Signál zachytili už v roce 2024
Rádiový záblesk s označením FRB 20240304B zaznamenal 4. března 2024 radioteleskop MeerKAT v Jihoafrické republice. Patří mezi takzvané rychlé rádiové záblesky (FRB), které trvají pouhé milisekundy, ale uvolňují obrovské množství energie. Co je způsobuje, se astronomové snaží zjistit už téměř dvacet let. Výsledky výzkumu tohoto konkrétního záblesku nyní zveřejnili v časopise Science.
První měření naznačovala, že signál přicestoval z mimořádné vzdálenosti. Astronomové sice dokázali určit jeho polohu na obloze, ale ani velké pozemní teleskopy v daném místě nezachytily žádnou galaxii. Tu nakonec objevil až Webbův teleskop. Vědci potvrdili, že záblesk vznikl před 10,6 miliardami let, kdy byl vesmír starý pouhé tři miliardy let.
Zdroj: NASA, ESA, CSA, STScI, T. Nanayakkara (USYD)
Místo velké galaxie našli mnohem menší
Astronomové očekávali velkou galaxii s množstvím hvězd, podobnou těm, ze kterých pochází většina dosud známých rádiových záblesků. Webbův teleskop však odhalil galaxii přibližně tisíckrát méně hmotnou, než předpokládali. Jde o mladý hvězdný systém, ve kterém intenzivně vznikají nové hvězdy. Podle odhadů se většina z nich mohla vytvořit během pouhých 30 milionů let.
Stáří hvězd může astronomům napovědět také to, co záblesk způsobilo. Jednou z možných příčin je srážka dvou neutronových hvězd, ke které však obvykle dochází až po miliardách let. V této galaxii proto vědci za pravděpodobnější příčinu považují magnetar. Jde o neutronovou hvězdu s mimořádně silným magnetickým polem, která vzniká po zániku hmotné hvězdy a může vysílat krátké a intenzivní rádiové impulzy.
Mohlo by vás zajímat
Záblesk odhalil i dosud neznámou kupu galaxií
Zachycený signál poskytl astronomům také informace o prostoru mezi galaxiemi. Rádiové vlny totiž během své cesty procházejí řídkým plynem a magnetickými poli, které ovlivňují jejich vlastnosti. Vědci tak mohou podle změn v signálu zkoumat rozložení hmoty ve vesmíru a odhalovat struktury, které by jinak bylo obtížné pozorovat.
V tomto případě astronomové ve vlastnostech záblesku rozpoznali vliv dvou kup galaxií, kterými rádiové vlny prošly. Jednou je známá kupa galaxií v souhvězdí Panny, zatímco druhá se nachází přibližně 3,5 miliardy světelných let od Země a vědci o ní dosud nevěděli. Jediný několikamilisekundový signál tak pomohl určit nejen místo svého vzniku, ale také odhalit, co leží na jeho cestě vesmírem. Další podobné záblesky by astronomům mohly ukázat i oblasti, které současné teleskopy nedokážou přímo pozorovat.
