Přejít k hlavnímu obsahu

NASA chystá oslavu výjimečného okamžiku. Její slavná sonda ve středu přepíše historii

Richard Kříž 16.11.2026
Voyager 1
Zdroj: NASA

Sonda Voyager 1 americké vesmírné agentury NASA se chystá překonat historickou hranici jednoho světelného dne od Země. Cesta signálu z mezihvězdného prostoru na naši planetu potrvá přesně 24 hodin. Zjistěte, co všechno sonda za 49 let ve vesmíru dokázala a jak se můžete zapojit do celosvětové oslavy tohoto milníku.

Kapitoly článku

Americká vesmírná agentura NASA očekává, že Voyager 1 dosáhne této mety ve středu 18. listopadu. Sonda se v tu chvíli bude nacházet více než 26 miliard kilometrů od Země. Rádiovým signálům letícím rychlostí světla tak potrvá přesně 24 hodin, než k nám dorazí. Zařízení odstartovalo před 49 lety a k dosažení celého jednoho světelného roku bude potřebovat dalších 18 tisíc let. 

K přiblížení k jiné hvězdě pak uplyne více než dvojnásobek této doby. Projektová manažerka Suzanne Dodd vnímá sondu jako vyslance Země a označuje ji za mimořádný národní poklad, který doma vyvolává pocit úžasu.

Mohlo by vás zajímat

Celosvětová oslava pomocí Morseovy abecedy

NASA chce tuto událost náležitě oslavit a vyzývá lidi ze všech koutů světa, aby se zapojili. V úterý po západu slunce mohou lidé vzít své mobilní telefony nebo baterky a vyslat k noční obloze vlnu zlatého světla. Pomocí Morseovy abecedy mají lidé vyblikat písmena V, G a R, což je volací znak sondy Voyager.

Dvojčata na cestě ke hvězdám

Navzdory občasným potížím, které jsou pro takto staré stroje typické, pokračují Voyager 1 i jeho dvojče Voyager 2 v odesílání vědeckých a technických dat. Obě sondy se řítí různými směry rychlostí 61 tisíc kilometrů za hodinu. Ačkoliv Voyager 2 odstartoval v roce 1977 o dva týdny dříve než jeho sourozenec, hranice jednoho světelného dne dosáhne až v roce 2035. 

Voyager 1 v letech 1979 a 1980 proletěl kolem Jupiteru a Saturnu, načež opustil sluneční soustavu a v roce 2012 vstoupil do mezihvězdného prostoru. Jeho dvojče navštívilo kromě těchto dvou planet také Uran a Neptun, pořídilo úchvatné fotografie a do mezihvězdného prostoru vstoupilo v roce 2018.

Vesmírná meteorologická stanice v rukou veteránů

Sondy posílají téměř každý den podrobnosti o dosud neprobádaném prostředí. Měří sílu a směr magnetického pole a zachycují údaje o okolním tlaku, prachu a galaktickém kosmickém záření. Podle Suzanne Dodd, která na projektu pracuje od roku 1984, fungují trochu jako meteorologické satelity. Řízení letu v Laboratoři tryskového pohonu v kalifornské Pasadeně zajišťuje jen malý tým, který vysílá příkazy zhruba jednou týdně. 

Pokud se objeví problémy, provoz se zintenzivní a na pomoc občas přicházejí i důchodci, kteří na projektu v minulosti pracovali. V září technici dokončili úsporná opatření pro tuto sondu poháněnou plutoniem, v říjnu s ní ale krátce ztratili kontakt a příčinu výpadku stále zjišťují.

Bleděmodrá tečka a zápisy v knize rekordů

Díky odbornosti a péči týmu funguje Voyager 1 dál a sbírá zápisy v Guinnessově knize rekordů. Kromě toho, že doletěl nejdále ze všech lidských objektů, pořídil v roce 1990 také nejvzdálenější fotografii Země z prostoru za Neptunem. Snímek se stal známým jako Bleděmodrá tečka. 

Astronom z Cornellovy univerzity Carl Sagan, který byl členem zobrazovacího týmu, tehdy při představení snímku uvedl, že právě na této modré tečce prožil svůj život každý člověk, o kterém jsme kdy slyšeli, a označil ji za velmi malé jeviště ve velké vesmírné aréně. Bill Nye z organizace Planetary Society, kterou Sagan v roce 1980 spoluzaložil, v prohlášení dodal, že ačkoliv většina dnes žijících lidí ještě nebyla na světě, když sondy startovaly, tyto mise zasáhly každého z nás.

Mohlo by vás zajímat

Zlatá deska jako časová schránka pro budoucnost

Sagan stál také za vznikem Zlaté desky. Každá ze sond nese pozlacenou gramofonovou desku o průměru 30 centimetrů (12 palců), která obsahuje pozdravy v 55 jazycích, obrázky a diagramy. 

Sagan na ni zařadil i hlas svého tehdy šestiletého syna Nicka se vzkazem od dětí z planety Země. K desce přidal i jehlu a návod k použití pro případného nálezce. Suzanne Dodd popsala desku jako časovou schránku života na Zemi z roku 1977 a vyjádřila naději, že ji možná za tisíc let někdo nebo něco najde.

Zdroj: NASA, ITV

Video tipy ze světa technologií od redakce Chip.cz –

Máte k článku připomínku? Napište nám

Seznam diskuze

Mohlo by se vám líbit








Všechny nejnovější zprávy

doporučujeme


Novinky

bezpečnost

Tipy a triky