Kybernetičtí švábi jako zbraň budoucnosti: Němci dělají z hmyzu armádu špionů

Proč zrovna švábi?

Volba tohoto hmyzu nebyla náhodná. Madagaskarský šváb syčivý je dostatečně velký na to, aby unesl technické vybavení, a zároveň extrémně odolný. Přežije chemikálie, vysoké teploty i radiaci - prostředí, kde by běžná technika nebo člověk neměli šanci.
"Miliony let evoluce vytvořily velmi odolný, pohyblivý a schopný druh hmyzu," vysvětluje zakladatel firmy Stefan Wilhelm. Šváb je navíc energeticky efektivní, téměř neodhalitelný a lze ho nasadit prakticky v neomezeném počtu.

Současné batohy váží až 15 gramů, ale tým pracuje na jejich zmenšení na 10 gramů. Firma testuje i jiné druhy hmyzu - některé druhy švábů jsou rychlejší, jiné unesou větší váhu. Do budoucna plánují využít i kobylky a sarančata.

Jak se kybernetický hmyz ovládá?

Nejedná se o dálkově ovládané roboty v pravém slova smyslu. Vědci připojují elektrody k tykadlům švábů a pomocí elektrických impulzů stimulují jejich přirozené navigační schopnosti. Díky tomu dokážou hmyz nasměrovat požadovaným směrem.

"Je to šváb s batohem a my ho jen popostrčíme správným směrem," popisuje Wilhelm proces, který podle něj nijak hmyzu neubližuje. Firma zdůrazňuje, že na zdraví švábů dbá - v dobrém stavu totiž podávají lepší výkony. SWARM vyvíjí také algoritmy pro autonomní ovládání celých rojů. Cílem je koordinovat desítky nebo dokonce stovky biorobotů najednou a poslat je k určitému cíli.

Různé role ve roji

Každý šváb v roji může být vybaven jiným typem senzoru. Některé slouží jako kamery, jiné zajišťují komunikaci nebo určování polohy. Díky triangulaci mezi jednotlivými členy roje dokážou operátoři přesně určit, kde se skupina nachází - třeba v podzemí nebo v místech bez GPS signálu.

Šváby mohou nést miniaturní kamery, mikrofony nebo dopplerovské radary. Celý systém je nenápadný a energeticky úsporný.

Od vojenských misí k záchraně životů

Start-up vznikl v době rostoucích bezpečnostních obav v Evropě kvůli válce na Ukrajině a tlaku na větší výdaje na obranu. Německo plánuje do roku 2029 téměř ztrojnásobit svůj obranný rozpočet na zhruba 4 biliony korun ročně.

SWARM spolupracuje s německou armádou Bundeswehr na testování švábů v terénu. Aktuálně se firma zaměřuje na obranné a průzkumné mise. Možnost vybavit šváby výbušninami firma zatím nezkoumá, i když Wilhelm nevylučuje, že se to může v budoucnu změnit - samozřejmě v rámci právních pravidel.

Kromě vojenského využití vidí Wilhelm velký potenciál v záchranných operacích. Švábi by mohli prohledávat nestabilní zřícené budovy a hledat přeživší na místech, kam se nedostanou záchranáři ani roboti.

Kdy uvidíme roje v akci?

První větší nasazení rojů švábů očekává firma za 18 až 24 měsíců. Do místa určení by je musely dopravit drony nebo vojáci, odtud už by ale působily samostatně.

SWARM není jediným německým start-upem v obranném sektoru. V zemi roste řada firem vyvíjejících pokročilé technologie - od bojových robotů podobných tankům přes miniponorky až po umělou inteligenci pro bojiště. Německo se tak snaží vrátit k inovacím v obranných technologiích, které v zemi kvůli historii druhé světové války desítky let stagnovali.

Zdroj: SWARM Biotactics, CBS News, Reuters