají na oběžnou dráhu zamířit první družice.

Zdroj: Evropská komise, EU, Cybernews, Bloomberg, Engadget