Posluchač nemusí být jen pasivním příjemcem, ale může přebrat plnou kontrolu nad hudební skladbou. Projekt Imago je reakcí na vyostřenou debatu kolem generativní AI, která drze parazituje na cizích dílech.
Absolventi londýnské vysoké školy Central Saint Martins, Domenico di Paolo a Kieran Feechan, proto zvolili opačný přístup. V rámci postgraduálního studia vytvořili fyzické zařízení, které funguje jako nástroj pro soustředěný poslech i živý syntezátor v jednom.
Mohlo by vás zajímat
Hudba, kterou tvarujete prsty
Princip projektu Imago je přímočarý a návykový. Na kruhové dotykové ploše svítí body reprezentující jednotlivé zvukové vrstvy a hlasy. Posouváním prstu měníte barvu zvuku, náladu i rytmickou strukturu v reálném čase.
Nejde o běžné přehrávání. Tady skladbu přímo na místě dotykem přetváříte, což vyžaduje plnou pozornost a chuť experimentovat.
Největší síla Imaga leží v původu zvuku. Zapomeňte na nelegální stahování z internetu. Skladby vznikají výhradně z uzavřených balíků nahrávek, které do systému vloží sám autor.
Vokály i nástroje zůstávají v jeho vlastnictví a právě muzikant určuje mantinely, jak s nimi má AI pracovat.
Bez cloudu a špehování
O technologickou stránku se postarala francouzská laboratoř IRCAM spojená s Centre Pompidou a výzkumník Nils Demerlé, kteří vytvořili model využívající strojové učení.
Výpočty probíhají výhradně lokálně uvnitř krabičky, tudíž není potřeba být připojený k internetu nebo do cloudu. To uživatelům i samotným autorům hudby garantuje absolutní soukromí, šetří spotřebu energie a eliminuje riziko úniku dat.
Jedinečnost okamžiku, který se neopakuje
Odvážným principem Imaga je i nekompromisní pomíjivost. Zařízení neumí nic uložit ani nahrát a to, co právě slyšíte, už nikdy nepustíte znovu. Pro někoho nepochopitelná bariéra, pro jiného osvobozující moment, který vás nutí věnovat hudbě absolutní soustředění právě teď a tady.
Mohlo by vás zajímat
Do projektu se například zapojil britský skladatel Robert Laidlow, který vlastní archiv BBC Philharmonic ze 40. let, nebo francouzští producenti elektronické hudby, kteří své sety sestavili ze syntezátorových nahrávek.
Jejich hudba a data jsou uložené a šifrované na fyzickém nosiči v podobě malých kovových NFC disků. Nosič tak musíte nejprve vložit do slotu zařízení a pak můžete tvořit hudbu. Tím se do hry vrací rituál známý z přehrávání gramodesek, CD nebo kazet. Rozdíl je v tom, že místo pevné stopy spouštíte neustále se měnící živý proces.
6 foto