Dojezd 100 km za 50 sekund: Nové nabíjecí monstrum. BYD postaví v Evropě 3000 super rychlých dobíjecích stanic

Výkon vyráží dech, kompatibilita už méně: Evropa na dobíjecí výkon BYD není připravená

Čínský BYD má v Evropě velké cíle. Na starém kontinentu plánuje vybudovat síť nabíjecích stanic pro elektromobily s extrémním výkonem. To je sice hezké, má to ale malý háček: Současné modely elektroaut na to nejsou připravené.

Rychlé nabíjení je v oblasti elektromobility jedním z faktorů, který rozhoduje o přechodu k vozidlům s elektrickým pohonem. Vědom si toho je i čínský BYD, který si předsevzal vybudovat v regionu Evropy síť ultrarychlých dobíjecích stanic.

Jedna z nich už stojí u našich západních sousedů, další se plánují v mnoha státech EU, ale i ve Velké Británii. Má to však jeden zásadní problém: Aby bylo možné dobíjet tak rychle, je nejen potřeba, aby stanice disponovala odpovídajícím výkonem – tedy velikostí dobíjecího proudu, který do baterií teče. Je také potřeba, aby na to vozidla (a jejich baterie) byla připravena. A to u většiny baterií, které ve svých útrobách současné elektromobily vozí, neplatí.

Každopádně technické parametry ultravýkonné nabíječky od BYD jsou skutečně působivé. Je schopna poskytnout výkon až 1500 kW, což je přibližně třikrát víc, než kolik poskytují dnešní rychlonabíječky v Evropě. Mnohé z nich nabízejí výkon 300 až 400 kW, super-nabíječky Tesla V4 dají až 500 kW – záleží však na jejich konfiguraci. BYD jde na trojnásobek.

Stačí jedna minuta a máte nabito na 100 km

Pokud by baterie elektromobilu výkon rychlé nabíječky BYD vydržela byť jen krátce, za 50 sekund získá energii na přibližně 100 km. Jde pochopitelně o teoretický údaj, na který má přímý vliv energetická spotřeba vozidla, ale také okolní teplota a momentální stav nabití baterie. Naznačuje to však, kam BYD míří.

U kompatibilních vozidel jsou však odhady ještě působivější: Jejich baterie by se za ideálních podmínek měla nabít z 10 na 70 % za pět minut. A k dobití z 10 na 97 % by vám mělo stačit minut devět. Za předpokladu, že byste dobíjeli při okolní teplotě minus 30 °C, podle informací BYD by dobití mělo trvat pouze o tři minuty déle.

Takto výkonná nabíječka přibližuje časovou náročnost dobití tomu, na co jsou řidiči zvyklí při tankování pohonných hmot. Je to ona pomyslná hranice přípravy kávy, případně návštěvy toalety. Rozhodující ovšem je, aby vaše vozidlo bylo s tak extrémním výkonem nabíjení kompatibilní.

Pro většinu současných elektromobilů je tak extrémní výkon nepoužitelný

A právě v tom je největší háček: Nová nabíjecí stanice BYD je pro většinu současných elektromobilů předimenzovaná. V Evropě je pravděpodobně jediným vozidlem, které by dokázalo její potenciál plně využít, Denza Z9 GT.

I ty nejmodernější modely vozidel, které již pracují s technologií 800 V, zůstávají hluboko pod možnostmi extrémně rychlého nabíjení. Nový Mercedes CLA zvládne výkon 320 kW a BMW i3 vydrží max. 400 kW, což podle WLTP dodá energii na 400 km za 10 minut.

To už sice je docela rychlé, ale stále velmi daleko od výkonu 1500 kW, kterého je schopna nabíječka BYD. Nová nabíjecí stanice tedy není „příliš rychlá“ v tom smyslu, že by se u ní nemohly dobíjet jiné vozy. Jen dokáže poskytnout mnohem větší výkon, než jaký je v současné době většina elektromobilů schopna využít.

BYD vyvrací pochybnosti, které zaznívají především ohledně životnosti baterií

Extrémně rychlé nabíjení však opakovaně vyvolává obavy: Nedochází při nabíjení tak vysokým výkonem ke kritickému přehřívání baterie? Neovlivní to její životnost? Nevzniká riziko vzplanutí?

BYD se snaží tyto pochybnosti rozptýlit. Vedoucí oddělení baterií, Sun Huajun, čínským médiím vysvětlil, že nová technologie byla před zavedením do sériové výroby důkladně otestována. BYD se dokonce zmiňuje o 1000 úplných cyklech bleskového nabíjení a dlouhodobých testech v extrémních podmínkách.

Z technického hlediska čínský výrobce sází na druhou generaci baterie Blade Battery a upravený systém řízení teploty. Baterie je založena na chemickém složení článků LFP, které je považováno za odolné, ale při tak vysokých nabíjecích výkonech vyžaduje obzvlášť účinné chlazení.

Skutečnost, že při testech byly naměřeny teploty článků kolem 70 °C, již dříve vyvolala kritiku. Experti z BYD argumentují, že dřívější teplotní limity již nemusí automaticky platit. Je to díky novým materiálům, chlazení a konstrukci systému. Nezávislé dlouhodobé zkušenosti z každodenního provozu však zatím chybí.

Evropa může získat tisíce bleskových nabíječek

Dobíjecí stanice v Německu je teprve začátek. Podle několika zdrojů BYD plánuje do konce roku 2026 zřídit v Evropě přibližně 3000 stanic pro bleskové nabíjení. Celosvětově mimo Čínu by mělo jít o 6000 stanic. V samotné Číně již probíhá rozšiřování sítě, a to výrazně rychleji.

Pro společnost BYD je tato ofenzíva v oblasti dobíjení strategickým krokem. Čínský koncern totiž uvádí na evropský trh svoji prémiovou značku Denza.

Pokud bude BYD prodávat vozidla, která lze téměř plně dobít za méně než deset minut, bude toho možné využít pouze za předpokladu, že bude na evropských komunikacích dostatek stanic, které to umožní. To je přesně ten cíl, kterého chce BYD v dohledné době dosáhnout.

Zdroj: CNEVPOST, Electrek, The Verge