Bit a bajt: je to vlastně jednoduché. Nebo ne tak docela?
Bit a bajt jsou základními kameny všech digitálních informací. Bit (z anglického „binary digit“) je ta nejmenší možná jednotka informace. Může mít pouze dvě hodnoty: 0 nebo 1. Z těchto jedniček a nul se pak skládá vše, co v počítači vidíte a používáte.
V hardwaru je bit reprezentován například elektrickým napětím (vysoké = 1, nízké = 0), magnetizací (např. na pevných discích) nebo optickými značkami (např. na optických médiích). Používaná značka je malé „b“.
Bajt je na skupina osmi bitů. V mnoha architekturách je bajt (označení velké „B“) nejmenší adresovatelnou jednotkou v paměti – to znamená, že mnoho operačních systémů nemůže přistupovat k jednotlivým bitům, ale pouze k celým bajtům.
Jeden bajt může mít 2⁸ = 256 možných stavů a dokáže díky tomu značit jeden určitý znak (písmeno, číslo nebo symbol). Právě proto se stal základní jednotkou pro měření velikosti dat a kapacity úložišť.
Myslíte si, že už víte dost na kvíz? Pokud si nejste jisti, dočtěte si nejprve celý článek a pak se ke kvízu vraťte.
Převod: bajt na kilobajt, megabajt atd.
Při práci s většími objemy dat potřebujeme smysluplné jednotky nad bajtem. Zde přicházejí na řadu předpony – ale není to vždy úplně jasné.
Binární vs. desítkové předpony: v počítačové technice se tradičně počítá s mocninami čísla 2, protože paměťové moduly mají velikosti, které jsou násobky čísla 2 (např. 1024 = 2¹⁰).
Proto platilo:
- 1 KB = 1024 B
- 1 MB = 1024 KB = 1 048 576 B
- 1 GB = 1024 MB = 1 073 741 824 B
- 1 TB = 1024 GB atd.
A aby to nebylo tak jednoduché, tak zároveň mnoho výrobců (zejména pevných disků, SSD, USB flash disků) používá desítkový systém, ve kterém platí:
- 1 kB = 1 000 B
- 1 MB = 1 000 000 B
- 1 GB = 1 000 000 000 B atd.
Toto souběžné používání vede k nesrovnalostem, např. když operační systém zobrazuje pevný disk s „500 GB“ (údaj výrobce v desítkové soustavě), ale interně pracuje s binárními převody.
Aby se předešlo záměně, zavedla IEC (Mezinárodní elektrotechnická komise) speciální předpony: KiB, MiB, GiB, TiB, které se násobí přesně 1024krát (např. 1 KiB = 1024 B, 1 MiB = 1024 KiB).
Praktický význam: bity vs. bajty v každodenním životě
Rychlost přenosu dat (síť, internet): rychlost internetového připojení, DSL, optického vlákna nebo mobilního připojení se obvykle udává v bitech za sekundu, například „100 Mb/s“ nebo „1 Gb/s“. Malé „b“ znamená bit. Když stahujete soubor, z rychlosti připojení (v bitech za sekundu) a velikosti souboru (v bajtech) vyplývají časové údaje. Příklad: připojení o rychlosti 100 Mb/s odpovídá 12,5 MB/s (100 / 8).
Často dochází k záměně: někdy se setkáte s „Mbps“, „MB/s“, „Mb/s“ – vždy si všímejte, zda se jedná o bity nebo bajty.
Velikost paměti a souborů: kapacity paměťových médií, jako jsou pevné disky, SSD, USB flash disky, SD karty nebo pracovní paměť, se uvádějí v bajtech (GB, TB atd.). Příklad: USB flash disk s „128 GB“ obvykle znamená 128 miliard (desítkových) bajtů, tedy 128 × 10⁹ B. Operační systém by to mohl zobrazit jako přibližně 119 GiB, pokud pracuje s binárními převody.
Operační systémy často používají binární interpretaci (např. 1 GB = 2³⁰ B), což vede k zdánlivé „ztrátě paměti“ ve srovnání s údaji výrobce.
Názorné příklady
- USB flash disk: údajný 64GB flash disk má často skutečnou kapacitu v bajtech, která se v operačním systému zobrazuje v GiB.
- Stahování souboru: 100 Mb/s internetové připojení by teoreticky mohlo přenést 1GB soubor (≈ 8 Gb) za přibližně 80 sekund.
- Streamování videa: HD video s datovou rychlostí 5 MB/s vyžaduje internetové připojení s minimální šířkou pásma 40 Mb/s (5 × 8).
Pokud jste dočetli až sem, pak o bitech a bajtech a jejich někdy trochu nejasnému počítání víte už vše. Kvíz pro vás bude hračkou.
Zdroj: Wikipedia, GeeksforGeeks, ComputerScienceDegreeHub, Chip