Poloha ovladače světel, která se na podzim může vymstít. Skrývá jednu zradu

Mnoho řidičů dnes nechává přepínač osvětlení svého vozidla trvale v poloze AUTO. Většinou je to pohodlné a funguje to bez problémů. Jakmile se setmí nebo vjedeme do tunelu, automobil automaticky zapne potkávací světla.

Jenže za deště nebo husté mlhy může automatika selhat, a to v okamžiku, kdy bychom správné osvětlení potřebovali nejvíc. A problém není pouze v tom, že hůře vidíme na silnici. Ostatní řidiči totiž nemusejí dobře vidět nás. Pamatujete na jedno staré dobré pořekadlo, které tvrdí, že stejně důležité jako vidět je i být viděn?

Denní svícení nestačí vždy. Problém je hlavně za autem

Moderní automobily jsou vybavené světly pro denní svícení. Ta mají především zajistit, aby bylo vozidlo za běžných denních podmínek lépe viditelné. Jenže jejich používání má jedno důležité omezení.

U mnoha automobilů se při denním svícení nerozsvěcují zadní obrysová světla. Vozidlo je tak sice zepředu osvětlené, ale zezadu může zůstat bez světel, tedy hůře viditelné.

Za jasného počasí a dobré viditelnosti to zpravidla nepředstavuje problém. Situace se však výrazně mění, když začne pršet, objeví se mlha nebo se za vozidly tvoří vodní tříšť. Zvlášť nebezpečné to může být na dálnicích a silnicích mimo obec, kde se auta pohybují vyšší rychlostí.

Šedé, bílé nebo stříbrné vozidlo navíc může za špatné viditelnosti snadno splývat s okolím. A právě tehdy se ukazuje, proč bychom se neměli spoléhat výhradně na automatické ovládání světel.

Proč automatika někdy nezapne potkávací světla ani v husté mlze?

Automatické zapínání světel často vychází především z intenzity okolního světla, kterou vyhodnocuje příslušný senzor. Pokud se setmí, systém obvykle rozsvítí potkávací světla. Podobně reaguje při vjezdu do tunelu nebo podzemní garáže.

Jenže mlha nebo déšť nemusejí znamenat, že je venku dostatečná tma. Během dne může být okolního světla stále poměrně hodně, přestože kvůli mlze nebo vodní tříšti vidíme jen na krátkou vzdálenost. Automatika proto může ponechat zapnuté pouze denní svícení.

Některé modernější systémy dokážou reagovat také na déšť nebo další provozní podmínky. Jejich schopnosti se však liší podle výrobce a konkrétního modelu. Pokud se tedy výrazně zhorší viditelnost, je bezpečnější ručně přepnout světla do režimu potkávacích světel. Tím zajistíme také rozsvícení zadních obrysových světel a automobil bude lépe viditelný ze všech stran.

Co říkají české předpisy? Za mlhy a deště nestačí denní svícení

V České republice platí povinnost svítit při jízdě po celý rok. Za běžné nesnížené viditelnosti můžeme používat světla pro denní svícení. Pokud se však viditelnost zhorší, například kvůli mlze, hustému dešti nebo sněžení, musíme používat pro takové podmínky předepsané osvětlení. V praxi to znamená především zapnout potkávací světla.

Důležité je také vědět, že české předpisy nestanovují pro zapnutí potkávacích světel univerzální hranici – například 100 nebo 150 metrů dohlednosti. Rozhodující jsou skutečné podmínky a to, zda nastala snížená viditelnost.

Na rozdíl od denního svícení nám správně zapnutá potkávací světla pomáhají nejen lépe vidět vozovku, ale také upozornit ostatní řidiče na naši přítomnost.

Mlhovky pomohou, dálková světla mohou situaci zhoršit

Při jízdě v mlze může řidiče napadnout, že lepší výhled získá zapnutím dálkových světel. Ve skutečnosti tím ale často dosáhne opačného efektu. Silný světelný kužel se totiž rozptyluje na drobných kapkách vody a část světla se odráží zpět směrem k řidiči. Výsledkem může být nepříjemná světlá clona, která výhled ještě zhorší.

Právě pro takové situace jsou určeny mlhové světlomety. Přední mlhová světla mohou pomoci osvětlit prostor bezprostředně před automobilem. V České republice je smíme používat pouze za mlhy, sněžení nebo hustého deště. Zadní mlhové světlo má jiný účel. Jeho výrazné červené světlo upozorňuje řidiče jedoucí za námi, že se před nimi nachází vozidlo.

Podle českých pravidel musí řidič zadní mlhové světlo za mlhy, sněžení nebo hustého deště použít. Zároveň bychom je neměli nechávat zapnuté zbytečně za dobré viditelnosti. Jeho intenzivní svícení totiž může ostatní řidiče oslňovat.

Při dohlednosti 50 metrů už není prostor na rychlou jízdu

V husté mlze je kromě správného osvětlení zásadní také rychlost. Pokud vidíme pouze na několik desítek metrů, nemusíme mít dostatek prostoru bezpečně reagovat na stojící vozidlo, překážku nebo náhlé brzdění.

U našich západních sousedů například platí zvláštní pravidlo, podle kterého smí řidič při dohlednosti kratší než 50 metrů jet maximálně rychlostí 50 km/h. U nás takto stanovený obecný rychlostní limit pro mlhu neplatí. Řidič ale musí přizpůsobit rychlost povaze vozovky a celkovým podmínkám tak, aby dokázal zastavit na vzdálenost, na kterou vidí.

To může v husté mlze znamenat i výrazně nižší rychlost než 50 km/h. Základní pravidlo je tedy jednoduché: Při zhoršené viditelnosti zpomalíme a nespoléháme na to, že ostatní řidiči zareagují včas.

Jednoduchý návyk, který se na podzim vyplatí

Automatické zapínání světel patří mezi užitečné funkce moderních automobilů. Dokáže nám usnadnit každodenní řízení a v mnoha situacích funguje spolehlivě.

Neměli bychom ale zapomínat, že světelný senzor nemusí správně vyhodnotit každou situaci, ve které je viditelnost špatná. Pokud jedeme za hustého deště, v mlze nebo ve vodní tříšti, vyplatí se krátce zkontrolovat, zda automobil skutečně používá potkávací světla.

Někdy stačí jediné otočení přepínače, abychom byli pro ostatní řidiče výrazně lépe viditelní. A právě taková drobnost může být za podzimního počasí důležitější než řada moderních asistenčních systémů.

Zdroj: Zákony pro lidi, BESIP (1), (2)