Mark Zuckerberg vyhodil 8 000 lidí z kanceláří a pak šokoval. AI vrací práci zpátky „do montérek“

Tvrzení vlastníka společnosti Meta Marka Zuckerberga není úplně liché, jen je potřeba se podívat jinam než do prosklených kanceláří v Silicon Valley. Nová pracovní místa nevznikají u programátorských stolů, ale především v základech infrastruktury, která hladovou umělou inteligenci pohání.

Paradox moderní transformace: Méně úředníků, více betonu a kabelů

Zuckerbergova vize počítá s tím, že AI v celkovém součtu práci neubírá, ale spíše mění její charakter. Meta plánuje v roce 2026 investovat astronomických 145 miliard dolarů do infrastruktury, což je dvojnásobek oproti minulosti. Tyto peníze netečou primárně do kapes vývojářů, ale do budování masivních datových center, posilování rozvodných sítí a zajištění energetických zdrojů.

Zatímco tedy v technologických firmách dochází k „zeštíhlování“ a přechodu na menší, vysoce výkonné týmy, v reálné ekonomice vzniká poptávka po profesích, které s digitálním světem zdánlivě nesouvisejí. Výstavba AI datových center a superpočítačů vyžaduje tisíce lidí na stavbách, odborníky na elektroinstalace, specialisty na chlazení a inženýry energetických sítí. 

Pro technologické giganty to znamená přesun nákladů – peníze, které dříve putovaly na mzdy administrativních pracovníků a běžných softwarových inženýrů, nyní míří do hardwaru, budov a elektřiny.

Chaos uvnitř impéria a morálka na bodu mrazu

Přechod na model „AI-first“ ale není pro zaměstnance Mety ani zdaleka bezbolestný. Interní reorganizaci, která zasáhla zhruba pětinu firmy, provází chaos a špatná komunikace. Vedení otevřeně přiznává, že rozvoj AI agentů nepostupuje tak rychle, jak se čekalo, a že načasování změn vedení neodhadlo správně. 

Mezi zaměstnanci se mluví o nejistotě a morálka v týmech klesla na historická minima.

Zuckerberg se sice snaží situaci uklidnit sliby, že další plošné propouštění v nejbližší době neplánuje, ale zároveň varuje před přehnaným optimismem. Strategické priority se mění příliš rychle na to, aby kdokoli mohl mít jistotu stabilního místa v týmu, který zrovna není v centru zájmu vývoje umělé inteligence.

Kdo jsou vítězové a poražení?

Kancelářské pozice, střední management a rutinní duševní práce jsou v přímém ohrožení. Meta i další giganti jako Amazon nebo Google využívají AI k tomu, aby menší počet lidí zvládl stejný nebo větší objem práce. Nejde jen o Metu, v celém technologickém sektoru se počet propuštěných v roce 2026 vyšplhal přes hranici sta tisíc lidí.

Na druhé straně profitují obory spojené s fyzickou realizací digitálního světa:

• Projektanti a stavitelé: Výstavba obřích hal pro servery vyžaduje specifické inženýrské dovednosti.
• Energetici: AI boom vyvolává hlad po gigawattových trafostanicích a nových způsobech distribuce elektřiny.
• Hardware a logistika: Výroba čipů, serverových racků a jejich následný servis zažívají nebývalý rozkvět.
   

Osobní superinteligence jako nová naděje

Existuje však i optimističtější scénář. Zuckerberg často zmiňuje koncept AI jako „osobní superinteligenci“, která lidi nenahradí, ale drasticky zvýší jejich schopnosti. Pokud se technologie využije k automatizaci rutinních úkolů, jako jsou e-maily, reporty nebo zápisy z porad, zbude lidem více prostoru pro kreativní a komplexní činnosti. 

V tomto scénáři by ekonomika rostla tak rychle, že by v součtu pracovní místa skutečně přibývala.

Zatím jsme však spíše ve fázi bolestné transformace. Trh práce se štěpí. Staré jistoty v podobě klasického programování nebo administrativy mizí a nahrazují je buď vysoce specializované role v okolí AI (bezpečnost, audit, trénování modelů), nebo profese spojené s budováním fyzické páteře celého systému. Lidi v IT se musí adaptovat na svět, kde AI není jen nástrojem, ale hlavním architektem toho, jak bude jejich práce v příštích letech vypadat.

Zdroj: Times of India, LatestLY, Yahoo Finance