Chcete se zbavit spamu? Pozor, ať nedosáhnete opaku
Nevyžádaná pošta plní naše schránky doručených zpráv a my marně přemýšlíme, kde se takové množství neustále bere. Nikde jsme se nepřihlásili, přesto nám neustále chodí nějaká reklama. Kde odesílatelé vzali náš e-mail?
Problém je v tom, že samotný fakt, že někdo zná naši e-mailovou adresu nebo telefonní číslo, ještě nemusí znamenat, že jsme mu je někdy sami poskytli. Možností je hned několik a nemusíme si ani pamatovat, že jsme někdy vědomě souhlasili se zasíláním reklamních nabídek.
Jak se tedy firmy a šiřitelé spamu k našemu e-mailu nebo telefonnímu číslu dostanou? Kontaktní údaje mohou pocházet například ze soutěží, různých smluv nebo formulářů, jejichž součástí byl souhlas s marketingem. Dalším zdrojem mohou být databáze kontaktů.
Mohlo by vás zajímat
Existují ale i jiné metody. Automatizované systémy dokážou vytvářet různé kombinace jmen a běžně používaných e-mailových domén a následně zjišťovat, které adresy skutečně existují. Podobný princip lze použít i u telefonních čísel. Automatické systémy postupně vytáčejí celé číselné řady a zjišťují, na kterých číslech se někdo skutečně ozve.
Problémem však může být i to, jakým způsobem se s nevyžádanou poštou vypořádáváme. Pokud totiž soustavně klikáme na možnost „nemám zájem o zasílání podobných zpráv či oznámení“, která často bývá součástí nevyžádaných zpráv, dosáhneme naprostého opaku. Kliknutím totiž můžeme odesílateli potvrdit, že naše e-mailová adresa skutečně existuje a aktivně ji používáme. Výsledkem pak nemusí být snížení množství nevyžádané pošty, ale naopak její nárůst. Podobně opatrní bychom měli být také u nevyžádaných telefonátů.
Mohlo by vás zajímat
V Česku se šíří nový podvod. Reklamy po volání se zbavuje velmi těžko. Máme návod, jak na to
Bezpečnost
Tlačítko „Odhlásit“ může být past: U spamu na něj raději neklikejte
Tady je důležité rozlišovat mezi dvěma situacemi. Pokud totiž newsletter dostáváme od důvěryhodné firmy nebo služby, ke které jsme se dříve přihlásili, odkaz pro odhlášení odběru je běžný a správný způsob, jak další zprávy zastavit.
Jinak je tomu u zjevného spamu od neznámého nebo podezřelého odesílatele. Odkaz „Odhlásit“ zdaleka nemusí sloužit k odhlášení. Kliknutím můžeme pouze potvrdit, že schránku někdo skutečně používá a že má smysl na danou adresu posílat další zprávy. Jinými slovy, že schránka je „živá“.
U podobných e-mailů je proto bezpečnější na žádný odkaz neklikat a zprávu označit jako spam. E-mailová služba ji následně přesune mezi nevyžádanou poštu a její filtr může podobné zprávy příště zachytit automaticky.
Mohlo by vás zajímat
122 tisíc routerů v ohrožení. Ihned potřebují bezpečnostní aktualizaci, ani ta však nemusí stačit
Bezpečnost
Volá neznámé číslo s reklamní nabídkou? Raději nevolejte zpět
Stejnou zdrženlivost se vyplatí zachovat také u podezřelých reklamních telefonátů. Pokud nám volá neznámé číslo a hovor má zjevně reklamní charakter, nemá velký smysl s volajícím dlouze diskutovat nebo mu potvrzovat osobní údaje. Nejjednodušší je hovor ukončit.
Na podezřelá čísla bychom neměli ani automaticky volat zpět. V některých případech by nás zpětný hovor mohl zavést například k placené službě. Pokud se stejné číslo ozývá opakovaně, můžeme jej ve smartphonu jednoduše zablokovat. Některé telefony a služby navíc dokážou známá spamová čísla rozpoznávat automaticky a před hovorem nás varovat.
Mohlo by vás zajímat
Jedna e-mailová adresa pro všechno není vždy nejlepší řešení
Množství nevyžádané pošty můžeme omezit také tím, že budeme opatrnější při zadávání své hlavní e-mailové adresy. Typickým příkladem jsou nejrůznější internetové soutěže, jednorázové registrace nebo služby, u kterých si nejsme jistí, jak často je budeme používat.
Právě pro podobné účely může být praktické mít samostatnou vedlejší e-mailovou adresu. Pokud se časem zaplní reklamou a spamem, nebude tím zasažena naše hlavní schránka, kterou používáme pro důležitou komunikaci.
Samozřejmě také pomůže kvalitní spamový filtr. Ten ale není neomylný. Proto se vyplatí podezřelé zprávy ručně označovat jako spam místo toho, abychom se snažili je prostřednictvím přiložených odkazů či tlačítek odhlásit.
Mohlo by vás zajímat
Některé aplikace mohou tajně sdílet vaši polohu. Analýza odhalila, že za to mohou reklamy
Bezpečnost
Firma musí zvládnout doložit, že jste se zasíláním reklamy souhlasili
Jak důležitý může být prokazatelný souhlas se zasíláním reklamních e-mailů, ukazuje nedávný případ z Německa.
Správní soud v Düsseldorfu se zabýval sporem, ve kterém firma jako důkaz souhlasu předložila uloženou e-mailovou adresu, dvě IP adresy a příslušná časová razítka. Podle soudu to ale k prokázání platného procesu „Double Opt-In“ nestačilo.
Při něm nestačí pouze do formuláře zadat e-mailovou adresu. Na tuto adresu následně dorazí potvrzovací zpráva a příjemce musí svůj souhlas ještě jednou aktivně potvrdit – typicky kliknutím na přiložený odkaz.
Německý případ se samozřejmě týká tamního právního prostředí. Dobře ale ukazuje jeden obecnější problém: Samotná přítomnost našeho e-mailu v databázi ještě není důkazem, že jsme vědomě požádali o zasílání reklamních zpráv.
Pro nás z toho plyne především jednoduché praktické pravidlo. U legitimní služby se můžeme z newsletteru běžně odhlásit. U podezřelého spamu je ale lepší na nic neklikat, zprávu označit jako nevyžádanou a odesílateli zbytečně nepotvrzovat, že na druhé straně skutečně někdo je.
Zdroj: McAfee, FCC, Total Defense, Chip.de
