Auta budou od roku 2030 sama brzdit? EU řeší nasazení inteligentního asistenta rychlosti

Satelity mají hlídat, jak rychle jedeme

Evropská komise podle britského deníku Telegraph prověřuje možnost, že by výrobci museli od roku 2030 povinně vybavovat všechna nová auta technologií, která by dokázala omezit výkon motoru, aby auto jelo podle předpisů. Systém by využíval satelitní polohování v kombinaci s 5G signálem k tomu, aby přesně určil, kde se vozidlo nachází a jaký rychlostní limit v dané lokalitě platí. Pokud by auto vjelo do zóny s nižším limitem, elektronika by automaticky snížila výkon motoru a vozidlo by samo zpomalilo.

Kamery ve vozidle by navíc měly rozpoznávat dopravní značky a porovnávat je s mapovými podklady, aby systém fungoval spolehlivěji. Řidič by měl mít stále možnost dočasně systém „přehlasovat“, například při předjíždění nebo aby se vyhnul nehodě, ale jen na krátkou dobu. Podle dostupných informací jde zatím o téma, které je ve fázi úvah. Mluvčí Evropské komise potvrdil, že diskuse jsou čistě průzkumné povahy.

Na Británii by se kvůli brexitu tato povinnost vztahovat nemusela, odborníci ale upozorňují, že by pro výrobce bylo příliš nákladné vyrábět auta pro britský trh bez této technologie zvlášť. Britská vláda uvedla, že v tuto chvíli nemá v plánu podobný systém zavádět, ale bude nadále spolupracovat s evropskými partnery na zlepšování bezpečnostních standardů.

Není to novinka, jen tvrdší verze současného systému

Ve skutečnosti se nejedná o úplně nový nápad. Od července 2024 musí mít všechna nově registrovaná auta v EU takzvaný inteligentní asistent rychlosti, zkráceně ISA. Tento systém patří mezi povinné prvky evropského nařízení o obecné bezpečnosti vozidel, známého jako GSR2. Pro nově homologované modely platila povinnost dokonce už od července 2022.

Výrobci si mohou vybrat ze čtyř způsobů, jak řidiče na překročení limitu upozornit. Buď kaskádovým zvukovým varováním, vibracemi, jemným odporem plynového pedálu nebo přímo omezením výkonu motoru. Zásadní rozdíl oproti chystané novince je v tom, že současný systém lze v nabídce auta vypnout, i když se po každém nastartování musí znovu zapnout, podobně jako třeba systém Start-Stop nebo hlídání jízdních pruhů. Nová varianta, o které se nyní mluví, by tuto možnost výrazně omezila. Systém by měl fungovat jako mandatorní zásah, tedy takový, který by řidič nemohl jen tak vypnout a rychlostní limit by dodržoval prakticky automaticky.

Kolik životů by to mohlo zachránit

Zastánci technologie argumentují především statistikami nehodovosti. Podle dostupných britských čísel bylo v roce 2023 z celkových 1441 smrtelných dopravních nehod spojeno s rychlostí 809 případů. Odhaduje se, že důsledné dodržování limitů pomocí automatizace by mohlo počet úmrtí na silnicích snížit až o pětinu.

Zajímavý je i ekonomický rozměr celé věci. Pokud by podobný systém fungoval a auta by rychlostní limity dodržovala automaticky, přišel by stát fakticky o velkou část příjmů z pokut za rychlost. V Británii se odhaduje, že by šlo o částku kolem 130 milionů liber ročně, což je v přepočtu zhruba 3,6 miliardy korun.

Přestože myšlenka zní na papíře logicky, praxe je podstatně komplikovanější. Současné systémy ISA nejsou zdaleka neomylné. Britská organizace Thatcham Research, která se zabývá bezpečností vozidel, zjistila, že tyto systémy nesprávně rozpoznají změnu rychlostního limitu zhruba v jednom případě ze čtyř.

Podobné chyby popisují i technicky zaměření pozorovatelé v kontinentální Evropě. Kamery běžně zaměňují značky z vedlejších silnic, odpočívadel nebo dokonce z kamionů jedoucích v protisměru. Zastaralé mapové podklady zase často nevědí o dočasných uzavírkách nebo naopak nezaregistrují, že omezení rychlosti za křižovatkou už skončilo. To je ostatně problém, který se objevuje i v českém prostředí, kde zahraniční systémy někdy nerozumí místní úpravě dopravního značení.

Kritici tak varují, že dokud systém jen pípá nebo vibruje, jde spíše o otravnou, ale bezpečnou funkci. Pokud by ale v budoucnu skutečně natvrdo omezil výkon motoru uprostřed předjížděcího manévru kvůli tomu, že si kamera spletla značku s omezením 90 kilometrů v hodině se značkou s omezením 30, mohl by se z bezpečnostního prvku stát naopak zdroj nebezpečí.

Obavy z hackerů a zneužití systému

Kromě technické spolehlivosti se objevují i obavy z bezpečnosti samotného systému. Britský stínový ministr dopravy Richard Holden upozornil, že podobná technologie by mohla být napadena hackery nebo nepřátelskými státy a vyvolat na silnicích chaos. Podle něj jde o krok směrem k modelu, kdy by o pohybu vozidel rozhodovala vzdálená kontrola, nikoliv řidič sám. Podobně se vyjádřil i Brian Gregory z organizace Alliance of British Drivers, který návrh označil za absurdní s tím, že podle něj hrozí, že nesprávný zásah systému nehodu spíše způsobí, než aby jí zabránil.

Návrh je zatím skutečně jen ve fázi úvah. Než by se z něj stala závazná legislativa, musel by projít dalšími technickými posudky a celým legislativním procesem na úrovni EU. Odborníci na dopravní bezpečnost přesto očekávají, že diskuse o přísnější, takzvané intervenční verzi ISA budou v následujících letech pokračovat, protože současný, přehlasovatelný systém považují jen za mezikrok k plně automatizovanému řešení.

Zdroj: The Telegraph, chip.de, EU, Visordown, Inside EVS