Podvodníci zneužívají city majitelů pohřešovaných mazlíčků. Pomocí falešných fotografií z nich lákají peníze

Jak podvod začíná?

Majitel ztraceného zvířete udělá přesně to, co se doporučuje. Zveřejní fotku, popis a kontakt v místních skupinách, na webech s pohřešovanými zvířaty a na sociálních sítích. Rozvěsí plakáty. Právě tyhle příspěvky jsou pro podvodníky zdrojem materiálu.

Útočník si najde oznámení, napíše majiteli a tvrdí, že zvíře našel nebo ho krmí. Aby byla zpráva věrohodná, pošle „fotku“. Díky generativní umělé inteligenci dnes stačí originální snímek z oznámení a výsledkem je obrázek, kde se zvíře ocitne třeba v cizím pokoji nebo zahradě a spokojeně se krmí. Podvodníci si k tomu domýšlejí příběhy, někdy i velmi detailní, aby působili jako obyčejní lidé, kteří chtějí pomoci.
 

Zneužití emocí

Podvod stojí na psychologii. Nejdřív přijde úleva, že se zvíře našlo, a to je silný moment, kdy jde kritické myšlení stranou. Když majitel zaváhá nebo začne klást otázky, přichází druhá fáze, strach o život zvířete.

Podle britských případů se postup opakuje. Podvodník chce peníze, často jako odměnu nebo jako platbu za nutné ošetření. Odmítá se osobně sejít, dokud nedostane zaplaceno, případně se na smluvené místo vůbec nedostaví. Když oběť couvne, přijdou výhrůžky, že zvíře prodá nebo zabije.

Případy z Británie

Stephanie Young z Birminghamu přišla o kocoura Buddyho v září loňského roku. Ozvala se jí žena, která se představila jako Melissa, poslala fotku a chtěla odměnu pro svá autistická vnoučata. Young byla přesvědčená, že je to její kocour, a vybrala hotovost v bance. K setkání ale nikdy nedošlo. Žena odmítla peníze v hotovosti a chtěla dárkové karty. Když Young začala pochybovat o pravosti obrázků, skončilo to výhrůžkami, že kocoura prodají nebo zabijí. 

Cam Chauhan z Wednesbury ztratila kocoura Creeda v červenci loňského roku. Devět měsíců poté dostala fotku, na které seděl v cizí zahradě. Dcery ji upozornily, že obrázek může být falešný a že by neměla platit předem. Podvodník se odmítal na smluveném místě objevit, dokud mu nepošle kód z dárkové karty v hodnotě 200 liber, tedy zhruba 5 800 korun. Chauhan to odmítla a odjela domů bez kocoura. Ženy podvod nahlásily službě Report Fraud, kterou provozuje londýnská policie City of London Police.

Podvody nejsou jen záležitostí Velké Británie

Odbornice z Aston University Rasha Kassem upozorňuje, že umělá inteligence už hraje v online podvodech velkou roli. Věci, které byly dřív technicky náročné, jsou dnes jednoduché, dostupné a zdarma. Samotný fakt, že obrázek vypadá věrohodně, nic nedokazuje. Podle ní se zároveň málo mluví o tom, jak se lidé mají chránit.

Tento typ podvodu navíc není jen britskou záležitostí. Bezpečnostní firma Malwarebytes dostala za poslední měsíc od lidí tři různé typy podezřelých zpráv týkajících se zvířat. Šlo o zprávy s fotkou, že někdo našel ztracenou kočku, o hlasovou zprávu s výzvou ke zpětnému volání a o telefonát od údajné organizace na ochranu zvířat, která požadovala postupné platby přes Zelle za operaci nalezené kočky.

Jak se bránit před podvodem?

Odborníci se shodují na několika zásadách:

• Nikdy neplaťte předem: Odměnu předávejte až poté, co se osobně přesvědčíte, že je zvíře opravdu vaše.
• Požádejte o důkaz: Hodí se krátké video nebo videohovor, kde je vidět nějaký výrazný znak zvířete.
• Ptejte se na detaily, které nejsou veřejné: Třeba na obojek, který mělo zvíře na sobě, na povahu nebo další drobnosti, které se z inzerátu nedají zjistit.
• Část informací si nechte pro sebe: Do veřejného popisu neuvádějte nějaký výrazný znak, abyste se na něj mohli později zkusit zeptat.
• Schůzku domlouvejte na veřejném místě: Je to bezpečnější a snáz ověříte, s kým jednáte.
• Tvrzení o veterinární péči ověřujte sami: Pokud někdo říká, že je zvíře na klinice, dohledejte si sami kontakt a zavolejte tam. 
• Nepoužívejte předložené číslo ani odkaz ze zprávy.Nechte si poradit: Člověk zvenku bývá střízlivější než vy, kdo jste pod tlakem.
• Nepospíchejte: Podvodníci vytvářejí tlak, abyste jednali rychle, proto si dejte čas.

A ještě jedna důležitá věc. Kdo vyhrožuje zabitím zvířete, nejspíš vůbec neví, kde se nachází. Výhrůžka je jen nástroj nátlaku a nemá smysl se jí nechat vydírat. Doporučení odborníků je s takovými lidmi dál nekomunikovat, zachovat si co nejvíc informací, třeba zprávy, čísla nebo odkazy na platby, a vše nahlásit úřadům.

Zdroj: Malwarebytes, BBC