Tajemství semaforů odhaleno: Jejich světla mají speciální povrch, bez kterého by bylo víc nehod

Proč některé semafory vypadají jako popraskané? Zvláštní vzor má důležitý účel

Červená, oranžová a zelená: To přeci nemůže být tak složité, řeknete si. A přece ano. Každý den se setkáváme se semafory, a to ať už v roli řidičů, tak i chodců či cyklistů. Fascinující technologii, která je v pozadí, však zná jen málokdo. Zajímá nás jen to, aby co nejrychleji naskočila zelená.

U světelné signalizace, se kterou se setkáváme na našich silnicích, však existují zajímavé konstrukční rozdíly. Týkají se i krycích skel, které chrání samotný světelný zdroj.

Některé z nich mají na povrchu podivný vzor, který nám nejvíce připomíná nepravidelné škrábance. V té souvislosti se také můžete setkat s pojmem „pavučinový vzor“. A skutečně: Provedení povrchu krycích skel semaforů je tomu hodně podobné. S touto zajímavostí se setkáte spíš u starší signalizace. V současnosti už existují mnohem lepší a modernější systémy.

Nepravidelný vzor na povrchu semaforů přispívá k lepší viditelnosti

„Rozpraskaný“ povrch, který vidíme na některých semaforech, je součástí krycí – rozptylové – čočky. A jak už samotný název napovídá, funkce je jasná: Co nejlépe rozptýlit vyzařované světlo.

Díky sférickému zakřivení povrchu krycího skla v kombinaci s rýhovaným designem se z bodového zdroje lépe šíří světlo. Zlepšuje to viditelnost jak z různých směrů, tak i za různých světelných podmínek.

Tato krycí skla se speciální úpravou jsou k dispozici ve velikostech 100, 200 a 300 milimetrů. A také ve všech barvách: Červené, oranžové, zelené i bílé barvě, která se používá u železničních přejezdů.

Také si všimněte další zajímavé vlastnosti: Pokud se nacházíte v přímé blízkosti semaforu, jeho světelná signalizace vás nijak neoslňuje.

V neposlední řadě je provedení krycího skla uzpůsobeno k rozptylu světla, které dopadá zepředu, nikoliv jeho odrazu. Odražené světlo by totiž mohlo být mylně interpretováno jako svítící signál semaforu.

Díky tomu nevzniká žádné „fantomové světlo“, které by mohlo být důsledkem například odrazu slunce, nebo pouličních lamp. Provedení skla s „popraskáním“, či chcete-li „škrábanci“ se však vyskytuje stále méně. Postupně tuto letitou technologii vytlačují modernější zdroje světla. A má to své dobré důvody.

Moderní semafory jsou mnohem efektivnější

Klasická rozptylová krycí skla se ještě používala u starších semaforů. Ty původně fungovaly s klasickými žárovkami, které později nahradily žárovky halogenové. U této konstrukce byla žárovka umístěna v reflektoru s vysoce účinnou odraznou plochou a rozptylové sklo bylo přímo před ní.

Tato technologie už je však zastaralá a přibližně od přelomu tisíciletí se u nových semaforů začaly používat jako světelné zdroje LED diody. Ty jsou mnohem spolehlivější a ve srovnání se dřívějšími žárovkami také mají mnohem delší výdrž.

Staré halogenové semafory spotřebovávají 20 až 30 wattů na jedno světlo. U nejnovější generace LED je spotřeba energie pouhý jeden až dva watty – u moderních modulů totiž stačí dvě nebo tři LED diody namísto dřívějších 20.

Semafory se za desítky let výrazně změnily: Dnes jim k jasnému signálu stačí dvě malé LED

Ale i technologie rozptylových čoček se od původních s „popraskaným“ designem výrazně posunula. Krycí skla už nesázejí na nepravidelné rýhy podobné pavučině, ale na větší počet dílčích čoček, čímž vzniká rovnoměrná bodová matice.

U nejnovějších modelů už také nejsou zabarveny podle barev světelné signalizace, ale pouze šedé. Barvu totiž definuje LED dioda, takže nemůže docházet k žádnému odrazu světla a s tím souvisejícím barevným zkreslením.

V posledních desetiletích se nad tím, jak zvýšit bezpečnost a efektivitu četných semaforů na našich křižovatkách, zamýšlelo mnoho chytrých hlav. Je působivé, že k vytvoření tak jasného světla nakonec stačí jen dvě maličké LED diody.

Zdroj: YouTube / @dertechnikexperte3318, Sinowatcher, Jalopnik