Recenze EA Sports FC 27: Pořád hrajeme fotbal. Ale možná se k oblíbené sérii vracíme jen kvůli nostalgii

Od té doby se změnilo snad úplně všechno. Název na obalu, vývojářský engine, animace, velký prim hrají samotné mikrotransakce a mnoho dalšího. Co ale zůstává pořád, je ten každoroční rituál, kdy si říkám, že nenaletím slibům od EA a nový ročník si už nekoupím. Jenže pak je konec září a já klasicky dřímám ovladač v ruce a zapínám novou fotbalovou simulaci od EA Sports s lehkou dávkou skepse a obrovskou porcí nostalgické naděje.

Od FIFY 97 až do nekonečna

Jak už jsem zmínil, za tu dobu se změnilo prakticky všechno. Grafika, fyzika, animace, licencované soutěže i způsob, jakým se nás EA snaží přesvědčit, že bez nejnovějšího ročníku vlastně nemůžeme normálně fungovat.

Abych to uvedl na pravou míru, sérii FIFA (dnes EA FC ) hraju už od ročníku 1997. Ale nejvíc do paměti se mi vryl ten následující ročník s označením Road to World Cup. Kdo by si nepamatoval legendární soundtrack, sálový fotbálek a neskutečné góly z půlky hřiště, když jste správně drželi šipky a dali optimální razanci střely. 

Jsou však věci, které člověk s přibývajícím věkem přestává chápat. Třeba proč ho bolí záda po tom, co celý den proseděl v kanceláři. Proč si jde do kuchyně pro něco, na co si po cestě nevzpomene. A proč si každý rok, hergot, kupuje novou Fifu, přestože dobře ví, že dostane jen kosmetické úpravy a aktualizované soupisky za skoro 2000 Kč?

A přesto se každý rok vracím.

EA FC 27 není jen aktualizace soupisek

Možná kvůli nostalgii. Možná kvůli tomu jedinečnému pocitu, když v poslední minutě zápasu v Ultimate Teamu otočíte výsledek. A možná jsem prostě jenom člověk, který má slabost pro fotbal a který si každoročně rád zopakuje kolečko nadšení, nadávání a slibů, že příště už si tu obranu nastaví jinak. A s nadějí, že vám konečně na začátku sezony padne nějaká “IKONA”, která změní váš tým k nepoznání.

Je tedy EA Sports FC 27 další flop? Upřímně? Když jsem ji poprvé viděl na letošním Gamescomu v Kolíně nad Rýnem, trochu jsem se zhrozil. Animace mi přišly ještě horší než u předchozího ročníku a podobizny některých hráčů vypadaly spíš jako vtip (ne tedy tak hrozně jako David Pastrňák v NHL 27). 

Každopádně po desítkách hodin hraní můžu říct, že se naštěstí nejedná jen o další aktualizace soupisek za plnou cenu. Několik změn skutečně dává smysl. Jen je potřeba vědět, kam se dívat. Celkově je to za mě jeden z těch lepších ročníků. Alespoň tedy do další aktualizace. Že EA Sports? 

Kariéra má konečně náboj

Kdybych měl vypíchnout jednu věc, proč letos u FC 27 trávím tolik času, bude to pravděpodobně kariérní režim. V minulosti tolik opomíjený ze strany vývojářů. Právě tady mám pocit, že se série snaží nabídnout konečně něco navíc. 

Největší změny se týkají přestupů a budování týmu. Vyjednávání s hráči je mnohem propracovanější, dohodu s kluby už nevyřídíte jen jedním kliknutím a přestupový trh působí živěji. Do hry vstupují různé fáze jednání, konkurenční zájem klubů, širší možnosti smluv, bonusů a finančních podmínek či možnost vyjednat výkupní klauzule, procenta z dalšího prodeje nebo bonusy vázané na počet odehraných zápasů a účast v Lize mistrů.

Jak v minulosti s lehkou dávkou ironie konstatoval sportovní ředitel Sparty Praha Tomáš Rosický, že přestupy v reálném fotbale nefungují jako ty na Playstationu… tak možná by své tvrzení měl postupně přehodnotit. Jsou nyní mnohem těžší. Ale o to více zábavnější. 

Nejde jen o to koupit nejlepšího útočníka a nasypat mu nesmyslný plat, abyste ho přemluvili k přestupu a pak se divit, že vám rozpočet připomíná hospodaření českého státu. Najednou máte větší chuť přemýšlet, koho skutečně potřebujete, koho dokážete rozvíjet a jestli má smysl utratit většinu peněz za jednu hvězdu, nebo raději posílit tři slabší pozice. Nemáte hned miliardu na nového útočníka? Nevadí. Zkusíte rozložit platbu do dvou let, nebo do obchodu přihodíte nadbytečného hráče.

Stejně tak do kariérního režimu vstupují nové scénáře a výzvy, které dokážou zásadně ovlivnit fungování týmu a vy musíte reagovat. Necháte nespokojeného hráče dál trucovat na lavičce? Nahradíte zraněného hráče z A-týmu někým z juniorky či ještě sáhnete pro rychlý přestup? 

Co mě také mile potěšilo je, že se v průběhu hry mění i hodnocení a vývoj hráčů. Forma, morálka, vytížení nebo zranění mají větší vliv na jejich aktuální výkonnost a dlouhodobý rozvoj. Když se vám mladý talent rozstřílí, jeho čísla jdou strmě nahoru a vy už bafuňářsky můžete přemýšlet, že ho za ranec pošlete o dům dále.

A pak jsou tu kosmetické drobnosti, které samy o sobě nedělají tu hlavní muziku, ale dohromady dělají kariéru přívětivější. Přehlednější správa přestupů, větší kontrola nad smlouvami, komunikace s hráči, apod.

Klobouk dolů. Poprvé po delší době mám chuť kariéru skutečně rozvíjet a vybudovat neporazitelný tým, a ne ji po pár týdnech odložit s tím, že už je to repetitivní a nemá smysl v tom pokračovat.

A to je možná důležitější než jakákoli nepovedená animace.

Fotbal, který je nejlepší, když se přestane předvádět

Na hřišti se FC 27 snaží odměňovat trpělivější a promyšlenější fotbal. Větší důraz na ruční bránění znamená, že se nemůžete tolik spoléhat na to, že za vás obrannou práci odvede počítač. Musíte lépe číst situace, hlídat si prostor a přemýšlet, kdy vystoupit proti soupeři a kdy raději zůstat na pozici. A za to EA musím pochválit. Po několika hodinách hraní mi systém bránění sednul a je to jedna z těch inovací, kterou vývojáři zvládli na jedničku. Ač to mnozí hráči kritizují, mě systém vyhovuje a přijde mi více realističtější. 

Také přihrávky do prostoru i do kombinace vyžadují přesnější načasování a útočné náběhy nabízejí více možností, jak roztrhat obranu. Tady se musím na chvilku zastavit. Obecně nepatřím mezi nejtrpělivější osoby na světě a moje taktika je většinou nastavená na “okamžitě všichni co nejrychleji do útoku”. Jenže EA novým přepracováním nutí hráče držet více míč, trpělivě budovat akci a ve správný moment dát načasovanou přihrávku. Což je pro člověka s mojí povahou trochu frustrující. Zápas přece musí “odsejpat”, ne? 

Nicméně je na vás, jaký režim si v offline módu vyberete. Na výběr máte ze dvou - autentický a soutěžní. S tím, že druhý jmenovaný je automaticky zapnutý v online režimu jako FUT a dalších. A tady už je to tempo mnohem zběsilejší.   

Neznamená to ale, že by FC 27 najednou vyřešilo všechny problémy, které se sérií táhnou roky. Občas se pořád dočkáte podivné reakce spoluhráče, nepřesvědčivého pohybu hráčů nebo situace, při které máte chuť položit ovladač a klít jako dlaždič. 

Právě tyhle momenty jsou největším nepřítelem jinak slušně fungujícího fotbalu. Když zápas prohrajete kvůli vlastní chybě, je to frustrující jako u reálného fotbalu. Když prohrajete proto, že se váš obránce rozhodne na okamžik opustit realitu, je to na návštěvu psychologa.

Ultimate Team: Děkuji, ale už stačilo

A potom je tu Ultimate Team. Jak jsem v úvodu chválil režim kariéry, tak tady platí přesný opak. Ten už několik let naráží na svůj strop. A to můžu říci z pozice jako někdo, kdo tento režim hraje od jeho úplných počátků. Minulá i letošní edice trpí značnou únavou materiálu.

Režim, který dokázal z obyčejného fotbalového simulátoru udělat každodenní rituál a továrnu na peníze pro EA. Budování vysněného týmu, plnění výzev, otevírání balíčků, používání doprovodně mobilní aplikace a Futbin… Jenže ta radost už dávno vyprchala.

Zejména asi kvůli tomu, že s přibývajícím věkem nemám tolik času, abych týden co týden strávil u “víkendovky”, další hodiny u výzev nebo plenil Squad Battles. Pak je samozřejmě druhá, agresivnější varianta - a to jsou mikrotransakce. Pokud nechcete do hry sypat nesmyslné peníze, tak abyste byli neustále konkurenceschopní, stává se z FUT téměř druhá neplacená práce. A na to už nemám čas.

Neustálý kolotoč nových limitovaných karet, časově omezených akcí, úkolů a dalšího obsahu vytváří pocit, že pokud na pár dní vypadnete, někde vám ujede vlak. Sotva si poskládáte tým, objeví se nová várka hráčů, kteří vám vysvětlí, že váš dosavadní kádr už vlastně není tak dobrý. A vy můžete začít znovu.

Je to trochu jako snažit se postavit si dokonalou sbírku kartiček, zatímco vám někdo každých čtrnáct dní mění pravidla jejich hodnoty.

Nejhorší přitom není, že se Ultimate Team vyvíjí. Je to právě naopak. Tenhle režim potřebuje nové nápady a důvody, proč se do něj vracet. Jenže množství obsahu automaticky neznamená, že je zábavnější. A větší počet odměn ještě neznamená, že mám větší radost z toho, co získám.

Letos mi chybí silnější důvod, proč do Ultimate Teamu investovat tolik času. 

The Grounds jako sympatický doplněk

Za zmínku stojí novinka nazvaná The Grounds. Měl jsem zatím možnost vyzkoušet jen krátce, takže se nechci pouštět do nějakého hlubšího hodnocení. Ale na první dobrou jde o sympatický pokus o vytvoření fotbalového “playgrounds” šmrncnutého s Fifa Street. V tomto tzv. komunitním centru procházíte se svým vlastním avaterem, plníte pouliční výzvy od známých osobností světového fotbalu, hrajete nejrůznější minihry.

Nejedná se o revoluční novinku, ale rozhodně stojí za vyzkoušení. Pokud máte po práci nebo po škole málo času, tak místo jednoho či dvou přáteláků určitě stojí za zvážení. 

Každý rok stejná otázka

Na EA Sports FC 27 je sympatické, že se nesnaží všechno stavět jen na jedné velké novince jako tomu bylo v minulosti. Zlepšení hratelnosti a kariérního režimu ukazují, že i postupné změny mohou dobře fungovat. Ne každá inovace musí převrátit celou sérii vzhůru nohama.

Zároveň ale zůstává otázka, kterou si kladu skoro každý rok: dává smysl vyzkoušet nový ročník EA FC? Rozhodně ano. Ale počkal bych ještě chvilku na první várku slev. Případně pokud jste netrpěliví a chcete si nový fotbálek vyzkoušet hned, bohatě vám bude stačit standardní edice. Ta ultimátní je až za nekřesťanské peníze a kromě pár doplňků navíc nedostanete nic extra.

Kariérní režim mě letos opravdu potěšil. Dokáže mě vtáhnout do budování klubu, přemýšlení nad přestupy a plánování budoucnosti. Hratelnost má své dobré momenty a když všechno funguje, je FC 27 přesně ten fotbal, ke kterému se chci vracet.

Ultimate Team mi naopak připomíná, že i dobrý nápad se může časem utopit ve vlastním úspěchu. Obsahu je dost, motivace už tolik ne. A v tomto případě opravdu platí, že někdy méně znamená více. 

A příští rok? Samozřejmě, že si už novou Fifu nekoupím. Ale kdeže. Vždyť ji hraju od roku 1997. Některé vztahy se prostě neopouštějí. I když vám každý rok slibují, že tentokrát už to bude opravdu jiné.

Co mě na EA Sports FC 27 bavilo?

+ Kariéra dostala pořádný náboj a změny fungují výborně
+ Zlepšený systém bránění
+ Režimy soutěžní a autentický konečně nabízejí značné odlišení a styl hry
+ The Grounds jsou zajímavým doplňkem

Co mě na EA Sports FC 27 nebavilo?

- FUT bez inovací a stále s agresivní politikou mikrotransakcí
- Animace a obličeje některých hráčů

zdroj: autorský text