Chytré brýle mění ulice v „lovnou zónu“. Jsou nástrojem pro digitální obtěžování

V Paříži stačila jedna procházka a z běžného rozhovoru byl záznam

Když Joy Hui Linová procházela pařížskou čtvrtí Le Marais, vypadalo to na úplně běžnou situaci. Zastavili ji dva studenti, které zaujal její outfit, a začali si s ní povídat. Jenže pointa přišla až na konci a byla dost nepříjemná: celou dobu ji nahrávali přes chytré brýle Ray-Ban Meta. 

Hui Linová tak bez svého vědomí posloužila jako obsah pro cizí sociální sítě, aniž by ji na to kdokoli předem upozornil. Tenhle zážitek pro ni nebyl jen trapnou historkou z dovolené, ale tvrdým vniknutím do soukromí. 

Ukazuje totiž na nový fenomén, který začíná děsit čím dál více lidí. Ta tam je doba, kdy jste poznali, že na vás někdo míří telefonem. Dnes se i z obyčejného rozhovoru na ulici stává situace, kdy musíte být neustále ve střehu, jestli ten člověk naproti vám nemá v obroučkách brýlí schovanou kameru.

Virální obsah mění chytré brýle v nástroj pro triky i balení

Na sociálních sítích se mezitím rozjel úplně nový sport: honba za sledovaností postavená na záběrech z první osoby. Už nejde jen o módu na ulici. Algoritmy krmí videa, kde děti provokují prodavače v obchodech, nebo záznamy dotěrného oslovování žen na plážích a v barech. 

Mezi nejvýraznější postavy téhle scény patří tvůrci jako Sayed Kaghazi nebo Cameron John, kteří dohromady nasbírali přes tři miliony sledujících. Jejich recept na úspěch je přitom pro mnohé za hranou.

Právě toxický mix, kdy se spojí flirt, psychický nátlak a kamera ukrytá v brýlích, vyvolává u velké části publika čím dál silnější odpor. To, co tvůrci prezentují jako nevinnou zábavu, totiž v reálu působí spíš jako digitální obtěžování. Hranice mezi tím, co je ještě veřejný prostor a co už je agresivní zásah do soukromí, se tak pod tlakem lajků nebezpečně stírá.

Popularita roste rychle, stejně jako obavy

Chytré brýle od Mety, ať už s logem Ray-Ban nebo Oakley, se dnes v Česku prodávají kolem 8 tisíc korun. Nejsou to tedy žádné nedostupné prototypy, ale v podstatě běžná spotřební elektronika. 

Čísla za rok 2025 mluví jasně: Meta jich prodala rekordních 8 milionů kusů. To znamená, že šance, že v davu narazíte na někoho s kamerou v obroučkách, roste každým dnem a podobná zařízení se stávají běžnou součástí ulic.

Kromě samotného nahrávání se ale čím dál víc řeší i to, co se děje uvnitř těchto zařízení. Brýle jsou napojené na umělou inteligenci Meta AI, která v reálném čase analyzuje všechno, co uživatel vidí. Otázkou tak zůstává, jak firma s těmito daty skutečně nakládá a jestli si lidé vůbec uvědomují, kolik informací o svém okolí – a o lidech v něm – nevědomky sdílejí s technologickým gigantem.

Politici chtějí odpovědi kvůli možné integraci rozpoznávání obličeje

Celá věc už se dostala i na stůl amerických zákonodárců. Skupina demokratických senátorů v čele s Ronem Wydenem a Edem Markeym poslala majiteli společnosti Meta Marku Zuckerbergovi otevřený dopis, ve kterém vyjadřují vážné obavy. 

Důvodem jsou uniklé informace o tom, že Meta plánuje do svých brýlí integrovat technologii rozpoznávání obličejů. Senátoři varují před scénářem, kdy by zařízení v davu automaticky skenovalo tváře tisíců lidí bez jejich vědomí a okamžitě je propojovalo s jejich identitou na internetu.

Zuckerberg teď musí vysvětlit, jak přesně hodlá s biometrickými daty nakládat, a hlavně jak chce zajistit souhlas od náhodných kolemjdoucích. Je totiž prakticky nemožné získat výslovné svolení od každého, koho potkáte na ulici. 

Z elegantního doplňku se tak definitivně stává politické téma, které testuje hranice toho, co jsme jako společnost ještě ochotni v rámci technologického pokroku obětovat.

Vancouver řeší natáčení žen v centru a videa z noční čtvrti

Dalším horkým místem na mapě, kde chytré brýle budí vášně, se stal kanadský Vancouver. Město zaplavilo varování před mužem, který vystupuje pod jménem Sherif a na Instagramu ho pod přezdívkou @vibrophone sleduje přes dvanáct tisíc lidí. 

Sherif se podle svědectví pohybuje hlavně v nočních čtvrtích v centru města, kde se zaměřuje na oslovování žen. Celý háček je v tom, že si tyhle interakce – často bez vědomí druhé strany – nahrává přímo přes brýle.

Videa, která pak sdílí, mají do nevinné zábavy daleko. Na záběrech je často vidět, že jsou ženy z jeho přístupu viditelně zaskočené, odmítají s ním dál mluvit a dávají jasně najevo, že jim je celá situace nepříjemná. 

Vrcholem bizarnosti jsou pak momenty, kdy Sherif náhodné kolemjdoucí zvedá do vzduchu v pozici připomínající posilovací cvik na bicepsy. Právě tahle kombinace fyzického kontaktu a skryté kamery vyvolává ve Vancouveru vlnu odporu a debatu o tom, kde končí obsah pro sociální sítě a začíná obtěžování.

LED kontrolka má varovat, jenže...

Oficiální stanovisko Mety zní jasně: uživatelé mají brýle používat bezpečně, s respektem k okolí a v souladu se zákonem. Firma se přitom spoléhá na drobnou LED diodu v rohu obrouček, která se při nahrávání rozsvítí a má tak lidi v okolí varovat. 

Jenže realita na internetu je úplně jiná. Prakticky okamžitě se totiž vyrojily návody, jak tohle jediné bezpečnostní opatření obejít a nahrávat naprosto nepozorovaně.

Na YouTube například Spencer Willhite, kterého sleduje přes 20 tisíc lidí, předvedl jednoduchý trik, jak světlo úplně zakrýt. Na TikToku a Instagramu jde tvůrce vystupující jako Andres Rodriguez mnohem dál. Za 120 dolarů v hotovosti nabízí takzvaný ‚Stealth mode‘. 

Jde o službu, při které diodu z brýlí fyzicky odstraní. Z chytrého doplňku se tak v rukách kutilů stává profesionální špionážní nástroj, proti kterému jsou oficiální pravidla Mety v podstatě bezzubá.

Aplikace v telefonu má upozornit na brýle v okolí

Na vlnu skrytého nahrávání už ale začíná reagovat i druhá strana. Proti digitálním slídilům se snaží technicky bránit například sociolog a programátor z německé univerzity v Osnabrücku Yves Jeanrenaud. Ten vyvinul open-source aplikaci pro Android s názvem Nearby Glasses. 

Funguje to v podstatě jako detektor: aplikace neustále skenuje Bluetooth signály v okolí a hledá specifický otisk, který vysílají právě brýle od Mety nebo Snapchatu. Jakmile se k vám někdo s takovým zařízením přiblíží, telefon vás okamžitě varuje, že jste možná pod dohledem.

Zájem o tuhle digitální sebeobranu je obrovský – aplikaci si stáhlo už přes 59 tisíc lidí. Autor momentálně intenzivně pracuje i na verzi pro iPhony. Jeanrenaudův projekt tak jasně ukazuje, že ve společnosti roste poptávka po nástrojích, které nám vrátí aspoň kousek soukromí, o které nás technologičtí giganti a draví tvůrci obsahu postupně připravují.

Zdroj: Wired