Od skládky k surovině
Každá baterie z elektromobilu jednou doslouží. Co s ní pak? Většina zemí to doteď řeší spíše odkládáním problému než jeho vyřešením. Japonsko se ale rozhodlo jinak – a výsledky překvapují i odborníky.
Závod společnosti JX Metals Circular Solutions v japonském městě Tsuruga, prefektura Fukui, zvládl z použitých lithium-iontových baterií extrahovat až 90 % obsaženého lithia. To je zhruba dvojnásobek toho, čeho podobné provozy dosahovaly poměrně nedávno. Doposud se totiž tamní míra návratnosti pohybovala pod 50 %.
Massive geopolitical shift. NHK World confirms Japan has perfected a revolutionary process to extract high purity lithium from dead batteries with a staggering 90 percent recovery rate. This brilliant technological leap guarantees Japan's absolute economic security. pic.twitter.com/O7ENxLHcNb
— Furkan Gözükara (@FurkanGozukara) April 8, 2026
Jak to funguje: černý prášek a chytrá chemie
Celý proces začíná tím, že staré baterie projdou spalováním – to odstraní všechny nekovové složky jako plasty a izolace. Zbude takzvaná „black mass“, česky černá hmota – jemný prášek nabitý kovy připravenými k dalšímu zpracování.
Hlavním krokem je pak hydrometalurgie: vodní chemická úprava, která z prášku extrahuje lithium ve formě hydroxidu lithného. Právě tady tkví novinka. Získaný hydroxid lithný přímo nahrazuje chemikálii, která se dříve musela do procesu přidávat zvlášť. Výsledkem je nejen vyšší účinnost, ale také snížení uhlíkové stopy celé operace – podle dostupných dat o přibližně 40 % oproti starším metodám.
Tadashi Nakagawa, viceprezident a ředitel závodu, popsal vývoj jako postupný proces. Nešlo o jediný revoluční objev, ale o soustavnou optimalizaci a iteraci chemických procesů.
Mohlo by vás zajímat
Japonsko bez vlastního lithia
Pro Japonsko je to důležité. Nemá prakticky žádné vlastní zásoby lithia, kobaltu ani niklu – tedy surovin, bez nichž se moderní baterie neobejde. Historicky téměř veškeré zpracování těchto kovů procházelo přes Čínu, což z Japonska dělalo strategicky zranitelnou zemi.
Recyklace je proto pro Tokio nejen ekologický projekt, ale přímo otázka ekonomické bezpečnosti a energetické nezávislosti. Nový zákon, který vstoupil v platnost letos, navíc přikazuje výrobcům a dovozcům sbírat a recyklovat malé přenosné baterie z telefonů, elektronických cigaret a nářadí. Vládní cíl pro rok 2030 byl stanoven na 70% míru návratnosti lithia. Závod ve městě Tsuruga je tedy o dvacet procentních bodů před plánem.
Mohlo by vás zajímat
Trh roste – a konkurence také
Průmysl recyklace lithia z baterií byl loni oceněn na přibližně 310 miliard korun (13 miliard dolarů). Podle prognóz by mohl do roku 2035 vzrůst na více než 1,6 bilionu korun (70 miliard dolarů). To jsou čísla, která přitahují pozornost investorů i vlád.
Japonsko přitom není na scéně samo. Americká firma Redwood Materials, kterou založil JB Straubel (bývalý technický ředitel Tesly), uvádí, že se jí také podaří dosáhnout návratnosti lithia kolem 95 %, a to v objemu odpovídajícím přibližně 250 000 elektromobilů ročně. Technologický závod o co nejdokonalejší recyklaci lithia je tedy v plném proudu.
Aktuálním problémem Japonců je, že přes oficiální sběrné kanály se dostane k recyklátorům jen asi 14 % vysloužilých lithium-iontových baterií v zemi. Velká část starých elektromobilů se jednoduše vyváží do zahraničí – a s nimi mizí i cenné kovy. Technologie tedy předběhla infrastrukturu. Vybudovat funkční síť pro sběr a svoz použitých baterií je nyní stejně důležité jako samotné chemické inovace v závodě. Recyklace přestává být jen ekologickou povinností a stává se strategickou průmyslovou disciplínou.
