Východní hranice NATO je dlouhá zhruba 3 500 kilometrů a chrání ji především vojáci. Estonská firma Milrem Robotics ale chce tuhle strategii kompletně změnit a navrhuje, aby na území Finska, Polska a dalších států vznikly takzvané Zóny robotických a autonomních systémů (RAS).
Mohlo by vás zajímat
Vojáci by nebyli v ohrožení
Plán, který přehledně ukazuje krátké video, je v jádru velmi jednoduchý. Hranice by střežily drony a pozemní robotické systémy s raketami a teprve za nimi by se nacházeli vojáci. Při napadení Ruskem by se tanky nejprve střetly s robotickou obranou, která by jejich útok v ideálním případě odvrátila – vůbec by tak nemuselo dojít ke ztrátám na životech.
Ředitel Milrem Robotics Kuldar Väärsi zdůraznil, že by šlo jen o první krok v komplexní válečné strategii.
„Robotizace východní hranice by NATO dovolila vytvořit trvalou defenzivní linii, v níž by bezpilotní stroje absolvovaly první kontakt, vzaly na sebe ztráty a vybojovaly čas pro důležité rozhodování – aniž by byli ohroženi vojáci,“ řekl Väärsi.
Mohlo by vás zajímat
Dron za 45 000 Kč, který může rozhodovat bitvy. Tohle zařízení mění pravidla moderní války
Bezpečnost
Ředitel Milrem Robotics Kuldar Väärsi zdůraznil, že by šlo jen o první krok v komplexní válečné strategii.
„Robotizace východní hranice by NATO dovolila vytvořit trvalou defenzivní linii, v níž by bezpilotní stroje absolvovaly první kontakt, vzaly na sebe ztráty a vybojovaly čas pro důležité rozhodování – aniž by byli ohroženi vojáci,“ řekl Väärsi.
Změní se složení armády?
Celá strategie je založená na nové válečné realitě, která se naplno ukázala na Ukrajině.
„Pořád záleží na velikosti armády a její připravenosti. Je však potřeba změnit procesy, kterými těchto věcí dosahujeme“, dodal Väärsi.
Milrem Robotics svůj plán naplno představily na veletrhu obranného a bezpečnostního průmyslu Eurosatory 2026. Nyní se čeká na rozhodnutí, zda se NATO rozhodne vydat tímto směrem.
Zdroj: Interesting Engineering, Drone Front
