Vědci z jihokorejské Seoul National University vyvinuli ultratenký senzor, který dává robotům překvapivě lidský hmat. Tým profesora Seunga Hwana Ko dokázal do jediné tenké vrstvy integrovat vnímání tlaku i teploty současně. Výsledky výzkumu, které publikoval prestižní časopis Nature Materials, už úspěšně prošly testy v kombinaci s bezdrátovým přenosem a umělou inteligencí.
Korejci vsadili na extrémní štíhlost
Dosavadní pokusy o umělou kůži připomínaly spíše tlustý sendvič, kde každá vrstva měřila něco jiného. To ale v praxi zvyšovalo tloušťku, poruchovost a riziko, že data z různých vjemů nebudou sedět na stejném místě. Korejský tým proto stvořil elegantní, tenkou strukturu, kterou lze snadno nalepit na robotický prst, průmyslové chapadlo nebo lékařskou protézu.
A single ultrathin artificial skin layer let a robot sense heat and pressure together, pushing object-ID accuracy from about 65% to 95% without stacked sensors. @NatureMaterials https://t.co/zhbYtxFeft
— TechXplore (@TechXplore_com) June 27, 2026
Tajemství úspěchu tkví v síti nanodrátů ze stříbra a oxidu měďnatého, které fungují jako takzvaný memristor. Tento systém si dokáže „pamatovat“ elektrické podněty a bleskově přepínat mezi dvěma režimy. Senzor tak střídavě sbírá data o teplotě a tlaku až 16krát za sekundu, aniž by k tomu potřeboval jakákoliv další čidla.
Rychlost, která rozhoduje o tom, zda robot předmět nerozmačká
Při manipulaci s předměty rozhodují milisekundy. Umělá kůže reaguje na mechanický stisk opravdu řádu mikrosekund, změnu teploty pak také zaznamená během několika milisekund. Robot díky tomu dokáže okamžitě vyhodnotit, zda mu věc vyklouzává z ruky, jakou silou ji drží, nebo jestli mu nehrozí poškození kvůli horkému povrchu.
Úspěšnost rozpoznávání vystřelila k 95 procentům
Když vědci propojili senzor s umělou inteligencí, stroje začaly poznávat objekty s nevídanou přesností. Pokud model pracoval s daty o tlaku i teplotě zároveň, správně určil předmět v 95 % případů. Jakmile měl k dispozici pouze jeden z těchto údajů, úspěšnost drasticky klesla na pouhých 65 %. Kombinace obou vjemů dává algoritmům ucelený obraz.
Před masovým nasazením v továrnách však vědce čeká ještě hodně práce. Materiál musí prokázat, že zvládne tisíce ohybů a neustálé mechanické tření. Inženýři navíc musí vyřešit, jak si umělá kůže poradí s běžnými nečistotami, jako je prach, vlhkost, mastnota nebo pot, a jak spolehlivě bude fungovat v mrazu či letních vedrech.
Od skladů Amazonu až po citlivé lékařské protézy
Samotný senzor je ale jen začátek, klíčová je interpretace dat v reálném čase. Nová technologie najde uplatnění všude tam, kde robotika naráží na své limity – od křehké logistiky a potravinářství přes precizní montáž elektroniky až po zdravotnictví. Největším přínosem však může být pro lidi s amputovanými končetinami, kterým moderní protézy konečně vrátí ztracený cit.
Zdroj: Chip.pl