Bude z větrných elektráren stejný strašák jako z 5G antén? Vědci zkoumali jejich vliv na zdraví

Debata o tom, zda větrné turbíny škodí lidskému zdraví, se s každým novým projektem vyostřuje. Aby vědci v USA vnesli do diskusí jasno, propojili geolokační údaje o větrnících s dlouhodobými daty od více než 120 000 domácností za roky 2011 až 2023. 

Celou skládačku navíc doplnili o záznamy o nákupech v lékárnách. Cíl byl přímočarý – objektivně ověřit, zda lidé žijící v blízkosti větrných elektráren trpí zdravotními potížemi, nebo jde o psychologický efekt.

Dotazníky mezi lidmi ne? Ne, účtenky z lékáren slouží jako důkazy

Nejčastější obavy se točí kolem obav, že větrné turbíny způsobují bolesti hlavy, nespavost, úzkosti a celkově zhoršují psychickéou pohodu lidí. 

Výzkumníci se však tentokrát nechtěli spoléhat na subjektivní dotazníky, kde hrají velkou roli emoce a předsudky. Sledovali proto tvrdá data: zda v okolí turbín roste prodej léků proti bolesti a na spaní. Tento pragmatický přístup měl jasný úkol – oddělit reálné zdravotní symptomy od pouhých dojmů šířených na internetu.

Žádná epidemie nespavosti se nekoná

Výsledek rozsáhlé analýzy dopadl jednoznačně. V lokalitách s běžnými odstupovými vzdálenostmi se nepodařilo prokázat žádný měřitelný negativní dopad na fyzické ani psychické zdraví obyvatel. 

Klíčový byl navíc způsob porovnávání. Vědci sledovali chování stejných domácností v čase – tedy jak před výstavbou větrných elektráren, tak dlouho po jejich spuštění. Ani toto srovnání neukázalo žádné zhoršení kondice tamních obyvatel.

Autoři studie sice férově připouštějí, že drobné efekty u extrémně citlivých jedinců nelze ve stoprocentní medicínské rovině úplně vyloučit. 

Z velkého objemu nasbíraných dat však jasně vyplývá, že jakýkoliv větší zdravotní dopad na úrovni celé populace můžeme s vysokou jistotou smést ze stolu. To znamená, že argument o prokazatelné škodlivosti větrníků a jejich vlivu na zdraví lidí nemá v reálných statistikách oporu.

Individuální citlivost existuje, plošné riziko nikoliv

Skutečnost, že statistiky nepotvrdily poškození zdraví, ale neznamená, že turbína za oknem pro sousedy rázem zmizí. Lidé mohou citlivě vnímat hluk rotorů, stínové mihotání, proměnu krajinného rázu nebo frustraci z toho, že se investice prosadila bez jejich souhlasu. 

Tyto faktory sice mohou snižovat kvalitu života na venkově, je však potřeba hrát fér a nepodsouvat je uměle do kategorie medicínských rizik.

Kolem větrné energie kolují i další námitky, které při pohledu do statistik stojí na hliněných nohách. Měření infrazvuku ukazují hodnoty bezpečně pod prahem lidského vnímání a otěr z lopatek tvoří velké částice, které hned padají k zemi. 

Co se týče ptactva, větrníky pro ně představují menší hrozbu než prosklené budovy, silnice nebo toulavé kočky. A ceny nemovitostí? Rozsáhlé analýzy potvrzují, že zhruba od vzdálenosti jednoho kilometru nemá přítomnost turbín na hodnotu domů vůbec žádný vliv.

Lekce z politiky u výstavby větrných elektráren

Středoevropská realita ukazuje, jak rychle se z technických parametrů stává třaskavé politické téma, kde rozhoduje každý metr. U našich sousedů v Polsku se debata dlouhodobě láme na pravidlech odstupu od zástavby (hranice 700 metrů), přičemž pokusy o snížení na 500 metrů nedávno politicky narazily. 

V Česku podobná hranice neexistuje a výstavba větrných elektráren závisí na územním plánu obce, který takovou stavbu musí dovolovat, a také na rozhodnutí krajského úřadu. V květnu ale skupina poslanců podala návrh na změnu stavebního zákona. Podle něj by turbíny mohly stát ve vzdálenosti minimálně od 1500 metrů do 10 kilometrů od nejbližšího domu nebo rekreační zástavby.

Zatím však není jisté, že se návrh skupiny poslanců skutečně dostane do zákona.

Zdroj: Chip.pl, Ekonomicky deník, Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky