Od experimentu k revoluci: Co to vlastně Vibe Coding je?
Představte si, že místo psaní kódu řádek po řádku jen mluvíte s umělou inteligencí. Popisujete jí svou vizi, ukazujete jí obrázky a ona sama generuje funkční aplikace, prototypy a celé kusy softwaru. Přesně to je nový způsob vývoje, který se nazývá „Vibe Coding“. Zajímavý může být hlavně pro běžné uživatele.
S tímto pojmem přišel na začátku roku 2025 Andrej Karpathy, když ukázal, jak místo přesných příkazů jen zadává záměr, postupně upřesňuje, jak se má aplikace chovat, a většinu konkrétní práce nechává na nástrojích umělé inteligence.
Netrvalo dlouho a nápadu se chytil Google. Tento koncept rozpracoval a integroval do svých klíčových produktů, jakými jsou Gemini nebo AI Studio. Z původně hackerského experimentu se tak během jediného roku stala seriózní metoda pro rychlé prototypování i běžnou vývojářskou práci. Cílem je zrychlit tvorbu aplikací, zjednodušit život profesionálům a otevřít svět softwaru i lidem bez technických základů.
Technologie budou opět přitažlivé: Alespoň to tvrdí šéf Googlu
Šéf Googlu Sundar Pichai přirovnává nástup Vibe Codingu k éře blogování a YouTube. Platforma s videi kdysi otevřela dveře autorům a tvůrcům obsahu. Do budoucna by měl nový způsob kódování udělat totéž pro tvůrce softwaru z řad běžných uživatelů. Podle něj se kódování stane zábavnějším a přístupnějším. Významně se se sníží bariéra mezi nápadem a jeho realizací v podobě hotového prototypu. Lidé budou moci experimentovat s weby a aplikacemi, a to i bez předchozích zkušeností.
Tento trend už se pomalu promítá do praxe. V Googlu údajně prudce narostl počet zaměstnanců, kteří poprvé v životě zkusili kódovat. Umělá inteligence jim pomohla překonat počáteční obavy.
Podobné to je i ve firmě Meta Marka Zuckerberga. Produktoví manažeři „vibe-codují“ prototypy aplikací a služeb a ukazují je přímo šéfovi. Lidé na pozicích, kde bylo jejich úkolem definovat specifikace, dnes rovnou dodávají funkční dema. Klíčová je takzvaná „vizualizace nápadů“: Místo toho, abyste myšlenku popsali v dokumentu, během pár minut předložíte fungující prototyp a předvedete v praxi, co máte na mysli.
Jak to funguje v praxi? Dva pohledy na jednu věc
Vibe Coding se dá používat na dvou úrovních. Ta první připomíná práci s „AI párovým programátorem“. V průběhu konverzace ladíte konkrétní funkci nebo algoritmus. Zadáváte příkazy typu: „Udělej funkci, která…“, AI vygeneruje kód, vy ho vyzkoušíte, okomentujete a požádáte o úpravy.
Druhá úroveň je rozsáhlejší. Popisujete celou aplikaci – její účel, funkce, styl i technologie. Umělá inteligence pak vygeneruje celou strukturu projektu, základní kód a někdy i uživatelské rozhraní. Vy pak prototyp testujete a v dialogu s AI dolaďujete detaily.
Tento způsob práce úplně převrací zaběhnutý postup vývoje. Místo ručního psaní a ladění kódu člověk jednoduše popíše, co chce vytvořit, a to běžnou řečí. Nemusí se zabývat propojováním různých technologií nebo API – o to se postará samotná AI. Začít s programováním je díky tomu výrazně snadnější, i když finální rozhodnutí a kontrola pořád zůstávají na člověku. Dokonce i opravy chyb probíhají formou dialogu: stačí říct něco jako „přidej logování“ nebo „zkus to zrychlit“ a systém automaticky provede potřebné úpravy v kódu.
Nástroje, které mění pravidla hry
Nejde jen o teorii. Vibe Coding je už dnes zabudovaný do konkrétních nástrojů. Například v Google AI Studiu stačí popsat aplikaci způsobem „Webová appka, která dělá…“, a nástroj sám vygeneruje kód, soubory i živý náhled. Pro úpravy slouží speciální režim, kde nezasahujete do kódu, ale jen ukazujete na prvky v rozhraní a píšete příkazy jako „Toto tlačítko udělej modré“.
Podobně funguje Firebase Studio, které z vašeho nápadu nejprve vytvoří „blueprint“ – plán funkcí a použitých technologií. Teprve po jeho schválení vygeneruje funkční prototyp, který dál ladíte v dialogu.
Pro profesionály je tu pak Gemini Code Assist, který běží přímo ve vývojovém prostředí a funguje jako chytrý asistent. Pomáhá generovat nové funkce, vysvětluje starý kód a navrhuje vylepšení.
Proč všichni mluví o revoluci? Tři hlavní důvody
-
1
Software pro každého: Vibe coding otevírá svět softwaru novým skupinám lidí. Právníci, účetní nebo analytici si mohou sami vytvořit jednoduché interní nástroje. Produktoví manažeři místo prezentací ukazují funkční prototypy a studenti se učí programovat tím, že sledují, jaký kód AI generuje na základě jejich nápadů.
-
2
Od nápadu k prototypu za pár hodin: Dramaticky se zrychluje proces inovací. Prototypy, jejichž tvorba dříve trvala týdny, dnes vznikají během hodin. Veškeré úpravy probíhají v konverzaci, což šetří čas i seniorním vývojářům, kteří se mohou více věnovat celkové architektuře a kvalitě.
-
3
Nové profese na obzoru: Stejně jako blogování vytvořilo nové možnosti, Vibe Coding může dát vzniknout „AI-nativním“ tvůrcům aplikací. Vznikají role jako „AI product hacker“, tedy člověk, který umí rychle přetavit byznysový nápad do funkční aplikace. Hranice mezi programátorem a uživatelem se začíná stírat, podobně jako se dříve smazala hranice mezi novinářem a blogerem.
Není všechno zlato, co se třpytí: Rizika a stinné stránky
I přes veškeré nadšení si odborníci uvědomují reálná rizika. Sám Sundar Pichai přiznává, že by tuto metodu nepoužil na velké a kritické systémy, kde musí být vše absolutně bezpečné a přesné. Vibe Coding je skvělý na interní nástroje, prototypy a pomocné utility. U klíčových systémů je ale stále nutné používat tradiční postupy, jako jsou detailní revize kódu, testování a bezpečnostní audity. Bez zkušeného lidského dohledu hrozí vznik technického chaosu a těžko udržovatelného kódu.
Dalším rizikem je přílišná závislost na umělé inteligenci. Vývojáři, kteří se na to spolehnou, časem nebudou rozumět tomu, jak věci fungují pod povrchem. To ztěžuje ruční opravy chyb a optimalizaci. Otevírají se však i etické otázky – kdo bude zodpovědný za chyby v kódu, který napsala umělá inteligence na základě vašeho zadání?
Mohlo by vás zajímat
Google spouští prosincový bezpečnostní sprint: Kritické záplaty už dorazily – neváhejte a instalujte
Budoucnost je tady: A bude ještě lepší
Současný stav trefně shrnuje Pichaiova věta: „Je úžasné vše pozorovat – zároveň zatím ale jde o to nejhorší, co nás ve srovnání s budoucím vývojem teprve čeká.“ Tím naznačuje, že dnešní nástroje jsou jen první generací a v budoucnu budou ještě mnohem kvalitnější a bezpečnější. Vibe Coding se postupně stane standardní součástí vývoje, podobně jako jsou dnes verzovací systémy nebo cloud.
Pro firmy to znamená, že budou muset nastavit jasná pravidla pro používání umělé inteligence při vývoji. Vzdělávání v IT se posune od memorování syntaxe směrem k architektuře, produktovému myšlení a kritickému hodnocení výstupů umělé inteligence. Stále více lidí tak bude mít možnost přetavit své nápady ve skutečné aplikace.
Jak na to chytře už dnes?
Závěr je tedy jasný: začněte s prototypy a interními nástroji, kde je riziko malé a přínos vysoký. Používejte umělou inteligenci jako partnera, nikoli jako autopilota – vygenerovaný kód vždy kontrolujte, testujte a upravujte.
Učte se z toho, co AI vytvoří, a na kritické systémy stále aplikujte přísné inženýrské standardy. Při dodržování takového přístupu se z Vibe Codingu stane nástroj, který nás povede k lepšímu, rychlejšímu a dostupnějšímu softwaru. A to aniž bychom obětovali kvalitu a spolehlivost.
Zdroj: Google The Keyword, Times of India, Business Insider